Navrhované snížení plateb za státní pojištěnce od 1. července je bezprecedentním rizikem pro systém, uvádí se v odůvodnění návrhu na pravidelnou valorizaci těchto plateb. Foto: Pixabay

Návrh výpočtu valorizace platby za státní pojištěnce pro rok 2023 se míjí s letošní dvoucifernou inflací. Počítá s pěti procenty

Poslanci zdravotnického výboru obdrželi písemně konkrétní návrh výpočtu valorizace plateb za státní pojištěnce od příštího roku. Jak jeho autor ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) avizoval již dříve, platby se mají podobně jako důchody valorizovat o inflaci a polovinu nárůstu reálné mzdy. Zdravotnický deník návrh získal a zjistil, že nastavený výpočet se pro příští rok zcela míjí s letošní dvoucifernou inflací. Valorizace pro rok 2023 počítá s predikcí inflace ve výši 5,2 procenta.

Platby za státní pojištěnce se budou od příštího roku pravidelně valorizovat, a to stejným způsobem jako důchody, tedy o inflaci a polovinu nárůstu reálné mzdy, oznámili minulý týden na společné tiskové konferenci ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Jak však zjistil Zdravotnický deník, ministerstvo financí pro první valorizaci v příštím roce nepočítá s letošní dvoucifernou inflací, která by podle predikce rezortu měla dosáhnout 12,3 procenta, ale s inflací ve výši 5,2 procenta.

Rozdíl sedmi procentních bodů je znát

Tento konkrétní vzorec je obsažen v pozměňovacím návrhu k vládní novele zákona o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, který má od 1. července snížit měsíční platbu za jednoho státního pojištěnce z 1967 korun na 1567 korun. Tu aktuálně projednává poslanecký výbor pro zdravotnictví. Zákonodárci nicméně diskusi minulou středu přerušili právě kvůli neshodám ohledně dalšího vývoje plateb a obavám z celkového poklesu příjmů do systému.

Poslanci nyní obdrželi písemné znění tohoto valorizačního návrhu z dílny ministerstva financí se zmíněným výpočtem. „Pro zahájení automatického mechanismu je stanoven pro rok nultý (2023) vyměřovací základ pevnou částkou s využitím hodnot z (níže uvedené) tabulky,“ píše se v návrhu.

v %Růst reálné mzdy*Z toho 1/2Růst indexu spotř. cen**Valorizace celkem
20232,21,15,26,3
2024-6,8Nepoužije se4,34,3
20250,00,02,02,0
*Dle Makroekonomické predikce MF z dubna 2022
**Odhad na základě Makroekonomické predikce MF z dubna 2022

Navrhovaná výše vyměřovacího základu a platby za státní pojištěnce v roce 2023 a dalších letech. Zdroj: Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, rozeslaný poslancům zdravotnického výboru.

Tato tabulka však počítá pro valorizaci v roce 2023 s inflací ve výši 5,2 procenta. To má ale naprosto zásadní dopad na finální výši valorizované částky. Dubnová makroekonomická predikce rezortu financí totiž počítá letos s inflací (tj. růstem indexu spotřebitelských cen) ve výši 12,3 procenta. Zato v roce 2023 „by průměrná míra inflace mohla zvolnit na 4,4 procenta,“ uvádí dále rezort financí.

Na dotaz Zdravotnického deníku, jak dospělo k číslu 5,2, ministerstvo financí do uzávěrky vydání nereagovalo, nicméně výsledek je jasný – tato výše inflace se od té letošní liší o závratných 7,1 procentního bodu.

„K uvedenému základu dojdeme z průměrné měsíční jednotkové částky roku 2022, která by po schválení vládního návrhu měla činit 1767 Kč, vynásobením koeficientem 1,063, čímž získáme hodnotu 1 878 Kč,“ píše se dále v pozměňovacím návrhu u výše uvedené tabulky.

Připomeňme, že uvedená částka 1767 korun (na jeden měsíc a jednoho pojištěnce) je letošním průměrem mezi současnými, Babišovou vládou schválenými, 1967 korunami a 1567 korunami, s nimiž zmíněná projednávaná vládní novela počítá od 1. července. S použitím inflace ve výši 5,2 procenta se v příštím roce platba skutečně zvýší na oněch 1878 korun, v dalších letech pak v souladu s predikcemi na tyto roky na 1959 korun v roce 2024 a 1998 korun v roce 2025.

Pokud bychom však v příštím roce započítali inflaci v letošní výši, tj. 12,3 procenta, dostáváme se již na částku 2014 korun.

Navrhované snížení plateb je „bezprecedentním rizikem“, tvrdí jeho autoři

Kromě připravovaného snížení platby za státní pojištěnce o 400 korun tak systém tím, že valorizace nezohlední reálnou letošní inflaci, přichází o další peníze. I přes ujišťování, že „aplikací předloženého mechanismu v roce 2023 dojdeme k vyrovnanému či mírně přebytkovému hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění“, jak se píše v materiálu, objem finančních prostředků v systému se reálně sníží, jak upozorňovali i opoziční poslanci na již zmíněném jednání výboru.

Autoři odůvodnění k pozměňovacímu návrhu sami uvádí, že pokud by došlo ke stagnaci platby za státní pojištěnce na úrovni 1767 korun, “není možné předpokládat dohodu o úhradách za hrazené zdravotní služby pro rok 2023, ani jiné navýšení úhrad pro rok 2023, které by pokrylo rostoucí náklady poskytovatelů zdravotních služeb spojené s aktuální významnou inflací“.

A také přiznávají, že pokud by platba pro rok 2023 měla zůstat na jimi aktuálně navrhované částce 1567 korun, „budou systém veřejného zdravotního pojištění a sekundárně i poskytovatelé zdravotních služeb ohroženi bezprecedentním rizikem.“

Na závěr ještě dodejme, že materiál o dvě miliardy navyšuje částku, o níž se příjmy zdravotních pojišťoven v důsledku návrhu na snížení plateb za státní pojištěnce propadnou. Vláda původně avizovala 14 miliard korun. „V letošním roce lze očekávat saldo systému veřejného zdravotního pojištění v záporné výši cca 16 mld. Kč,“ uvádí se v odůvodnění pozměňovacího návrhu.

Materiál, který zatím počítá stále s tím, že novela snižující platby za státní pojištěnce začne platit od 1.července, by měli poslanci projednat na příštím jednání výboru pro zdravotnictví, který se uskuteční začátkem června. Pak jej čeká ještě druhé a třetí čtení a projednání v Senátu.

Helena Sedláčková

Aktualizace 24. května 2022, 11:50 hod

Po publikaci článku obdržel Zdravotnický deník vyjádření ministerstva financí. „Pro výpočet nárůstu vyměřovacího základu pro státní pojištěnce pro rok 2023 byl použit odhad růstu cen od poslední mimořádné valorizace v roce 2022, stejně jako se počítá pro účely odhadu valorizace důchodů pro rok 2023,“ napsal Filip Běhal z tiskového oddělení resortu, podle něhož se tedy jedná o stejnou metodiku jako při valorizaci penzí. „Navrhovaný mechanismus nevyužívá pro valorizaci celoroční odhadovanou míru inflace, nýbrž míru inflace od června do června ve dvou předcházejících letech (tedy např. pro rok 2024 bude rozhodná inflace za období červen 2022-červen 2023),“ dodal.

Pozn.red.: Letos vláda valorizuje důchody celkem třikrát. Poprvé to bylo při běžné lednové valorizaci a dvakrát tomu ještě bude mimořádně právě kvůli inflaci: v červnu, kdy se zásluhový procentní díl penze zvýší o 8,2 procenta, a v září, kdy by tento zásluhový procentní díl měl vzrůst o 5,2 procenta.