Celkem 12 ukrajinských zdravotníků bylo zabito a dalších 34 zraněno během 31 útoků, které cílily na různá zdravotnická zařízení. Většina z nich byla provedena těžkými zbraněmi, včetně tanků či bomb. Počet incidentů, kdy se zdravotnická zařízení a pracovníci v nich stávají terčem, v posledních dnech narůstá. Vyplývá to z údajů Světové zdravotnické organizace, která globálně monitoruje útoky vůči zdravotníkům a zdravotnickým zařízením.
Při své práci mnohdy zachraňují životy ostatních. Přesto se během válečných konfliktů a krizových situací sami stávají terčem a doslova riskují vlastní život, když pečují o své pacienty. Bohužel to nyní platí i o Ukrajině, kde počet útoků vůči zdravotnickému personálu a zdravotnickým zařízením rychle roste. To znamená jak úmrtí a zranění zdravotníků, tak také narůstající ohrožení pro pacienty, ať již jsou hospitalizovaní, nebo vyžadují ambulantní péči. I nejzákladnější zdravotní péče se pro ně stává nedostupnou.
„Dnes ráno dorazily zprávy místních úřadů z Charkova, že došlo k útoku na psychiatrický institut. Pokud se potvrdí, bude to mít další dopady na zdravotní péči na Ukrajině,“ uvedl 11. března Tarik Jasarevic, mluvčí Kanceláře WHO na Ukrajině, který se momentálně nachází ve Lvově na západě země. „Podle údajů úřadů bylo v tomto konkrétním zařízení 300 hospitalizováno pacientů a dalších zhruba 50, kteří se nemohou sami pohybovat,“ dodal.
Světová zdravotnická organizace, která globálně tyto násilné akty monitoruje a také ověřuje, již k 11. březnu potvrdila 31 útoků v zemi, v jejichž důsledku zahynulo už 12 ukrajinských zdravotníků a dalších 34 bylo zraněno. Terčem se stala jak zdravotnická zařízení, tak transporty pacientů i dodávky zdravotnického materiálu. V naprosté většině případů byly použity těžké zbraně, které zahrnují střelné zbraně, minomety, střely, bomby a tanky. Podle monitorovacího systému WHO od začátku letošního roku došlo celosvětově k celkem 61 útoků v 10 zemích, při nichž zemřelo 35 zdravotníků a 45 dalších bylo zraněno. Ukrajina se tak podle těchto statistik nyní stala pro zdravotníky nejnebezpečnější zemí světa.
Lékaři bez hranici: Každý útok zhoršuje zoufalství lidí
Terčem bombardování se stala také nemocnice a porodnice v Mariupolu, při němž zemřeli tři lidé, včetně jednoho dítěte, a dalších 17 osob bylo zraněno. „Byli jsme zděšeni zprávami o tom, že při dnešním útoku byl zasažen nemocniční komplex, včetně porodnice v Mariupolu. I když nemůžeme potvrdit, že se jednalo o cílený útok, od našich zaměstnanců víme, že během posledních dnů byla poškozena řada domů a nemocnic,“ uvedla v prohlášení pro média Kate White, manažerka pro krizové situace mezinárodní organizace Lékaři bez hranic poté, co se objevily zprávy o ostřelování nemocnice v obklíčeném Mariupolu. Jedná se o město, kde už nyní lidé nemají k dispozici potřebné léky, a zůstali bez dodávek vody a elektřiny.
Jakékoliv poškození zdravotnických zařízení má výrazné negativní dopady na fungování civilního obyvatelstva. „V Mariupolu je pro nastávající matky a starší lidi, kteří mají pohybová omezení, stále těžší vyhledat zdravotní péči, vzhledem k probíhajícímu aktivnímu ostřelování, přestřelkám a leteckému bombardování. Útoky na zdravotnická zařízení ničí i ty malé kapacity, které zůstaly pro ošetření naléhavých případů. Ve městě, kde je zdravotnický systém na hraně kolapsu, je odepření tolik potřebné zdravotní péče porušením válečného práva,“ dodala s tím, že každý další útok ještě více zhoršuje zoufalství lidí v obleženém městě. „Je nezbytné, aby civilisté a civilní infrastruktura, včetně zdravotnických zařízení, byli ušetřeni útoků a bylo zaručeno lidské právo na zdravotní péči a bezpečí,“ shrnula White.
Ruská strana útok na nemocnici v Mariupolu, který zasáhl zdravotníky i pacienty, opakovaně popřela. Několik hodin před tím, než došlo k bombardování, mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova sdělila na tiskové konferenci, že „ukrajinští bojovníci odstranili pacienty a zaujali bojové pozice“. Ještě ostřeji se vyjádřil ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov, který tvrdil, že nemocnice byla základnou „praporu Azov a dalších radikálů“: „Mnohokrát jsme slyšeli ubohou rétoriku o některých zvěrstvech, kterých se údajně dopouští ruská armáda… …Všechny nastávající matky, sestry a další personál byly přesunuty. Jednalo se o základnu ultraradikálního praporu Azov. Tyto skutečnosti byly zveřejněny před několika dny. Je na vás, abyste učinili závěry o tom, jak je světové veřejnosti vymýván mozek,“ citovala politika ruská tisková agentura TASS. Podle něj západní média prezentovala „velmi emotivně zničení nemocnice“, ale jejich pohled byl „chybný“. „Bohužel, stejně jako v jiných situacích, druhé straně se nedostane pozornosti, aby bylo možné vytvořit nestranný úsudek,“ dodal.
Rusko: Zraněná těhotná byla najatá, aby předstírala následky útoku
Následně Rusko tvrdilo, že žena prezentovaná jako oběť při útoku byla ve skutečnosti najatá a zveřejněné fotografie z místa byly „falešné“. Snímek zraněné těhotné bloggerky Mariany Višegirské, který se objevil ve světových médiích a byl hodně sdílen na sociálních sítích, označilo Rusko za manipulaci. Ruské velvyslanectví ve Velké Británii podle BBC News například tvrdilo, že tato žena je najatá herečka a následky útoku byly zinscenovány. Objevily se i další ruské dezinformační narativy, že tato žena vůbec nebyla těhotná a snímky byly vytvořeny záměrně, aby poškodily Rusky.
„Slečna Mariana, těhotná žena, včera v noci porodila zdravou dceru. Jmenuje se Veronika. Je zde se svým otcem. Bez ohledu na to, jaké jsou ruské lži o ní, její rodině a celém incidentu,“ citoval zpravodajský portál BBC News Serhije Kyslycju, fotografa a autora snímku zachycující zraněnou ženu, jak se s pomocí snaží dostat z trosek porodnice. Útok na porodnici v Mariupolu se tak stal událostí, kterou ruská strana prezentovala jako legitimní akci v rámci boje proti nepříteli, během níž nedošlo k žádným civilním obětem, protože „nemocnice už dlouho nebyla v provozu“.
Organizace spojených národů tento útok na porodnici označila za „hororový“ a potvrdila, že na Ukrajině stále dochází k útokům na různá zdravotnická zařízení, která fungují. To se týká i Mariupolu. „Dne 9. března zasáhl ruský nálet nemocnici č. 3 v Mariupolu a zranil nejméně 17 civilistů. Stále vyšetřujeme zprávy, že při útoku byli zabiti nejméně tři civilisté. Mluvili jsme s různými zdroji, včetně místních úřadů, které důsledně potvrzovaly, že nemocnice byla jasně identifikovatelná a funkční, když byla zasažena,“ uvedla Liz Throssell, mluvčí úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, v pátek 11. března.
Válka sama je útokem na vyčerpané zdravotníky
Válka na Ukrajině podle Světové zdravotnické organizace i Lékařů bez hranic citelně zasáhla fungování zdejšího zdravotnictví. „Každá válka představuje nestabilní kontext, kde se věci nemění ze dne na den, ale de facto z hodiny na hodinu. Zdravotnický systém tenhle konflikt už těžce zasáhl. Docházejí zdravotnické zásoby i léky. Nám se podařilo dostat první zásoby do Kyjeva i jiných měst. Konkrétně zásoby do Kyjeva jsme vypravili narychlo už po několika hodinách, co překročily hranice Ukrajiny. Nevíme totiž, jak dlouho bude právě kvůli bezpečnosti vlakové spojení do hlavního města fungovat. Někdy máme pocit, jako bychom závodili s časem. Obecně bezpečnostní situace komplikuje především logistiku celého našeho zásahu. Vše proto bedlivě monitorujeme a vyhodnocujeme,“ popisuje Tereza Wyn Haniaková, tisková koordinátorka Lékařů bez hranic v České republice.
„Díky zdravotníkům, kteří jsou například aktuálně ve městě Oděsa, víme to, že se tam konkrétně připravují na to nejhorší, město ale neplánují opustit. Kolegyně Carla Melki, která se z místa před pár dny vrátila, řekla, že tam všichni v nemocnicích tvrdě pracují a jsou odhodláni zvládnout cokoli,“ dodává. Obrovské nasazení ukrajinských zdravotníků oceňuje také WHO. „Mnoho nemocnic již bylo opuštěno nebo se muselo přemístit, protože jsou příliš v centru konfliktu,“ konstatoval na tiskové konferenci Michael J. Ryan, ředitel programu WHO pro krizové situace. „Myslete znovu na to, že lékaři, sestry a veškerý zdravotnický personál v první linii v těchto situacích nedostávají volno. Nechodí večer ani na víkendy domů. Nechodí na pikniky. Tito lidé pracují 24 hodin 7 dní v týdnu a jsou vyčerpaní,“ dodal.
„Samotná situace, ve které se zdravotníci nachází, je útokem vůči nim. Protože toto úsilí nemohou vydržet dlouho. Zůstáváme v úžasu a inspirují nás tím, co dělají, ale nemohou to dělat věčně. Avšak vzhledem ke stresu, kterému čelí, obstáli obdivuhodně skvěle,“ ocenil Ryan.
Útoky na zdravotnická zařízení znamenají, že pacienti zůstávají bez péče
Situace, kdy se zdravotnická zařízení stanou terčem, přináší dvojí škody. První jsou přímé, evidentní a citelné v podobě zemřelých a zraněných, ať zdravotníků, nebo pacientů. Druhé jsou dlouhodobější a postihují násobně vyšší počty pacientů. Jakmile zdravotnické zařízení přestane fungovat, ocitnou se nemocní bez nezbytné zdravotní péče. Toto se již podle WHO na Ukrajině děje. Chronicky i akutně nemocní tak nemají přístup k potřebným kontrolám, nedostává se jim léků a ani dalšího ošetření.
„Z nedávné minulosti mohu například jmenovat útok na porodnici Dasht-e-Barchi v Kábulu v roce 2020. Samozřejmě obrovské neštěstí představovala ztráta životů několika matek, dopady jsou ale daleko hlubší. Když se nemocnice z bezpečnostních důvodů uzavře či je kompletně zničená například po ostřelování, nespočet lidí tak přichází o přístup ke zdravotní péči. Ocitnou se sami. A například děti – ty se rodí i ve válkách. Matky v takových případech přijdou o místo, kam by se mohly uchýlit a kde by o ně bylo postaráno,“ upozorňuje Wyn Haniaková.
Podle údajů WHO v příštích třech měsících na Ukrajině porodí bez potřebné zdravotní péče 80 tisíc těhotných žen. Ke zdravotní péči se nedostanou, protože budou na útěku, už jen dostat se do nemocnice nebo jiného zdravotnického zařízení bude příliš nebezpečné nebo zařízení, kde by za normálních okolností byly přijaty, nebude kvůli válce fungovat.
„Kvůli útokům na zdravotnická zařízení lidé obecně přicházejí o lékařskou péči. Nyní na Ukrajině – stejně jako jinde – jsou lidé, kteří trpí chronickými či úplně běžnými nemocemi. I ti potřebují pomoc. Nemocnice by se nikdy neměly stát terčem jakýchkoli útoků z jakékoli strany konfliktu,“ dodává s tím, že útoky na zdravotníky a zdravotnická zařízení jsou porušením mezinárodního humanitárního práva a Ženevských úmluv, podle nichž mají strany konfliktu respektovat a chránit přístup ke zdravotní péči.
To znamená zajistit „ochranu zdravotní péče“, k čemuž konkrétně patří „povinnost respektovat a chránit zdravotnický personál a respektovat jeho zdravotnické povinnosti, povinnost respektovat a chránit zdravotnické jednotky, zdravotnické transporty a zdravotnické přepravní prostředky, ochranu rozeznávacího znaku (červený kříž, červený půlměsíc a červený krystal na bílém pozadí) a zákaz jeho zneužití“. „Jako Lékaři bez hranic proto neustále voláme po dodržování Ženevských konvencí, aby se takové události nestávaly. I válka má totiž svá pravidla,“ shrnuje Wyn Haniaková.
V roce 2021 bylo při útocích zabito 276 zdravotníků
Světová zdravotnická organizace eviduje za rok 2021 celkem 825 útoků, kdy se terčem stali zdravotníci a zdravotnická zařízení. Při výkonu své profese tak bylo zabito 276 zdravotníků a dalších 524 bylo zraněno. „V posledních letech evidujeme nejvíce takových útoků například v Etiopii, Afghánistánu, Sýrii nebo třeba Jemenu. Všude tam jsme ve stejném období přišli také o několik našich kolegů. Nedá se úplně říct, že je těchto útoků výrazně více než v minulosti, spíše se tato nešťastná metrika drží na podobné úrovni už několik let. Ať už jde o cílené bombardování – jako tomu bylo v případě traumacentra v afghánském Kundúzu, kdy přišlo o život 42 lidí – nebo o to, že se naše zařízení zkrátka dostane do křížové palby několika ozbrojených skupin. Kvůli takovým útokům jsme někdy bohužel nuceni místo kvůli zhoršené bezpečnostní situaci opustit. Důsledkem je pak to, že se o pacienty nemá kdo postarat,“ popisuje Wyn Haniaková z české pobočky Lékařů bez hranic.
Podle WHO tyto útoky znamenají jak ohrožení pro samotné zdravotníky, tak skutečnost, že pacienti zůstávají bez nezbytné zdravotní péče a současně je narušen už tak křehký zdravotnický systém v dané zemi: „WHO definuje útok vůči zdravotní péči jako jakýkoliv čin verbálního nebo fyzického násilí, obstrukce nebo hrozby násilím, který narušuje dostupnost zdravotní péče a přístup k ní, poskytování léčebných a/nebo preventivních úkonů během mimořádných událostí.“ Nejčastěji pak v posledních dvou letech došlo k útokům na zdravotníky v 16 zemích a územích, mezi něž vedle Ukrajiny patří také Libye, Myanmar, Afghánistán, Jemen, Náhorní Karabach, Mali, Nigerie, Sýrie, Palestina nebo Demokratická republika Kongo.
Ludmila Hamplová
