Po několika letech, kdy se počet lékařů v Německu neustále snižoval a průměrný věk rostl, vidíme v loňském roce pravděpodobný obrat trendu. Lékařů přibylo a zároveň nepatrně omládli. Vyplývá to z údajů Spolkového svazu lékařů systému zákonného zdravotního pojištění.
Ke konci roku 2021 působilo v německém systému zákonného zdravotního pojištění celkem 183 336 lékařů a psychoterapeutů. Z toho lékařů (bez psychoterapeutů) bylo něco málo přes 152 tisíc. Oproti roku 2020 tak došlo ke zvýšení počtu lékařů o 0,8 procenta, což v absolutních číslech dělá necelé dvě stovky.
Ve skutečnosti jde ale o navýšení jen o 0,3 procenta, a to pokud zohledníme velký počet částečných úvazků nebo zaměstnaneckých vztahů. Vyplývá to z aktuálních údajů Spolkového svazu lékařů systému zákonného zdravotního pojištění (KBV – Kassenärztliche Bundesvereinigung).
Lékaři častěji volí zaměstnanecký poměr
V roce 2021 došlo k obzvláště prudkému nárůstu počtu psychologů a psychoterapeutů, kteří jsou v Německu součástí systému zákonného zdravotního pojištění. Podle statistik KBV se jejich počet meziročně zvýšil o 5,3 procenta, a to na více než 31 tisíc. Pokračoval také trend, kdy se stále více lékařů a psychoterapeutů rozhoduje pracovat v zaměstnaneckém poměru namísto zakládání vlastních praxí. Počet lékařů a psychoterapeutů, kteří nemají vlastní praxi, ale jsou zaměstnanci, se loni zvýšil na necelých 46 tisíc.
Takový vývoj je podle šéfa KBV Andrease Gassena spíše varující. „Pandemie koronaviru ukázala, jak důležitá je ambulantní péče zajišťovaná jak praktickými lékaři, tak specialisty, psychoterapeuty a jejich týmy po celém Německu,“ uvedl v tiskovém prohlášení Andreas Gassen. Podle něho stojí před politiky jasný úkol, a to posílit ambulantní péči včetně její struktury.
„Pokračuje také trend z posledních let: Dochází ke snižování čistého lékařského času. Tedy času, který jsou lékaři schopni a ochotni věnovat skutečné péči o své pacienty,“ doplnil viceprezident KBV Stephen Hofmeister. Je přesvědčen, že vláda musí přijmout protiopatření, aby se nastolený trend podařilo zvrátit.
Je třeba více studentů medicíny
Vláda podle Hofmeistera musí dělat vše pro to, aby došlo ke zvýšení atraktivity zřizování lékařských praxí. Mezi taková opatření patří zejména snižování nadměrné byrokracie, ale i úprava odměňování tak, aby se lékařská profese na úrovni ambulantní péče stala i finančně zajímavější ve srovnání nejen s jinými formami lékařské péče, ale i v porovnání s jinými typy zaměstnání.
Hofmeister je také přesvědčen, že musí podstatně vzrůst počet studentů, kteří se hlásí na medicínu. „Pokud se tak nestane, nepříznivý trend se neotočí a objem lékařského času bude i nadále klesat,“ dodal viceprezident KBV.
Statistiky KBV také ukazují, že se zvýšil počet žen, které zastávají lékařské profese, a to na 49,9 procenta. To je přesně o jeden procentní bod více než v roce 2020. Ženy přitom vládnou mezi psychoterapeutkami, kde je podíl žen činí 76 procent. Mezi lékaři (tedy bez psychoterapeutů) je podíl žen jen 44 procent.
Věková struktura zůstává alarmující
Mírně pozitivní trend se potvrzuje také u průměrného věku německých lékařů. Zatímco v roce 2019 dosahoval 54,3 roku, v roce 2020 to bylo 54,23 a v roce 2021 už „jen“ 54,18 roku. V porovnání se situací v roce 2009 ale stále platí, že lékaři v Německu výrazně zestárli. Před 12 lety totiž jejich průměrný věk dosahoval 51,9 roku.
Alarmující se jeví přetrvávající věková struktura německých lékařů. Téměř každý třetí lékař je starší 60 let. Ve věku nad 65 let se nachází více ne 12 procent německých lékařů. Podíl starších 50 let potom přesahuje 67 procent, tedy více než dvě třetiny.
Téměř sedm tisíc míst na pozicích lékařů a psychoterapeutů zastávají osoby ze zahraničí. Naprostá většina (5753) jsou Evropané, přímo z Evropské unie je jich pak více než 4,5 tisíce. Nejpočetnější skupinu cizinců mezi lékaři v Německu tvoří Rakušané, a to 789. Následují Řekové (569) a Poláci (433).
Petr Musil
