Švédové umírají na rakovinu plic výrazně méně než kdekoli jinde v Evropě. Podle uznávaného experta Karla Fagerströma je to tím, že v zemi v posledních čtyřiceti letech výrazně narostla na úkor cigaret spotřeba švédské speciality snusu, tabáku, který se rozpouští v ústech. Ten je ale jinde v EU zakázán jako karcinogenní látka. Fagerström to uvedl na konferenci pořádané Mezinárodní asociací pro kontrolu tabáku a snižování rizik (SCOHRE). Dále mj. zaznělo, že sazby spotřební daně na tabákové výrobky a jejich alternativy by měly zohledňovat míru jejich škodlivosti vůči lidskému zdraví.
Švédsko je mezi odborníky známo tím, že se zde podařilo stlačit míru kouření cigaret pod magickou hranici pěti procent v dospělé populaci. Země zároveň v mezinárodních statistikách vykazuje ve srovnání s Evropskou unií výrazně nižší míru prevalence chronických onemocnění u mužů. Podle dat WHO umírá na rakovinu plic 87 ze 100.000 Švédů, zatímco unijní medián je 220. U ostatních nádorových onemocnění je to 36 úmrtí na 100.000 (unijní medián je 105), na kardiovaskulární chorobu zemře 72 Švédů ze 100.000 (unijní medián je 170).
Podle emeritního profesora Karla Fagerströma, psychologa a mezinárodně uznávaného experta na odvykání kouření, v tom zásadní roli hraje švédský snus. To je druh tabáku, který se vkládá do úst, kde se samovolně rozpouští a přitom se uvolňuje nikotin. Užívání snusu má ve Skandinávii dlouhodobou tradici, Světová zdravotnická organizace jej nicméně označuje za karcinogenní a z tohoto důvodu je jeho prodej, na rozdíl od žvýkacího tabáku, ve státech Evropské unie zakázán. Ovšem s výjimkou právě Švédska, které si během schvalování unijní směrnice o tabákových výrobcích z roku 2014, jež onen zákaz obsahuje, vyjednalo výjimku.
Zajímavé je, že švédské ženy podobné statistiky jako jejich mužské protějšky nevykazují. Na rakovinu plic umírá 61 Švédek ze 100.00, unijní medián je přitom nižší – 39. U kardiovaskulárních chorob je to pak 63 úmrtí na 100.000, unijní medián je 50.
„To je proto, že snus užívají prakticky výhradně muži,“ vysvětloval Fagerström tento týden na mezinárodní videokonferenci o nových pohledech v oblasti veřejného zdraví, kterou uspořádala Mezinárodní asociace pro kontrolu tabáku a snižování rizik (SCOHRE). A dodal: „Kdyby celá Evropa měla takové návyky ohledně kouření jako Švédové, tak by v ní ročně zemřelo o 350 000 lidí méně.“
Alternativy cigaret jako součást konceptu snižování rizik
Civilizační choroby stojí globálně za 63 procenty všech úmrtí. Rakovině, kardiovaskulárním nebo chronickým respiračním onemocněním lze přitom do značné míry předcházet. Rizikovým faktorem číslo jedna je tabák, v důsledku kouření zemře ročně na světě kolem 7,2 milionů lidí. Dobře vyvážená národní protitabáková politika tak může vést k nižší prevalenci zmiňovaných chorob.
Proto se do popředí nejen odborného ale i politického zájmu v této souvislosti dostávají moderní alternativy standardních cigaret jako jsou elektronické cigarety, zahřívaný tabák nebo orální tabák. Při jejich užívání nedochází k inhalaci tak vysokého množství škodlivých látek, které především, a nikoli nikotin samotný, páchají škody na lidském zdraví. Stále častěji se tak diskutuje o jejich roli v národních protidrogových strategiích, které zdůrazňují princip snižování rizik (psali jsme například zde a zde).
Některé státy již s těmito alternativami cigaret aktivně pracují, jako třeba Anglie (psali jsme zde a zde), USA, Nový Zéland nebo Řecko. Po doložení vědeckých důkazů umožňují například označení určitého produktu za výrobek s nižším zdravotním rizikem nebo s nimi počítají jako s nástrojem pro snižování rizik či přímo pro odvykání kouření.
Nicméně jak na zmíněné konferenci upozornil Dimitri Richter, primář kardiologického oddělení nemocnice Euroclinic v Aténách, máme sice relevantní odborné studie dokazující nižší zdravotní riziko těchto alternativ ve srovnání s cigaretami, nicméně to se již nedá říct o důkazech, že jejich užívání skutečně vede i k poklesu prevalence chronických onemocnění. Od uvedení nových produktů na trh v nultých letech totiž uplynulo podle něj stále příliš málo času. „To (tj. sběr potřebných důkazů – pozn.red.) bude trvat ještě desetiletí,“ uvedl Richter.
Bez intervence státu
Výjimkou je právě Švédsko. Snus se zde začal nabízet již v roce 1973 a od té doby se jeho prodej neustále zvyšoval. Cigarety naopak začaly vykazovat, a doposud vykazují, trend opačný. V současné době si jich ve Švédsku již prodá méně než snusu a nikotinových sáčků, které byly uvedeny na švédský trh v roce 2016.
Snus užívají, jak již bylo zmíněno, především muži. A ti tedy v současné době vykazují nejnižší riziko výskytu nejčastějších civilizačních chorob v Evropě. Forgeström připomíná, že obdobná data jako pro Švédsko platí i pro sousední Norsko (které není členem EU, a zákaz snusu se tak na něj nevztahuje, pozn.red.).
„A to všechno se událo, aniž by to vyžadovalo zásah ze strany zdravotnického systému. Obvyklé tržní mechanismy, kdy si spotřebitelé mohli zvolit méně škodlivou variantu, se ukázaly jako účinné,“ je přesvědčený Forgerström.
Míru rizika by měla odrážet i daňová sazba
Forgeström v závěru svého vystoupení připomněl slova bývalého šéfa amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) Steva Gottlieba, že „pokud chceme úspěšně bojovat se závislostí, musíme umožnit současným dospělým kuřákům přesun k méně škodlivým variantám“.
Podle Mariusze Fala, prezidenta polské Odborné společnosti pro veřejné zdraví a přednosty kliniky alergologie, plicních nemocí a interní medicíny Ústřední klinické nemocnice ve Varšavě, může právě v tomto sehrát důležitou roli míra zdanění těchto nových produktů.
Spotřební daň by v těchto případech měla být podle něj nižší než u standardních cigaret. „Zvýšila by se tím jejich dostupnost,“ tvrdí Fal. Vysoké zdanění cigaret, obvyklé v bohatých unijních zemích, je podle něj účinným nástrojem boje proti kouření. A stejně tak může být využito i jako efektivní nástroj k omezení rizikového chování.
Helena Sedláčková
