Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach (SPD) jmenoval 16členou komisi, která bude mít za úkol vypracovat dlouho očekávanou reformu nemocničního systému. Uvedl to deník Ärztezeitung.de. V týmu zasednou odborníci z nejrůznějších oborů, od zdravotnictví přes ekonomii až po právo. Výsledkem práce expertního týmu by měl být zejména návrh na reformu financování nemocnic v Německu, které trpí podinvestováním a nedostatkem personálu.
Německá vládní koalice složená z SPD, Zelených a Svobodných demokratů oficiálně zahájila cestu k dlouho očekávané velké reformně nemocničního systému. Spolkový ministr zdravotnictví Karl Lauterbach jmenoval šestnáctičlenný tým expertů, který tvoří „Vládní komsi pro moderní a nemocniční péči“. Komise má za úkol předložit několik návrhů, jak by se německý nemocniční systém dal reformovat, aby se skutečně stal moderním a schopným reagovat na potřeby pacientů.
Členy komise ale nejsou jen lékaři, byť zástupci medicínských oborů tvoří většinu osazenstva. V týmu najdeme i právníky nebo ekonomy. Koordinátorem je Tom Bschor, který působí jako dlouholetý primář psychiatrického oddělení na berlínské Schlosspark-Klinik. V komisi zasedají také zástupci různých lékařských sdružení či asociací, odborní pracovníci některých nemocnic nebo lidé z univerzit.
V komisi naopak nejsou žádní politici nebo lidé z nemocničních asociací. „Jde čistě o vědeckou komisi bez účasti zdravotních pojišťoven nebo nemocničních společností,“ uvedl Karl Lauterbach po jmenování týmu. V něm nejsou ani reprezentanti jednotlivých spolkových zemí. Komise však své návrhy má jak s nemocničními asociacemi a spolkovými zeměmi konzultovat.
Prioritou je financování a dostatek kapacit
„Chceme dospět k jednomu ucelenému výsledku,“ dodal spolkový ministr zdravotnictví. Přestože zatím nejsou známy žádné, byť jen kontury nemocniční reformy, leccos se dá odvodit například z koaliční smlouvy současné spolkové vlády, která byla uzavřena loni na podzim několik týdnů po volbách do Spolkového sněmu.
Navíc je zřejmé, jaké problémy německé nemocnice již řadu let tíží. Jde zejména o podfinancování investic a nedostatek lékařského i ošetřovatelského personálu. „Největší část reformy se bude týkat plánování a financování nemocnic. Koaliční smlouva však zůstává jen u obecných prohlášení. V reformě má být zohledněna dostupnost nemocniční péče a také demografický vývoj,“ psalo se loni na podzim v německých médiích o zdravotnické části koaliční smlouvy.
Karl Lauterbach nicméně po jmenování expertní komise naznačil, na co se její členové především zaměří, v první fázi to bude na reformu neodkladné péče, na nedostatek ošetřovatelské péče a na reformu paušálních plateb za diagnózu (reformu DRG systému). Právě DRG systém bývá často zmiňován jako ten prvek financování nemocniční péče, který je na změny „zralý“ pravděpodobně nejvíce.
Souhlas i kritika
„Tato komise má před sebou velký úkol,“ uvedl předseda představenstva Německé nemocniční společnosti (DKG) Gerald Gaβ. Tým podle něho musí předložit konsensuální a realizovatelné návrhy. „Nejde o diskusi o vědeckých modelech, ale o skutečných rámcových podmínkách pro péči o 83 milionů lidí,“ dodal Gaβ. Komisi zároveň nabídl, aby se na Německou nemocniční společnost kdykoli obrátila, bude-li potřebovat poradní hlas.
Složení komise ale stihlo již vyvolat kritické reakce. Výkonná ředitelka Asociace katolických nemocnic Bernadette Rümmelinová vyjádřila pochybnosti o složení komise. „Nejsou v ní zastoupeni odborníci, kteří jsou obeznámeni se specifiky reálné nabídky ve venkovských a strukturálně slabých regionech,“ uvedla Rümmelinová pro deník Ärztezeitung.de. Tato perspektiva je podle ní nezbytná pro zajištění zdravotnických služeb obecného zájmu ve všech regionech Německa.
Marburger Bund už reformu předložil
Dá se rovněž předpokládat, že Lauterbachem jmenovaná komise bude reformu konzultovat s největší německou lékařskou asociací Marburger Bund. Ta totiž již konkretizovala návrh své nemocniční reformy ze září 2020 a předložila jej veřejnosti.
Podle asociace Marburger Bund je ideální model nemocniční péče postaven na třech úrovních. Ty by se členily na regionální (ekvivalent českých okresních nemocnic), nadregionální a „maximální“ poskytovatele nemocniční péče, kam by se řadily i fakultní, respektive univerzitní nemocnice. Nemocnice na nejnižší úrovni by měly být dostupné pacientům do 20 minut. Nadregionální poskytovatelé nemocniční péče by měli mít nejméně sedm odborných útvarů, maximální poskytovatelé pak více než deset takových oddělení.
Petr Musil