Ministerstvo zdravotnictví (MZd) a ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) rozdělilo v letech 2016 až 2020 na humanizaci psychiatrické péče v Česku zhruba 2,8 miliardy korun. Jejich přínos bude podle prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) problematické vyhodnotit. Neúčinný kontrolní systém může podle kontrolorů znamenat problémy při proplácení peněz Evropské unie (EU). Informoval o tom dnes NKÚ. Podle něj resort zdravotnictví v rozporu s danými pravidly proplatil Fakultní nemocnici Brno více než 50 milionů korun, čímž tuto nemocnici na úkor ostatních neoprávněně zvýhodnil. Ministerstvo zdravotnictví na dotaz ČTK uvedlo, že závěry NKÚ respektuje, podle MMR je kontrolní systém resortu účinný.
NKÚ prověřil využití evropských a národních dotací určených na humanizaci psychiatrické péče v ČR v letech 2016 až 2020. Kontroloři prověřili ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo pro místní rozvoj jakožto subjekty, které dotace rozdělovaly, a vybrané příjemce podpory – Fakultní nemocnici Brno (FN Brno) a Fakultní nemocnici Ostrava (FN Ostrava).
Ministerstvo zdravotnictví podle NKÚ při výplatě více než 50 milionů korun FN Brno v souvislosti s navýšením cen stavebních prací porušilo závazné pravidlo, že takové výdaje si příjemce dotace hradí sám. „V dalším případě však resort podle pravidel postupoval, takže 141 milionů nezpůsobilých výdajů si jiný příjemce musel platit z vlastních zdrojů. Tímto postupem MZd neoprávněně zvýhodnilo FN Brno,“ uvedli kontroloři.
NKÚ upozornil i na možné riziko neproplacení evropských peněz. Protože podle něj MMR nenastavilo účinný kontrolní systém, má se přezkum dvou finančně nejvýznamnějších projektů, FN Brno a FN Ostrava, uskutečnit až po jejich ukončení. Pokud během práce na projektech vzniknou problémy, dotace EU za 913 milionů korun nemusí být České republice proplaceny, uvedli kontroloři. Podle nich bude obtížné posoudit i skutečný dopad dotací na deinstitucionalizaci psychiatrické péče u projektů podpořených MMR. „Resort totiž nastavil jediný ukazatel, který sleduje pouze úzkou skupinu pacientů. Ta tvoří jen necelou pětinu všech pacientů, jichž se problém týká,“ uvedl NKÚ.
Podle ministerstva pro místní rozvoj je kontrolní systém resortu účinný. „A nastavený podle formy financování projektů, kdy jsou kontrolovány příjemcem vykázané výdaje v průběhu realizace projektu,“ sdělil ČTK mluvčí Vilém Frček. Dodal, že kontroloři neshledali žádná závažná pochybení.
„Závěry NKÚ respektujeme a uděláme vše pro to, aby proplácení peněz z EU proběhlo úspěšně. Reforma psychiatrické péče je jednou z priorit stávajícího ministra zdravotnictví Vlastimila Válka,“ napsal ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Mezi příjemci dotací byl podle kontrolorů malý zájem o podporu určenou na centra duševního zdraví. Z celkem 24 projektů podpořených v letech 2016 až 2020 se jen pět týkalo center duševního zdraví. Nízký zájem souvisel podle kontrolorů s nedořešeným systémem financování zdravotní a sociální péče poskytované v těchto centrech.
Dotace na humanizaci psychiatrické péče mají být jedním z pilířů probíhající reformy péče o duševní zdraví. S její pomocí se má zvýšit kvalita a efektivita poskytované psychiatrické péče, stejně jako kvalita života lidí s duševním onemocněním.
-čtk-
