Pro uprchlíky z Ukrajiny je v současné době podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka nejdůležitější zajistit primární lékařskou péči, zejména pro děti. Speciální ambulance v nemocnicích, takzvané UA pointy, mají za cíl, aby se v běžných ordinacích praktických lékařů neomezila péče o české pacienty. Dvořáček to řekl v rozhovoru s ČTK. Ministerstvo také organizuje odvoz potřebných léků na Ukrajinu, další kamion pojede v příštím týdnu.
„Snažíme se vytvořit dodatečnou kapacitu. Praktičtí lékaři, gynekologové a další specializace to v tuto chvíli zvládnou. Nicméně u pediatrie víme, že byla už dřív poměrně hodně zatížená a kapacity jsou limitované,“ uvedl náměstek.
V současné době je podle něj obtížné kapacity plánovat. „Nedokážeme říct, co bude za týden, natož za měsíc. Jak se bude situace vyvíjet, bude se to upravovat. Jsme připravení dál reagovat,“ dodal. Na ministerstvu tak vznikají modely, co bude potřeba při 300.000 či 500.000 uprchlících v ČR.
Z odhadovaných 270.000 uprchlíků, kteří už v ČR jsou, je zhruba polovina dětí. V posledních dnech podle Dvořáčka přibývá i dospělých mužů, seniorů je stále méně než deset procent. Na jednu z 1800 ordinací pro děti a na jednu ordinaci by průměrně připadalo zhruba 60 až 70 dětí.
Problém ale je nerovnoměrné rozložení v ČR, větší nápor uprchlíků je v Praze, Brně a dalších větších městech. „Už před migrační krizí tam nebyly nadbytečné kapacity téměř žádné. Spíš byl problém pediatra najít,“ řekl Dvořáček.
Při fakultních nemocnicích proto od tohoto týdně postupně vznikají UA pointy, nízkoprahové ordinace, které mají zejména ordinacím praktických lékařů pro děti a dorost odlehčit. „Nechceme, aby měli čeští pacienti pocit, že je jim péče méně dostupná, protože tam je hrozně moc ukrajinských dětí,“ dodal náměstek.
Povinně je má zřídit jedenáct fakultních nemocnic, které má ministerstvo zdravotnictví v Praze, Brně, Ostravě, Olomouci, Plzni a Hradci Králové. Otevřela je už například pražská FN Bulovka, FN Ostrava nebo FN Plzeň. Krajské nemocnice ministerstvo podle Dvořáčka zatím neoslovilo, má ale naplánované jednání s Asociací krajů, kde jim systém představí. „Jestli to bude potřeba ve všech krajích, to nedokážeme říct, ale máme systém připravený,“ doplnil.
Uprchlíci, kteří přicházejí do ČR v posledních dnech, už častěji než v předchozí vlně nemají v ČR žádné zázemí, známé či příbuzné. Je pro ně proto složitější si zajistit i lékařskou péči. Podle Dvořáčka tak budou už v koordinačních centrech, kde si vyřizují veškeré doklady, dostávat informaci o tom, kde nejbližší UA point najdou.
Lidé, kteří získají vízum strpění, se mohou také přihlásit do systému veřejného zdravotního pojištění. Mají tak nárok na stejnou zdravotní péči jako čeští pojištěnci, mohou navštívit jakékoliv zdravotnické zařízení, které má s pojišťovnou smlouvu. Pojistné za ně do doby, než získají zaměstnání, platí stát. Při současném počtu zhruba 190.000 nových pojištěnců jde asi o 350 milionů korun měsíčně.
Ministerstvo také koordinuje dary léčiv, které se odesílají přímo na Ukrajinu. V tomto týdnu odjely kamiony s první dodávkou, půl milionem balení léčiv v hodnotě zhruba 10 milionů korun, které darovali jejich výrobci a distributoři léčiv.
„Reagujeme na poptávku, která přichází z ukrajinské strany, což je pravidelně aktualizovaný seznam léčiv, která Ukrajina potřebuje,“ řekl Dvořáček. Připravuje se už podle něj další kamion. Zatímco v prvním byly zejména silné léky na bolest nebo pro zajištění operací, teď už Ukrajina žádá i o léky na některé dlouhodobé nemoci, protože se tam léky nedodávají. Z Česka by tam tak mohly odjet například některé léky na onkologická onemocnění nebo cystickou fibrózu. Nejde ale o léky, které by pak chyběly v ČR, ale o skladové zásoby výrobců či distributorů.
-čtk-
