Zvládnout se postarat o uprchlíky z Ukrajiny je pro český systém zdravotnictví velkou výzvou. Největší nápor je na primární péči, a kde je problém nejpalčivější, jsou dětští praktici. Výpomoc nyní nabízejí UA pointy, využít by ale šlo i nemocniční pediatry z 80 oddělení po celé republice. Praktikům obecně by také pomohlo navýšení rezidenčních míst a snížení administrativy. Z druhé strany pak je snaha využít v našem zdravotnictví i ukrajinské zdravotníky, kterých k nám přišlo několik stovek. V dnešních Otázkách Václava Moravce to řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).

„Velmi rychle chci lékařům i sestrám umožnit, aby mohli pracovat na odděleních ve všech zdravotních zařízeních,“ říká ministr. „Těm, kteří mají zájem, chci umožnit udělat si aprobaci. Chci jim to zjednodušit, ale v souladu se zákonem. Chci, aby to bylo korektní, jednoduché, férové,“ dodává.

Válek míní, že ke změně zákona v tomto ohledu není důvod. Obává se toho, že v takovém případě by zahraničí mohlo přestat uznávat diplomy českých lékařů. „Systém nám umožňuje, aby nastoupili jako zahraniční stážisté,“ vysvětluje. Bez nostrifikace, tedy bez uznání diplomu, takto budou moci pracovat čtvrt roku, s nostrifikací rok. Nostrifikaci u lékařů provádějí lékařské fakulty, u nelékařů také kraje.

Skutečnost, že ukrajinských zdravotníků se zatím v ČR registrovaly jen stovky, vysvětlil ministr tím, že kvůli vypjaté situaci zůstávají v ukrajinských nemocnicích. V Česku by se mohli zapojit i do práce tzv. UA pointů, tedy speciálních ambulancí pro péči o ukrajinské uprchlíky ve fakultních nemocnicích. Zároveň by měl během dvou týdnů měl začít kurz jazyka pro zdravotníky.

Válek počítá s tím, že tyto ambulance budou fungovat ještě v dalších měsících, a nevyloučil ani možnost, že by byly v provozu až do konce roku. „Možná nás uprchlická krize naučí udělat některé změny ve zdravotnictví, které se dlouho odkládaly,“ podotýká.

Mohlo by vás zajímat

Podle další účastnice debaty, členky sněmovního výboru pro zdravotnictví Ivety Štefanové (SPD), fungují UA pointy velmi dobře. „Stále jsou ale zabezpečeny naším personálem. Je třeba myslet na to, že naše personální kapacita je omezena, a dále podporovat zapojení prchajících lékařů a zdravotních sester,“ uvádí poslankyně.

Vypomoci by mohlo až 500 nemocničních pediatrů

Předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka ovšem varuje, že UA pointy nemohou nahradit primární péči. „Český systém určitě není připraven na 300 tisíc pacientů navíc. Jsme ale schopni na určitou dobu některé kapacity navýšit, což se týká praktických lékařů pro dospělé a gynekologů,“ poznamenal.

Problém však nastane hlavně u praktických lékařů pro děti a dorost, kterých byl v Česku nedostatek i doposud. 1900 dětských praktiků by ale podle Šonky mohli vypomoci pediatři z nemocničních oddělení, kterých máme kolem 80 a obložnost mnohdy bývá do 30 procent. Podle dat VZP by tak mohlo s ambulantní péčí o děti z Ukrajiny vypomoci až 500 lékařů z těchto oddělení.

Praktikům by navíc výhledově mělo být ulehčeno od administrativy a některých prohlídek. Ministr Válek chce totiž snížit počet vstupních a výstupních pracovních prohlídek u povolání, která nejsou riziková, a dal tak pokyn ke změně vyhlášky. „Chtěl bych také, abychom v rámci preventivních prohlídek, které praktičtí lékaři co dva roky dělají, pro ty, kdo prohlídky absolvují, nabízeli bonusy. Jedna z preventivních prohlídek by tak například mohla být pro řidiče, kteří by na ni nemuseli speciálně chodit,“ přibližuje Válek. Vyhláška by měla být upravena během měsíce a platit by měla od září.

Praktikům taková změna velmi ulehčí. „Systém pracovnělékařských prohlídek je v ČR extrémně přebujelý a v Evropě nemá obdobu. V kategorii I. nerizikových povolání, jako jsou sekretářky či úředníci, řada nemá žádnou prohlídku, a i kategorie II. by zasloužila redukci, nemluvě o tom, že tu je povinnost praktického lékaře dělat obhlídky na pracovišti, což se moc nedodržuje. Pokud by návrh prošel v maximální podobě, kdy by u kategorie I. bylo zrušeno všechno a u kategorie II. došlo k výrazné redukci, dovedu si představit, že se uvolní 10 až 15 procent kapacity praktického lékaře,“ načrtává Petr Šonka.

Dlouhodobější řešení nedostatečných kapacit primární péče by ale mělo spočívat v systému vzdělávání. Podle Šonky by bylo na místě, aby se zvýšil počet rezidenčních míst, kterých je letos 115, na 150. Bude proto snaha navýšit finance na větší počet rezidentských míst a s tím související kapacity IPVZ tak, aby pokryly zájem uchazečů.

Podle Válka už se také povedlo docílit společného vzdělávacího programu v pediatrii, což je meta, které se dlouho vzhledem k neshodě mezi dětskými praktiky a nemocničními pediatry nedařilo dosáhnout. Nyní se navíc odborníci snaží domluvit na krocích, které by ambulancím uvolnily ruce.

Co se týče dalších odborností, kde v ČR pociťujeme nedostatek, připravila Česká psychiatrická společnost nástavbový obor otevřený pro další lékaře, kteří budou moci posílit psychologickou péči. Změna by měla vyjít během jednoho či dvou měsíců.

Uprchlíci představují podle Válka nulové zdravotní riziko

Ministr Válek dnes také uvedl, že se v souvislosti s příchodem uprchlíků neobává šíření nakažlivých nemocí. Proočkovanost na Ukrajině je podle něj srovnatelná s Rakouskem. S tím souhlasí i Štefanová. „Proočkovanost není nebezpečně nízká v žádném případě,“ říká. Podle Válka bychom pak i pro ty, kdo očkovaní nebudou nebo o tom nebudou mít doklad, měli mít dostatek očkovacích látek.

Hrozbu rozšíření HIV označuje Válek za okrajový problém, navíc už máme připravenou metodiku na záchyt HIV pozitivních mezi příchozími. „Tuberkulóza by mohla být větší, ale Světová zdravotnická organizace Ukrajinu neoznačila za rizikovou zemi,“ připomněl. Lidé, kteří utíkají do Česka, navíc podle něj nejsou rizikoví, protože jde o děti a mladé ženy. Navíc prchají zejména z větších měst, kde je proočkovanost větší než na venkově. Podle Válka tak je nulové riziko, že v Česku budou šířit nákazu.

Válek také uvedl, že ukrajinský ministr i Světová zdravotnická organizace (WHO) přislíbily zaslat do Česka dokumentaci o očkování ukrajinských dětí, a to v řádu týdnů. Kraje už podle něj dostaly návrh, jak je očkovat, a dostávají jej i praktičtí lékaři. „Schéma jsme výrazně zjednodušili, nechali jsme si ho schválit od WHO,“ dodává ministr.

–mk, čtk–