Strava je ve slovenských nemocnicích častým tématem diskusí nejen mezi pacienty, ale i na sociálních sítích. Zatímco ji někteří kritizují a srovnávají se zahraničím, jiní nemají vůči stravování námitky. „Záleží nám na spokojenosti našich pacientů, proto postupně upravujeme jídelníček i na základě jejich podnětů,“ říká Patrícia Kubicová, mluvčí Národního onkologického ústavu (NOÚ).
Stravování se odvíjí od diagnózy pacienta
Národní onkologický ústav (NOÚ) je specializovaná nemocnice zaměřená na poskytování komplexní zdravotní onkologické péče na Slovensku. Stravování u onkologických pacientů závisí na několika faktorech – o jaký typ onkologického onemocnění se jedná, jaký je jeho rozsah a dopad na organismus, jaká je plánovaná léčba onemocnění. „Stravování závisí na případných dietních omezeních, které doporučuje lékař. Následně dietní sestry nastaví stravovací režim a jídelníček na základě individuálních potřeb u každého onkologického pacienta v NOÚ,“ vysvětluje Patrícia Kubicová. Nutriční a metabolické poruchy jsou u onkologických pacientů velmi časté. Proto je důležitou součástí protinádorové léčby i nutriční terapie. NOÚ poskytuje přímo v areálu nemocnice pro své onkologické pacienty nutriční poradenství.
Stravu hospitalizovaného pacienta v rámci zařízení Univerzitní nemocnice Bratislava (UNB) indikuje lékař ve spolupráci s nutričními terapeuty. Při indikaci stravy se přihlíží hlavně k základnímu onemocnění. Správné složení stravy určují výživové tabulky. „Při hospitalizaci je pacientovi na podkladě jeho diagnózy indikovaná dieta. Každá dieta má stanovenou biologickou a energetickou hodnotu a výběr potravin, které jsou vzhledem k onemocnění pro pacienta vhodné. Z těchto ukazatelů vycházíme při sestavování jídelního lístku pro jednotlivé diety. Jídelní lístek sestavují podle těchto ukazatelů nutriční terapeuti v každé nemocnici individuálně,“ přibližuje praxi v UNB její mluvčí Petra Lániková.
Pokud má pacient například šetřící dietu, podávají se jen jídla šetřící trávicí trakt. Pokud má například vysoký tlak, dostává jídlo s omezením soli a podobně. „Pacienti se šetřící dietou se často dožadují potravin, které daná dieta vylučuje, například zelí, okurky či papriky. Nutriční terapeut pacienty pravidelně navštěvuje, a i namátkově kontroluje jejich spokojenost se stravováním,“ tvrdí Jana Fedáková, mluvčí sítě nemocnic Svět zdraví a poliklinik ProCare.
Suma, za kterou dovedou nemocnice poskytnout pacientům stravu, se většinou odvíjí od možností konkrétního zdravotnického zařízení. „Paušálně je suma určená za jídlo na jeden den pro pacienta ve výši 5,30 euro,“ vypočítává Patrícia Kubicová. V UNB mají sumu o něco vyšší. „Stravovací jednotka musí zohledňovat dodržování energetické a biologické hodnoty podávané stravy, ale mají na ni vliv i ekonomické ukazatele nemocnice. Aktuálně je to 7,53 euro,“ tvrdí Petra Lániková. Hospitalizovaným pacientům zajišťuje NOÚ i UNB léčebnou a výživnou stravu ve vlastní režii. Onkologický ústav navíc kuchyni před dvěma měsíci kompletně zmodernizoval.
Alternativní stravování není součástí dietních režimů
Nemocniční kuchyně musí navařit pro všechny pacienty, kteří mají různá výživová omezení. „Dietní systém se skládá ze základních diet, kterých je čtrnáct a speciálních diet, kterých je sedm. Standardizovaných dietních postupů je deset, např. bezlepkový, bezlaktózový, antihistaminový, při dialýze ledvin a podobně,“ přibližuje mluvčí UNB. V NOÚ připravují kuchaři 16 typů nemocničních diet.
Při určování stravovacího režimu pacienta je na prvním místě jeho onemocnění. Jestliže pacient odmítá některé potraviny z jakéhokoli důvodu (náboženské vyznání nebo stravovací návyky), nemocnice tvrdí, že se dokáží přizpůsobit a vyjít pacientům vstříc. „Přizpůsobujeme se i víře, resp. přesvědčení pacienta. Například veganská strava se zařazuje mezi alternativní stravování, které není zařazené v dietním systému, ale v našich nemocnicích poskytujeme i stravu bez masa právě jako možnou alternativu pro vegany. Musíme však vždy přihlížet k onemocnění pacienta. Jestliže jsou jeho požadavky v rozporu s dietním režimem, který mu určil lékař, snažíme se mu okolnosti vysvětlit,“ konstatuje Petra Lániková. I Patrícia Kubicová souhlasí s tím, že na prvním místě je vždy strava v souladu s onemocněním pacienta a dodává: „Našim pacientům se snažíme vycházet vstříc jak jen je to možné, dokážeme přizpůsobit stravu jejich požadavkům.“
Co se týče alternativních způsobů stravování, jako jsou veganství, vegetariánství, frutariánství a různé jiné směry, tyto nejsou součástí stravovacího režimu v nemocnicích.
„Nemyslíme si, že strava v našich nemocnicích není chutná nebo že je jednotvárná, nebo je jí málo. Stížnosti evidujeme nejčastěji u pacientů, kteří mají určitá dietní omezení, například stravu bez soli, s omezením tuků nebo bílkovin. Naši lékaři a sestry se pacientům vždy snaží vysvětlit jejich dietu a důvod, proč ji musí dodržovat. Také bych ráda zdůraznila, že na úroveň stravování v nemocnicích má vliv mnoho ukazatelů,“ uzavírá mluvčí UNB.
Jozef Brezovský
