Výroční zpráva Úradu pre dohľad nad zdravotnou starostlivosťou (ÚDZS) za rok 2021 tvrdí, že při slučování zdravotních pojišťoven Apollo a Dôvera v roce 2009 nebylo vše v pořádku. Tehdy menší pojišťovna kupovala větší. Tento krok podle ÚDZS „umožnil v již spojeném podniku jejímu vedení zaúčtovat hodnotu pojistného kmene téměř půl miliardy eur (cca 12,5 mld. korun) a vykázat jednorázově vysoký zisk na úrovni 460 milionů eur (cca 11,5 mld. korun).“ Úřad navíc konstatuje, že všem třem pojišťovnám chybí stovky milionů eur kapitálu a dvě z nich nemají dostatečnou likviditu pro řádný provoz. Dôveru už dokonce prověřuje slovenská policie.
Nefungující a nedostatečně regulované potrubí dramaticky rezavělo
V roce 2009 ÚDZS umožnil spojování zdravotních pojišťoven (ZP), které vedlo ke snížení počtu pojišťoven na tři a zásadně deformovalo soutěž jako takovou. Úřad dal souhlas ke spojení Všeobecnej zdravotnej poisťovne a Spoločnej zdravotnej poisťovne, ale umožnil i koncentraci akcionářských práv firmy Penta Investments přes koupi pojišťovny Apollo zdravotní pojišťovna od společnosti Agel, a to formou kontroverzního prodeje podniku, který umožnil v již spojeném podniku Dôvera zdravotní pojišťovna zaúčtovat hodnotu pojistného kmene téměř půl miliardy eur a vykázat jednorázově vysoký zisk na úrovni 460 milionů eur. „Je třeba dodat, že schvalování spojování těchto pojišťoven probíhalo pod velkým tlakem, během několika dní, těsně před vánočními svátky, přičemž menší pojišťovna kupovala účelově větší, proto muselo dojít i k přejmenování Apolla na ZP Dôvera a naopak,“ tvrdí ÚDZS.
Ve stejném roce úřad schválil žádost o vydání předchozího souhlasu s nabytím podílu na základním kapitálu a hlasovacích právech v Apollo pro kyperskou společnost PREFTO HOLDINGS LIMITED (PHL). „Za roky 2010 až 2020 dosáhla ZP Dôvera hrubý zisk z poskytování zdravotní péče více než 900 mil. eur (cca 22,5 mld. korun) a vyplatila čistý zisk po zdanění ve výši 700 mil. eur (cca 17,5 mld. korun). I přes několik oprav hodnoty pojistného kmene, naposledy ve výši 63 mil. eur (cca 1,57 mld. korun) v roce 2020, existují závažné důvody předpokládat, že vlastní jmění této pojišťovny bylo ik 31. 12. 2020 nadhodnoceno o přibližně 150 mil. eur (cca 3,75 mld. korun),“ konstatuje ÚDZS. Vedení úřadu čeká na konečný výsledek kontroly Finanční správy SR započaté v červnu 2020. V každém případě, ze zisku vytvořeného v ZP Dôvera byla v letech 2011 až 2015 vyplacena i mimořádná dividenda ve výši přibližně 200 mil. eur (cca 5 mld. korun) ve prospěch konečných uživatelů firmy PHL.
„Naopak, i když ZP Dôvera nedisponovala dostatečnou likviditou na výplatu stamilionových zisků ve prospěch PHL, úřad se souhlasem Ministerstva financií SR (MF SR) v letech 2011, 2013 a 2018 schválil další bankovní úvěry na jejich výplatu, což pravděpodobně umožnilo další likvidity v té době již druhé největší pojišťovny Dôvera. Nefungující a nedostatečně regulované potrubí tří zdravotních pojišťoven, do kterého už teklo několik miliard eur ročně, dramaticky rezavělo,“ píše se ve zprávě ÚDZS.
Pojišťovny mají likviditu běžně jen na 2 až 3 týdny provozu
Soudní dvůr EU po sporu mezi ZP Dôvera a Slovenskou republikou ve svém rozsudku uvedl, že schopnost zdravotních pojišťoven vytvářet, využívat a rozdělovat zisky musí být striktně regulována za účelem zachování životaschopnosti a kontinuity povinného zdravotního pojištění. „Legislativní iniciativu však Ministerstvo zdravotníctva SR, MF SR ani Národná banka Slovenska nevyvinuly, a to navzdory tomu, že v té době bylo jasné, že od roku 2016 je v EU na ochranu spotřebitelů – pojištěnců účinná směrnice EU Solvency II, kterou bylo potřeba ve veřejném zájmu a ochraně stability veřejných financí už tehdy analyzovat a případně nastavit slovenskou legislativu tak, aby se standardy směrnice Solvency II uplatňovaly i pro slovenské soukromé zdravotní pojišťovny,“ uvádí ÚDZS.
V EU jsou kromě Slovenska jen dvě země, které umožnily vstup soukromého kapitálu do zdravotních pojišťoven: Německo a Nizozemsko. V obou zemích standardy směrnice Solvency II implementovaly i přesto, že ani v jedné z těchto zemí neexistuje oligopolní tržní prostředí na úseku zdravotního pojištění. Na základě analyzovaných skutečností, informací od nizozemského Úřadu pro dohled nad zdravotní péčí, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a důchodové pojištění zaměstnanců (EIOPA), jakož i benchmarků, které má úřad k dispozici, vyplynulo, že ani jedna zdravotní pojišťovna na Slovensku nesplňuje evropský standard pro hospodaření pojišťoven podle směrnice EU Solvency II, která je účinná od 1. 1. 2016.
Plnění vybraných ukazatelů ve smyslu standardu EU lze zjednodušeně vyhodnotit přes dvě následující klíčová kritéria. Zaprvé, likvidita se jeví podle evropského standardu jako optimální, pokud zásoba peněžních prostředků postačuje na dva až tři měsíce provozu, za stav ohrožení se považuje hranice 30 dnů. Zadruhé, kapitálová přiměřenost se jeví jako dostatečná, pokud celkový kapitál představuje cca 20 procent ročního pojistného. „Podle odhadů úřadu mají VšZP a ZP Dôvera likviditu běžně jen na zhruba dva až tři týdny provozu a na základě auditované účetní závěrky k 31. 12. 2020 je chybějící kapitál odhadem následující: VšZP více než 500 mil. eur (cca 12,5 mld. korun), ZP Dôvera téměř 300 mil. eur (cca 7,5 mld. korun) a ZP Union více než 70 mil. eur (cca 1,75 mld. korun),“ tvrdí ÚDZS ve své zprávě a pokračuje: „Stručně shrnuto, všem třem pojišťovnám chybí stovky milionů eur kapitálu a dvě z nich nemají dostatečnou likviditu pro řádný provoz. Evropský standard regulace zdravotních pojišťoven na Slovensku považujeme za další klíčový faktor pro řádné fungování veřejných financí a celého slovenského zdravotnictví.“
Podle ZP Dôvera jde o nezákonný a šikanózní postup
ZP Dôvera připravuje v součinnosti se svým akcionářem, investiční skupinou Penta, několik právních kroků, které jsou reakcí na „nezákonný a šikanózní postup“. Ten se podle představitelů Penty týká především aktivit ÚDZS, Finanční správy SR a také orgánů činných v trestním řízení (OČTK). „Současná vládní garnitura vede iracionální boj proti působení soukromých zdravotních pojišťoven. Respektujeme právo každé vlády, která získala mandát od voliče, formulovat představy o regulaci zdravotnického sektoru a také samotných zdravotních pojišťoven. Taková politika by však měla být prováděna v souladu se zákonem. V rozporu s tím dochází k opakované diskriminaci téměř dvou milionů pojištěnců, kteří jsou pojištěni v soukromých zdravotních pojišťovnách. Úrad pre dohľad a zejména jeho předsedkyně nepůsobí jako nezávislý regulátor, ale jako nástroj, který má pravděpodobně vytvořit prostředí, ve kterém nebudou moci soukromé zdravotní pojišťovny standardně podnikat. V neposlední řadě dochází k očividnému zneužívání orgánů státu, včetně orgánů činných v trestním řízení, které v rozporu s vlastními zjištěními, vedou opakující se jednání, která neumíme označit jinak, než pokus o zastrašení či šikanu,“ řekl Václav Jirků, partner investiční skupiny Penta zodpovědný za zdravotnictví.
Právní kroky budou směřovat vůči více aktivitám. Podle představitelů Penty je to například opakované a diskriminační zvyšování základního kapitálu VŠZP na úkor pojištěnců, kteří jsou pojištěni v soukromých zdravotních pojišťovnách. Podniknou kroky i kvůli podezření z ohrožení daňového tajemství, k němuž dochází ze strany ÚDZS. Pentě se nelíbí, jakým způsobem úřad informoval i o závěrech, jež měly vyplývat z kontroly výkonu účetnictví ZP Dôvera, které provádí Finanční správa SR.
„Dôvera se stará o pojištěnce již více než 27 let a po celou tuto dobu si striktně plní všechny své povinnosti a dodržuje zákony. Víme to doložit výsledky četných kontrol a zpráv od auditorů. Situace se za poslední dva roky změnila. Je evidentní, že aktivity především předsedkyně ÚDZS systematicky diskreditují fungování Dôvery. Stát přitom nemusel z veřejných zdrojů a z peněz daňových poplatníků vynaložit ani jedno euro na oddlužování či záchranu Dôvery,“ uzavřel Martin Kultan, generální ředitel ZP Dôvera.
Jozef Brezovský
