Děti přicházející z Ukrajiny mají nárok na stejná očkování, jaká jsou doporučena podle českého očkovacího kalendáře. Kontrola očkovacího průkazu má proběhnout při nejbližší zdravotní prohlídce, ať už proběhne v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost nebo v některém z UA pointů nemocnic. Stejně tak by na obou místech mohlo probíhat i následné (do)očkování, a to i v případech, kdy není možné spolehlivě doložit předchozí vakcinaci.
Očkování je jednou z priorit primární péče o osoby, které do Česka přichází kvůli válce na Ukrajině. Jeho zajištění po praktické stránce je však výzvou, už jen proto, že u nás bude pravděpodobně žít okolo čtvrt milionu ukrajinských dětí a není v kapacitách dětských praktiků zajistit péči pro všechny z nich. Jedním z možných řešení je rozšíření péče na UA pointech v nemocnicích. Zde by také mohlo probíhat i očkování dětí, ať již v rámci povinné nebo dobrovolné vakcinace. Už nyní tyto nízkoprahové ambulance nabízí očkování dětí a mladistvých proti covid-19.
Varianta, že by očkování dětí probíhalo mimo ordinace dětských praktiků, je něčím, co už dlouhodobě funguje v zahraničí. Příkladem země, která dětské očkování realizuje mimo pediatrické ambulance, je Izrael. I Česko si vyzkoušelo očkování dětí mimo ordinace praktických lékařů pro děti a dorost, a to při vakcinaci dětí proti covid-19. Očkovací centra dokonce proti této infekci naočkovala nejvíce dětí. Naopak v případě dětí ve věku 5 až 11 let se do očkování zapojila jen malá část dětských praktiků, protože naráželi na řadu komplikací v oblasti logistiky i komunikace. „Z hlediska očkování není podstatné, zda očkování dětí probíhá v ordinaci praktického dětského lékaře nebo v očkovacím centru, kde je dostupný pediatr. Rozdíl je spíš psychologický, rodiče se možná budou na svého pediatra obracet s větší důvěrou, případně pro ně může být návštěva u něj snazší,“ komentoval v minulosti očkování dětí proti covid-19 profesor Jan Lebl, který působí na Pediatrické klinice 2. LF UK a Fakultní nemocnice Motol s tím, že rozhodující je, aby dítě potřebné očkování podstoupilo.
Ukrajinské děti se očkují podle českého očkovacího kalendáře
Vlastní očkování ukrajinských dětí už v Česku běží několik týdnů, a to na základě doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP. „Primárně je kontrolováno očkování, které již dítě absolvovalo, rodiče toto musí doložit. Na základě této kontroly se pokračuje podle očkovacího kalendáře ČR, primárně povinná očkování, která nesnesou odkladu,“ vysvětluje Alena Šebková, předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP.
Prakticky to znamená zajištění dostatečného množství očkovacích látek, s čím Česku přislíbila pomoc Evropská komise. Dalším krokem je pak logistika, což podle Šebkové mimo jiné znamená informovat příchozí rodiče už v rámci center, kde se registrují a vyřizují potřebné doklady, o tom, že bude u lékaře nutné doložit přechozí vakcinaci dítěte. „Jako odborná společnost jsme vytvořili i dotazník, kde se ptáme na dosavadní zdraví dítěte, na alergie a podobně. Pokud s ním rodiče přijdou na první návštěvu lékaře, usnadní to určitě práci,“ dodává lékařka.
Vlastní odborné doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP již prošlo aktualizací a je možné, že s ohledem na vývoj situace ještě bude v budoucnu upraveno. „Důvodem k aktualizaci byla především potřeba vyrovnat se se situací, kdy rodiče ukrajinských dětí nemají k dispozici očkovací průkaz a není tedy dostupná dokumentace předchozích očkování. Podle předchozího doporučení měly být tyto děti kompletně očkované, jako kdyby nikdy v minulosti očkované nebyly,“ přibližuje Daniel Dražan, pediatr a člen výboru odborné společnosti. „Pro tento postup lze sice stále najít relevantní argumentaci, ale z více důvodů by tento postup byl v praxi velmi obtížně realizovatelný. ČVS vytvořila jednoduchý návod k očkování dětí, jejichž dokumentace není k dispozici,“ shrnuje lékař.
V praxi to znamená, že pokud rodiče nebo jiný doprovod dítěte nedoloží dokumentaci o očkování nebo její kopii a tvrdí, že očkování proběhlo, bude dítěti s ohledem na jeho věk podána minimálně jedna dávka vakcíny proti příušnicím, spalničkám a zarděnkám, jedné posilující dávky kombinované vakcín proti záškrtu, tetanu, černému kašli, žloutence typu B, přenosné obrně a onemocněním způsobeném bakterií Haemophillus influenzae b, případně kombinované vakcíně proti záškrtu, tetanu, černému kašli a přenosné obrně. Vakcíny pak lze podat jak simultánně, tak odděleně. „V současné době jsou potřebné očkovací látky dostupné a podle mé omezené zkušenosti není problém s doočkováním dětí z Ukrajiny tak, aby to odpovídalo alespoň povinnému očkování v České republice. Věřím, že praktičtí lékaři pro děti a dorost to zvládnou,“ konstatuje Dražan.
UA pointy zatím ukrajinské děti očkují jen proti covid-19
Prvním místem, kam přichází ukrajinští rodiče se svými dětmi, však mnohdy bývají UA pointy v nemocnicích. I proto by se mohly stát místem, kde bude rodičům nabídnuto také očkování jejich dětí. „Na dětském příjmu VFN denně ošetříme 10-20 dětí z Ukrajiny, některé podle nutnosti hospitalizujeme. UA point na dětské klinice patří k těm velmi vytíženým,“ popisuje Marie Heřmánková, mluvčí Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Zatím na Klinice pediatrie a dědičných poruch metabolismu 1. LF UK a VFN očkování dětí neprobíhá. „Uvidíme, zda tato povinnost přejde na nemocnice. V tuto chvíli by ji měli řešit pediatři,“ dodává.
Na pokyny od ministerstva zdravotnictví ohledně vakcinace ukrajinských dětí čeká také Fakultní nemocnice Plzeň, kde také funguje UA point jako nízkoprahová ambulance pro uprchlíky. „V případě návštěvy ukrajinských dětí na UA pointu nabízíme očkování proti covid-19 a v rámci zjišťování anamnézy se ptáme na jiná očkování,“ upřesňuje Gabriela Levorová, mluvčí nemocnice. Jiná situace je ve Fakultní nemocnici Olomouc, protože zde v rámci dětské kliniky funguje i ordinace praktického lékaře pro děti a dorost. „Děti z ukrajinské uprchlické vlny jsou z hlediska očkovány ve stejné pozici jako děti s českým občanstvím. Ordinace PLDD, která je součástí Dětské kliniky Fakultní nemocnice Olomouc, poskytuje tytéž služby jako ostatní PLDD, tedy i očkování dětí,“ říká Adam Fritscher, tiskový mluvčí nemocnice.
Za věc k diskusi považuje možné rozšíření míst, která poskytují očkování ukrajinským dětem o UA pointy, Odborná společnost praktických lékařů pro děti a dorost. „Očkování samotné nepovažuji za zatěžující, nemyslím si, že by mělo být náplní práce UA pointů. Ty mají poskytovat primárně akutní péči, případně pomoci se vstupními prohlídkami, především tam, kde je nápor dětí vyšší a/nebo kapacity PLDD vyčerpané. Může to být lokalita od lokality modifikované a určitě je to o dobré komunikaci mezi zúčastněnými subjekty,“ uzavírá Šebková.
Ludmila Hamplová
