Přibližně 80% nemocí je preventabilních a až v polovině případů lze nemoci předejít díky zdravému životnímu stylu. Institutem, který se preventivním aktivitám věnuje, je Státní zdravotní ústav (SZÚ). Podle jeho ředitelky MUDr. Barbory Mackové je nezbytné do oblasti prevence více investovat, a to s ohledem na zdravotní, i ekonomické přínosy pro společnost. Jedním ze současných projektů je kampaň týkající se antibiotické rezistence.
Klíčovou součástí snižování prevalence nemoci je podle ředitelky SZÚ Barbory Mackové takzvaná primární prevence a jasně daná národní strategie tak, aby podpora zdravého životního stylu prolínala všemi rezorty a celou společností.
Nástroji, které umožňují realizaci prevence, jsou intervence k celé populaci, ke specifickým populačním skupinám nebo jednotlivcům, ale také jejich edukace. Ta je podle Mackové významná nejen pro dané cílové skupiny, ale také pro odborníky, manažery i politiky, kteří o přístupu ke zdraví rozhodují. „Je důležité zvyšování zdravotní gramotnosti nejen jednotlivců, ale i manažerů a ústavních činitelů, aby dokázali přijímat strategická rozhodnutí ve prospěch zdraví a to i budoucích generací. Tedy rozhodnutí dlouhodobá, za horizontem svého volebního období,“ uvádí Macková.
Preventivní aktivity jsou realizovány prostřednictví SZÚ za spolupráce s odbornými společnostmi, pacientskými organizacemi, školami všech stupňů, krajskými úřady i pojišťovnami. Jedná o kampaně spojené s významnými dny jako například Evropský imunizační týden, Světový den hygieny rukou, Světový den bez tabáku, ale také projekty jako Parky v pohybu, Zdravá školní jídelna, Máme to na talíři, nebo Dny zdraví. Aktivity cílí na všechny věkové skupiny od mateřských školek po seniory.
I půl hodina denně přináší výsledky
Nákladová efektivita primární prevence je v průměru 1:10, tedy každá investovaná koruna se zhodnotí desetkrát. Jsou ale i programy cílené například na pohybovou aktivitu, u kterých je nákladová efektivita vyšší, až 1:26. Pohybová aktivita je formou prevence nemocí srdce a cév, nádorů, cukrovky, duševních nemocí. Například půl hodina pohybové aktivity denně snižuje riziko cukrovky, konkrétně diabetu 2. typu, až o 30%.
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) převýší zisk z prevence investované náklady během pěti let. „Investice do primární prevence je tedy dlouhodobá záležitost, zejména co se týká zvyšování zdravotní gramotnosti,“ zmiňuje Macková. Regulační opatření mají oproti tomu efekt rychlejší, již rok po zavedení takzvaného „protikuřáckého zákona“ byl zaznamenán pokles infarktů o 699 případů a pokles hospitalizací na astma o 722 případů.
Je třeba investovat víc
SZÚ realizuje kampaně pomocí účelových dotací ministerstva zdravotnictví v řádu přibližně 3,5 milionu korun ročně. Na financování preventivních aktivit se snaží získávat finance v rámci projektů jak na národní úrovni, například v rámci mezirezortní spolupráce, tak i prostřednictvím mezinárodních projektů. Na dotaz, zda SZÚ považuje investice do prevence s ohledem na zdravotní i ekonomické přínosy za dostatečné, odpovídá Macková jednoznačně: „Nikoliv. Do prevence je třeba investovat alespoň jednu desetinu očekávaných úspor,“ uvádí.
Zatímco v roce 2019 představovaly léčebné výdaje 477,7 miliard korun, do primární prevence se z výdajů na zdravotnictví investovalo 429 milionů. Tedy méně, než jedno promile. Podle statistických modelů WHO se jedná pouze o 3 % z částky, kterou by bylo nutno investovat, aby se výskyt preventabilních nemocí snížil o 10 %. Nezdravotní ztráty, které vznikají současně v důsledku nemocí, jsou podle WHO dvakrát až třikrát vyšší než zdravotní náklady.
„Stát by měl proto výrazně zvýšit investice do primární prevence,“ upozorňuje Macková. Jedině díky primární prevenci – podporou zdravého životního stylu – je podle ní možné prodloužit zdravé roky života. „Pokud bude třeba prodlužovat v důsledku stárnutí populace věk odchodu do důchodu, bude takový krok efektivní pouze v případě, že budou lidé zdraví a tedy práceschopní,“ dodává. Pokud budou nemocní, budou na zaměstnavatele a na celou společnost dopadat náklady na léčbu nemocí a neschopnost nemocných pracovat.
Nejlepší, ale nejdražší
Aktuálně SZÚ chybí prostředky na tvorbu a tisk dalších edukačních materiálů, ale především na využití různých reklamních prostor. To se týká prostředků hromadné dopravy, bannerů, časopisů, rozhlasu, ale i natáčení videí a v neposlední řadě televize, která je nejdražší.
Právě televizní reklama je součástí jednoho z projektů, který SZÚ aktuálně realizuje. Tím prvním je kampaň, upozorňující na nebezpečí antibiotické rezistence. Běží od roku 2019 a byla spuštěna za podpory zdrojů finančního mechanizmu „Norské fondy“. Na realizační část je alokováno celkem 37 milionů korun. „Televizní reklama je bohužel výjimkou, ale pro veřejnost nejvýraznější kampaní,“ míní Macková. Veškeré informace a materiály jsou veřejnosti přístupné na stránkách antibiotickarezistence.cz.
Druhým je evropský projekt Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, zahájený v roce 2018 a končící letos. Dotace na preventivní aktivity dosahují 54 milionů korun. Díky němu vznikají edukační materiály a jsou realizovány cílené kampaně a preventivní aktivity v definovaných skupinách obyvatel.
Úspěšnost průběžně realizovaných preventivních aktivit lze v této chvíli posoudit pouze prostřednictvím zájmu oslovených institucí. „Vzhledem k tomu, že bohužel mnoho požadavků musíme z personálních a finančních důvodů odmítat, je zřejmé, že zájem o prevenci v ČR roste,“ konstatuje Macková. Jedinou kapaní, jejíž součástí bude i formální hodnocení úspěšnosti formou průzkumu, je právě zmíněný projekt antibiotické rezistence.
V oblasti primární prevence je podle Mackové nezbytné, aby zdraví bylo odpovědností každého z nás. „Stejně důležité je i spojení osobních dovedností jednotlivce a aktivit společnosti, které jsou potřebné k zajištění sociálních, ekonomických a environmentálních podmínek pro rozvoj zdraví,“ uzavírá.
Silvie Purmová
