Česko bude mít svůj Národní onkologický plán do roku 2030. Ten by měl kabinet Petra Fialy (ODS) schválit dnes na svém zasedání. Dokument je jedním z milníků harmonogramu pro čerpání finančních prostředků z Národního plánu obnovy na posílení onkologické prevence a péče v ČR. Pokud by do konce června schválen nebyl, mohl by rezort zdravotnictví přijít o 8,5 miliardy korun (bez DPH), které jsou v plánu na tuto oblast vyčleněny.
Národní onkologický plán do roku 2030, který má dnes schválit vláda, je zásadním strategickým dokumentem. Poprvé se takto obsáhle a podrobně definuje národní vize a cíle boje s nádorovými onemocněními, a to od prevence, přes včasný záchyt, diagnózu, léčbu až po kvalitu života pacientů po ukončení terapie.
Dokument, do jehož návrhu Zdravotnický deník nahlédl, má nahradit aktuálně platný a poměrně stručný text, jehož první verze vznikla již v roce 2004. Měl by lépe odrážet moderní trendy v oboru, technologický vývoj a také reflektovat mezinárodní dění, jako je především Evropský plán boje proti rakovině.
Kvalitní prevence a péče pro každého
Nemálo ambiciózní hlavní vizi plánu stojí za to odcitovat celou: „Zajistit každému obyvateli České republiky možnost prevence vzniku onkologického onemocnění a v případě jeho rozvoje, zajistit nejvyšší možnou kvalitu péče a života bez ohledu na geografickou polohu či stádium nemoci.“
Podle této strategie by se měl boj se zhoubnými nádory stát „ součástí všech relevantních celorepublikových i regionálních politických agend, a to napříč všemi oblastmi“. Plán by měl především posílit současné slabé stránky systému péče o onkologické pacienty, mezi něž patří podle dokumentu například výrazné regionální rozdíly v dostupnosti péče, včetně péče specializované a péče navazující na samotnou onkologickou léčbu, ať již zdravotní či sociální. Zvýšit by se měl spolupráce v rámci multidisciplinárních týmů nebo zapojení pacientů (například ve všech komplexních onkologických centrech by měla začít fungovat pacientská rada).
Zároveň je třeba pracovat na zájmu veřejnosti o prevenci a ochranu vlastního zdraví a zvyšování zdravotní gramotnosti co se týče rizikových faktorů. Programy primární prevence jsou podle dokumentu „málo viditelné a slabé“, zdravotní gramotnost obyvatel „nízká“. Tomu nijak nepomáhá špatný životní styl velké části obyvatel Česka v kombinaci s jeho demografickým stárnutím a s tím úměrně rostoucí onkologickou zátěží. Zvýšit by se proto měla i účast na všech třech plošných populačních screeninzích (u kolorektálního karcinomu z 30 procent v roce 2019 na 60 procent v roce 2030, u mamografického a cervikálního screeningu z necelých 60 na 65 procent, to platí i pro nově zavedený screening karcinomu plic).
Národní plán se naopak bude opírat o silné stránky současného systému, mezi nimiž jmenuje například poměr mortality a incidence, která se pohybuje na podobné úrovni jako třeba ve Francii či v Německu, funkční síť specializovaných onkologických center, sběr a vyhodnocování dat díky tradici Národního onkologického registru, relativně vysokou úroveň imunizace, screeningu a včasného záchytu, kvalifikované personální kapacity (které ovšem stárnou) či dostupnou infrastrukturu zdravotních služeb.
Financování může být problém
Směr dalšího vývoje budou udávat čtyři strategické cíle, které se v dokumentu rozpadají na další dílčí cíle a návrhy opatření. Těmi jsou prevence a předcházení vzniku nádorového onemocnění, péče orientovaná na pacienta po celou dobu nemoci i po vyléčení, koordinace péče a vysoký standard poskytované péče v souladu s vědeckým pokrokem a nejnovějšími trendy. K dílčím cílům jsou stanoveny základní indikátory, pomocí nichž se má sledovat naplňování programu.
Hierarchie cílů NOPL ČR 2030:
| SC 1 | Efektivita všech fází prevence se zvyšuje a předchází vzniku onkologického onemocnění |
| 1.1 | Zvýšení pozitivní motivace ke změně životního stylu obyvatel, zvýšení zdravotní gramotnosti a prevence rakoviny způsobené infekcemi |
| 1.2 | Zvýšení efektivity včasného záchytu nádorů |
| 1.3 | Zvýšení efektivity terciární onkologické prevence |
| SC 2 | Péče orientovaná na pacienta vede k zajištění maximálně možné kvality jeho života, a to během nemoci, po vyléčení jako i v terminálním stádiu |
| 2.1 | Zajištění časové a místní dostupnosti léčebně rehabilitační a následné péče pro onkologické pacienty ve všech stádiích nemoci |
| 2.2 | Zajištění dostupnosti všech forem paliativní péče |
| 2.3 | Zvýšení zapojení pacientů a pacientských organizací |
| 2.4 | Nastavení systému celoživotní péče o vyléčené dětské pacienty |
| SC 3 | Koordinace celého systému boje s rakovinou je moderní, efektivní, vychází vstříc poskytovatelům péče i potřebám pacientů |
| 3.1 | Nastavení integrace systémů prevence, protinádorové péče a návazné péče |
| 3.2 | Zajištění rozvoje personalizované medicíny |
| 3.3 | Zlepšení plánování a zvýšení dostupnosti péče |
| SC 4 | Boj s rakovinou je veden ve vysokém standardu, v souladu s pokrokem ve vědě a v nových technologiích |
| 4.1 | Zajištění dostatečného počtu kvalitního, kvalifikovaného a motivovaného lidského kapitálu v oblasti onkologie |
| 4.2 | Zlepšení stavu infrastruktury jednotlivých poskytovatelů onkologické a hematoonkologické péče |
| 4.3 | Sledování kvality péče u jednotlivých poskytovatelů onkologické péče |
| 4.4 | Zajištění přístupu k inovativním postupům a udržení vysoké kvality v onkologické péči |
| 4.5 | Podpora výzkumu a mezinárodní spolupráce v oblasti onkologie |
| 4.6 | Využití přínosů digitalizace |
Navrhovaná opatření se mají z velké části financovat ze zdrojů poskytnutých EU, především z již zmíněného Národního plánu obnovy a operačních programů pro období 2021-2027. Dále se počítá s podporou národních i regionálních dotačních programů a se zdroji zdravotních pojišťoven. Dokument nicméně v této souvislosti připouští, že „politická neochota řešit strategické otázky financování onkologické péče“ či „nedostatek zdrojů na hrazení inovativních způsobů onkologické péče“ zůstávají mezi riziky, s nimiž se musí počítat. Prostor k zlepšení efektivity a obecně financování se však podle vládního materiálu nabízí například v rozšíření HTA (hodnocení zdravotnických technologií) i na „nelékové inovace a technologie“ nebo v digitalizaci, včetně zajištění širokého sdílení sekundárních dat.
Konkrétní aktivity spolu s vyčíslením finančních nákladů mají pak být podrobněji popsány ve třech dvouletých a na sebe navazujících akčních plánech. První z nich pro období 2022-24 by měl být předložen do tří měsíců od schválení Národního plánu vládou, tedy do konce září.
Odpovědnost za plnění plánu nese ministr zdravotnictví, konkrétně náměstek pro zdravotní péči (tento post nebyl po dubnovém odchodu Martiny Koziar Vašákové stále obsazen). Náměstek se bude dále opírat o stanoviska Národní rady pro implementaci NOPL ČR, jejíž členy jmenuje ministr zdravotnictví.
Bez připomínek
Připomeňme, že původní předpoklady počítaly s tím, že tento strategický dokument bude k počátku letošního roku již schválen a začne platit. První verze měla být předložena v červnu minulého roku. Kvůli pandemii covidu i komplikovaným diskusím, které se chvílemi odehrávaly i na nejvyšší politické úrovni, se však jeho příprava značně protáhla. Ministerstvo financí pak důrazně kritizovalo skutečnost, že dokument neobsahuje konkrétní vyčíslení finančních dopadů navrhovaných opatření.
Jak však vyplývá z údajů uvedených v elektronické knihovně vládních materiálů (eKLEP), výhrady jiných rezortů se podařilo vypořádat a materiál jde na jednání vlády bez připomínek. Finanční dopady sice v jeho finální verzi vyčísleny stále nejsou, nicméně rezort financí se spokojil s vysvětlením, že budou pak konkrétněji rozvedeny u jednotlivých aktivit ve zmíněných akčních plánech. Národní plán by tak měl být dnes hladce schválen.
Helena Sedláčková
