Starostové dostanou od ministerstva zdravotnictví informace o tom, kde je nejbližší dětský lékař, praktický lékař, zubař či gynekolog s volnou kapacitou. Problémy s dostupností zdravotní péče zmapuje podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) půlroční pilotní projekt v kraji Vysočina. Řekl to na tiskové konferenci po jednání vlády. Ministerstvo také připravilo metodický materiál, jak mohou zdravotnická zařízení zaměstnávat zdravotníky z Ukrajiny a chce zřídit informační linku, která by tyto informace poskytovala telefonicky a doporučovala individuální postup pro každé zdravotnické zařízení.
Válka na Ukrajině podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) donutila jeho rezort dělat daleko rychleji některé změny, které by stejně musely nastat. „Urychlili jsme procesy, aby se zlepšila dostupnost zdravotní péče,“ řekl Válek. Resort bude podle něj víc spolupracovat s kraji, obcemi a zdravotními pojišťovnami.
Vytvořena bude mapa dostupnosti těchto odborností primární lékařské péče až na úroveň okresů. „Každý starosta dostane informace o tom, kde je nejbližší pediatr, praktický lékař, stomatolog, gynekolog s volnou kapacitou,“ uvedl.
Podle hejtmana Vysočiny Vítězslava Schreka (ODS a STO) nedostatek lékařů kraj řeší dlouhodobě. I když zajištění jejich dostupnosti neleží na krajích, je Vysočina v řešení problému aktivní. Pilotní projekt, jehož výsledky by měly být na podzim, porovná data zdravotních pojišťoven se skutečným nedostatkem lékařů tam, kde jsou neregistrovaní pacienti, kteří nejsou schopni si lékaře v definované vzdálenosti zajistit. „Bude to výchozí stav, kdy se začneme zabývat tím, jakým způsobem lékaře v regionu zajistit,“ řekl Schrek.
Projekt má podle něho ověřit, že lékaři regionálně skutečně chybějí. Řešením by mohlo být nepovolování nových ordinací tam, kde je jich dostatek. Podle Schreka se to týká například stomatologů v Praze, kde díky kupní síle nepotřebují ani smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Dalším řešením je zvýhodňování lékařů, kteří své praxe budou zakládat v místech, kde prokazatelně péče chybí. „To samozřejmě naráží na spoustu věcí včetně legislativy, a je otázkou, zda bychom vůbec s legislativou dokázali pohnout,“ řekl hejtman. Pilotní projekt by k tomu měl být podkladem, i když podle něj z dostupných údajů vyplývá, že lékařů je v celé České republice dostatek, problémem jsou rozdíly v regionech.
Pomoci řešit by ho v budoucnu mohla i změna vzdělávání mediků. Vysočina, která nemá fakultní nemocnici, by stála o to, aby praxe těch, kteří jsou z Vysočiny, bylo možné vykonávat i v krajských nemocnicích.
Za tvorbu dostupné sítě zdravotní péče odpovídají zdravotní pojišťovny. Podle nařízení vlády má mít každý občan praktického lékaře v dosahu do 35 minut jízdy. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) zveřejnila analýzu dostupnosti včetně mapy v lednu loňského roku. Zákonná povinnost dostupnosti těchto lékařů je splněna pro všechny občany a pro více než 99 procent území ČR.
Vznikne informační linka k zaměstnávání zdravotníků
Ministr už dopoledne avizoval, že spustí informační linku, kde se budou podávat informace o možnostech zaměstnávání zdravotníků z Ukrajiny. „Dneska jsem nařídil, aby kromě všech kroků, které se budou dít tento týden, se zřídila ministerská linka pomoci pro ty zaměstnavatele, kteří chtějí ve zdravotnictví ukrajinské lékaře a nelékaře zaměstnat,“ uvedl.
Úřad vytvořil také metodický materiál, který se zaměstnáváním radí. Válek ale upozornil, že u každého zdravotníka může být potřeba individuální přístup.
V českém zdravotnictví podle něj pracovalo už před uprchlickou krizí zhruba 250.000 Ukrajinců. Absolventů ukrajinských lékařských fakult je mezi nimi asi šest stovek. Kolik zdravotníků přišlo do ČR s uprchlickou vlnou ale stát přesně neví. Spolek lékařů se zahraničním vzděláním Doktor Čechov aktuálně podle své předsedkyně Olgy Žernosek, jak sdělila Zdravotnickému deníku, registruje 408 zájemců o práci zdravotníka v ČR, z toho je 225 lékařů, 76 stomatologů, 70 zdravotních sester nebo 20 farmaceutů.
Se zaměstnáváním praktických lékařů z Ukrajiny chce českým ordinacím pomoci také Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Jejich zaměstnání jako administrativní síly na částečný úvazek podpoří 10.000 korunami na měsíc. Prozatím je projekt plánovaný do června, mohl by se rozšířit i na zdravotní sestry.
V Česku je nyní podle odhadů více než 300.000 uprchlíků z Ukrajiny, hlavně ženy a děti. Speciální víza, která opravňují i k získání veřejného zdravotního pojištění, získalo přes 286.000 z nich. Mají nárok na stejnou zdravotní péči jako Češi, zřízeny byly také nízkoprahové ambulance ve fakultních nemocnicích, takzvané UA pointy. Pojistné za uprchlíky platit stát, když si najdou práci, tak se odvádí z jejich mzdy.
-čtk-, -sed-
