Prudce rostoucí inflace musí být v oblasti platů kompenzována, apelují odboráři a pro příští rok požadují jejich razantní navýšení. Přestože se jedná o klíčový návrh, není jediný. Personální oblast českého zdravotnictví mají stabilizovat také další prvky, mezi které patří například výsluhy, rehabilitační pobyty nebo dřívější odchod do důchodu bez krácení penze. „Pokud chceme zdravotníky v nemocnicích udržet, musíme jim vytvořit příznivé pracovní podmínky,“ říká předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče České republiky Dagmar Žitníková.
Požadavek odborů ohledně platů a mezd pro příští rok je kompenzace inflace, kdy celoroční predikce je inflace okolo 14 %. „Tento návrh má své opodstatnění, odmítáme, aby zaměstnancům ve zdravotnictví reálně klesly odměny za náročnou práci,“ uvádí k požadavkům odborů Žitníková. Zvýšení mezd a platů bylo jedním z témat jednání odborů a zástupců ministerstva zdravotnictví, které proběhlo začátkem května.
Podle předsedy Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů (LOK-SČL) Martina Engela je tento požadavek adekvátní kromě ekonomických predikcí také s ohledem na další vývoj epidemiologické situace. S tím se pojí vyšší nasazení zdravotníků, které provázelo předchozí vlny pandemie covidu-19. „Vzhledem ke všem aktuálním okolnostem i faktu, že vláda žádné odměny nejen že nedala, ale zřejmě ani nepřipravuje, nemůžeme požadovat navýšení platů nižší, než je 15 procent,“ konstatuje Engel.
Když odbory dojednávaly letošní šestiprocentní navýšení platu zdravotníků, počítalo se s inflací okolo 5%. „Dnes vidíme, že jsme skoro na polovině inflace. Zdravotníci jsou unaveni, byly na ně obrovské tlaky během pandemie a nyní zažívají extrémní přetížení způsobené přílivem válečných uprchlíků. K tomu se navíc může přidat další podzimní vlna covidu-19, očkování a podobně, takže jejich práce neustále narůstá. Může se proto stát, že náš požadavek ještě navýšíme. Číslo není definitivní,“ dodává předseda LOK-SČL.
Jistotu příjmů v oblasti platů chtějí odbory realizovat prostřednictvím nařízení vlády přes zvýšení tarifů. Další nejbližší návrhy odborů jsou vázané na změny ve vyhlášce o činnostech zdravotnických pracovníků. „Intenzivně se řeší zvyšování kompetencí, a pokud k němu dojde, tak samozřejmě vzroste náročnost práce. Proto v návaznosti na úpravu vyhlášky navrhujeme upravit katalog prací a posunout všechny zdravotnické pracovníky o třídu výš,“ přibližuje Žitníková, která tento návrh považuje za další významný stabilizační prvek, který má ve zdravotnictví udržet potřebnou pracovní sílu.
V nemocnicích chybí zaměstnanci všech profesí
„V nemocnicích chybí přes tři tisíce všeobecných sester, neseženete sanitáře, je nedostatek lékařů a dalších profesí. Pokud chceme zdravotníky v nemocnicích udržet, tak jim musíme vytvořit příznivé pracovní podmínky. Lidé jsou unavení, přetížení, je nutné hledat další stabilizační prvky,“ apeluje Žitníková.
Odbory znovu požádaly ministra zdravotnictví Válka o aktivizaci pracovní skupiny, která řešila personální stabilizaci zdravotníků. „Opět za odbory navrhujeme jednání na téma výsluhy, rehabilitační a ozdravné pobyty a případně možnost dřívějšího odchodu do důchodu bez krácení penze. Mimo zdravotníky je nutné udržet také zaměstnance nezdravotnických profesí. Nemocnice dnes nejsou u těchto zaměstnanců konkurenceschopné. V nemocnicích chybí zaměstnanci všech profesí. Na zaplacení zaměstnanců ovšem musí mít zdravotnická zařízení finance,“ uzavírá Žitníková.
Předsedkyně zároveň připomíná, že odbory nesouhlasí se snížením plateb státu za jeho pojištěnce. Odbory se nebrání valorizaci plateb, ale za předpokladu, že částky budou obdobné, jako platí osoby bez zdanitelných příjmů.
Politické rozhodnutí, které pocítí pacienti
„Je výsostně politickým rozhodnutím, kolik stát zaplatí za své pojištěnce. Jsme v absurdní situaci. Máme velké množství pacientů, kterým se zhoršil po covidu zdravotní stav a u kterých se odložila péče. Máme jednu z nejvyšších inflací v Evropě a enormně zvýšené náklady zdravotnických zařízení na energie, potraviny a provoz. Máme tady statisíce uprchlíků z Ukrajiny, kteří jsou nemocní a vyžadují zvýšenou zdravotní péči. Příjem státního rozpočtu je predikován oproti plánu výběru daní skoro o 100 miliard korun navíc. A za této situace vláda navrhuje pro rok 2023 reálné snížení plateb státu za státní pojištěnce oproti letošnímu roku o 4 miliardy. Jak jsem napsala v první větě. Platba za státní pojištěnce a její výše je ideologickým rozhodnutím. Důsledek tohoto rozhodnutí ovšem dopadne na nemocné,“ upozorňuje Žitníková.
Podle předsedkyně odbory nesouhlasí s prodlužováním termínů pro operační zákroky, se snížením dostupnosti a kvality péče, ani s opětovným zadlužováním systému: „Na všechny výše uvedené skutečnosti a rizika jsme upozornili ministra zdravotnictví, vládu, poslance. Opakovaně navrhujeme, aby byl základ pro další valorizaci plateb za státní pojištěnce stanoven ve stejné výši, jako hradí osoby bez zdanitelných příjmů. Kompromis je 2 000 Kč. Ve valorizačním mechanismu navrhujeme upravit poměr reálné mzdy na celou částku, polovina je málo,“ uzavírá.
Odbory budou znovu jednat s ministrem zdravotnictví Válkem začátkem června. Chtějí jednat i s předsedy koaličních stran.
Silvie Purmová
