Existenční ohrožení některých poskytovatelů, regulace péče či otevření tématu připojištění nebo spoluúčasti pacientů – to jsou možné dopady, na něž segmenty ve zdravotnictví upozorňují v souvislosti se seškrtáním rozpočtu na zdravotnictví. Přestože ale všichni poskytovatelé už nyní velmi silně pociťují zdražování a inflaci, které celou situaci ještě výrazně zhoršují, a zdravotní pojišťovny zřejmě nebudou mít v rámci dohodovacího řízení do příštího roku moc co nabídnout, některé segmenty stále doufají, že je dohoda a úhradách pro příští rok možná.
„Nenavýšení platby za státní pojištěnce, které přislíbila předchozí vláda, bude mít výrazně negativní dopady na všechny segmenty včetně segmentu ambulantní gynekologie. Některá zdravotnická zařízení by mohla být v důsledku tohoto opatření existenčně ohrožena. Zajisté hrozí snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče,“ uvádí předseda Sdružení soukromých gynekologů Vladimír Dvořák.
Některé segmenty ovšem doufají, že letos tento krok přímo na úhradách nepocítí. „Věříme, že žádný přímý dopad na úhrady letos nebude. Úhrady jsou určeny úhradovou vyhláškou a většinou už i zasmluvněny. Pojišťovny ale mohou být nuceny „brzdit patami“ a snažit se objem úhrad omezit regulací péče (a tudíž zpomalit vyčerpání svých rezerv), což u předem schvalované péče lázeňské jde,“ konstatuje prezident Svazu léčebných lázní Eduard Bláha.
U domácí péče, která bojuje s nedostatkem zdravotních sester, se může současná situace promítnout do personální oblasti. V minulých letech se sice částečně podařilo dorovnat rozdíl ve financování oproti jiným odbornostem, počítalo se ale s tím, že tento proces bude probíhat i v dalších letech – což se ale zřejmě nestane.
„Snížení plateb za státní pojištěnce o 14 miliard bude mít za následek stagnaci úhrad od zdravotních pojišťoven, a to v období, kdy výrazně rostou provozní náklady. Odměny za práci v domácí péči jsou stále pod průměrem, což se projevuje v nedostatku všeobecných sester,“ vysvětluje prezidentka Asociace domácí péče ČR Ludmila Kondelíková.
Obavy o budoucnosti mají také laboratoře. „Nevíme, jak přistoupí k informaci o zachování plateb za státní pojištěnce a pro mne neověřené informaci o čerpání rezervních fondů pojišťovny. Předpokládáme tlak na stagnaci úhrad, v minulých letech se objevil i tlak na snížení objemu úhrad, což nás v kontextu inflace a definice zákona o zdravotních službách staví do neřešitelné situace,“ říká zástupce segmentu laboratoří a diagnostiky v dohodovacím řízení David Hepnar z karlovarského Institutu laboratorní medicíny. Podle něj přitom není jasné, zda vládní škrty laboratoře v tomto roce pocítí, každopádně se ale budou snažit hledat se zdravotními pojišťovnami kompromis.
Dražší energie, doprava i materiály
Celou situaci dnes navíc velmi komplikuje nárůst cen a inflace, což už teď pociťují všechny segmenty ve zdravotnictví. „Během posledních dvou let došlo při nákupu všech druhů zdravotnického materiálu k nárůstu, někdy až o sto procent. Došlo k nárůstu cen pohonných hmot, dopravních prostředků, vzrostly ceny energií, nájmů a technického vybavení,“ vypočítává Ludmila Kondelíková s tím, že škrty nyní znemožní obnovu stávajícího vybavení a zdravotnické techniky. Kondelíková ovšem doplňuje, že přes složitou situaci se domácí péče bude snažit neomezovat poskytování kvalitní domácí zdravotní péče.
Laboratoře dnes pociťují především tlak na mzdové náklady a začíná tak být vidět nedostupnost kvalifikovaného personálu. „Materiálové vstupy a vstupy servisů přístrojového vybavení jsou většinou vázané na zahraniční produkce, navýšení cen se promítlo výše než v úrovni navýšení v úhradové vyhlášce. Podle avíza jednotlivých dodavatelů očekáváme setrvávající trend ve zvyšování cen,“ konstatuje David Hepnar.
Inflace, tlak na mzdy a hlavně enormní růst cen energií po dvou covidových rocích silně dopadají také na lázně, takže je podle Eduarda Bláhy nedokáže kompenzovat ani sjednané zvýšení úhrad.
Trend se nevyhne ani ambulancím. „Nárůst nákladů bude enormní, v procentech minimálně srovnatelný s nárůstem nákladů například v lůžkových zařízeních,“ doplňuje Vladimír Dvořák, podle něhož je ale přesná kalkulace obtížná, protože se situace dynamicky vyvíjí.
Jak dopadne snaha dohodnout se?
Zachování plateb za státní pojištěnce pro letošek na loňské úrovni místo plánovaného navýšení o 200 korun na pojištěnce se odrazí také na tom, jak bude probíhat dohodovací řízení. Vicepremiér Marian Jurečka sice v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že pro příští rok by již mělo navýšení o 200 korun proběhnout, nicméně pojišťovny zřejmě letos vyčerpají své rezervy a budou tak muset být při plánování velmi opatrné.
„Při zahajovacím dohodovacím řízení bylo vedením ministerstva zdravotnictví proklamováno, že finanční rezervy zdravotních pojišťoven jsou vyčerpány a bude nutné v již v tomto roce přistoupit k maximálním úsporám. Ve veřejných prohlášeních však pan ministr deklaroval, že nebude docházet k omezování zdravotní péče. Naše požadavky budou směrovány k tomu, abychom byli schopni za stávajícího nárůstu vstupních nákladů poskytovat nadále kvalitní zdravotní péči. Domácí zdravotní péče šetří celému zdravotnímu systému nemalé prostředky tím, že se stará o stále náročnější diagnózy v domácím prostředí. Nemocní mohou trávit mnohem kratší dobu v nemocnici a tím jsou zároveň chráněni před nozokomiálními nákazami. To se výrazně projevilo v období covidu, kdy byl omezován přístup k veřejné zdravotní službě,“ načrtává důležitost podpory domácí péče Ludmila Kondelíková.
Lázně pak prohlašují, že vládní škrty na jejich návrhy pro dohodovací řízení vliv mít nebudou, ale očekávají, že to zásadně sníží ochotu zdravotních pojišťoven návrhy segmentů akceptovat.
Laboratoře zase berou dohodovací řízení jako platformu, kde by se mohlo začít diskutovat o změnách, které by do zdravotnictví přinesly další zdroje.
„V kontextu dohod se zdravotními pojišťovnami z minulých let bychom byli rádi, kdybychom udrželi trend dohody. Jedním z témat, které by bylo vhodné především ze strany ministerstva zdravotnictví otevřít, je připojištění pacientů, případně definice výkonů, které nebudou hrazeny nebo budou hrazeny pouze částečně ze zdravotního pojištění. Tam vidíme prostor v nastavení udržitelnosti kvality a dostupnosti zdravotních služeb hrazených ze zdravotního pojištění,“ vysvětluje David Hepnar, který ale zatím nechce předjímat, s čím laboratoře a diagnostika do dohodovacího řízení půjdou. „Rádi bychom šli do jednání s požadavky podpořenými konkrétními fakty,“ dodává.
Dohodnout by se chtěli také gynekologové. „Pokud opravdu příspěvek za státní pojištěnce navýšen nebude, budeme jednat s ostatními segmenty poskytovatelů o společném postupu. Určitě se budu snažit o dohodu v rámci Rady poskytovatelů MZ ČR. Náš segment vždy upřednostňuje férovou dohodu s plátci zdravotní péče před zákulisními jednáními v kancelářích ministerských či jiných úředníků. I když to letos bude velmi obtížné, budeme se snažit opět se dohodnout,“ uzavírá Vladimír Dvořák.
Michaela Koubová
