Dosavadní ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakub Dvořáček se od 1. února stane náměstkem ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Jeho hlavní misí je připravit resortní část předsednictví Rady Evropské unie, které vypukne v druhé polovině letošního roku, a také aktivně zapojit Česko do realizace unijní farmaceutické strategie. Dvořáček nastupuje do funkce tzv. politického náměstka, ale jeho role bude odborná a manažerská. Předpoklady k tomu má dány jednak zkušenostmi z vyjednávání na celoevropské úrovni, jednak velmi dobrou znalostí legislativních aktivit Evropské komise v oblasti farmacie. Také se v posledním roce intenzivně zabýval tématy, které bude Česká republika v rámci předsednictví prosazovat.
Jakub Dvořáček nastupuje do státních služeb po více než deseti letech strávených ve farmaceutickém průmyslu a za svoji dosavadní kariérou dělá tlustou čáru, v AIFP podal výpověď. „Je to pro mě příležitost, která se opakuje pouze jednou za 13,5 roku,“ říká a naráží přitom na svůj hlavní úkol – dobře zvládnout předsednictví Rady Evropské unie. Dvořáček, který prošel svět neziskového sektoru, CzechInvest i farmaceutický byznys, vnímá kariérní riziko, ale chce se naučit nové věci a posunout se dál.
Francie začíná s orphany, musíme navázat
„Přijde mi dobré využít momentu, kdy ještě předsednictví z pohledu zdravotnictví připravit jde. Ostatně tímto tématem se sám zabývám už rok. Je tu příležitost předsednictví nejen zvládnout, ale využít i pro zlepšení vnímání České republiky zvenčí a samozřejmě i vnímání Evropy zevnitř, z našeho pohledu. Nikdy nebylo zdravotnictví tak exponované v rámci evropské legislativy, jako je to nyní,“ uvedl Dvořáček pro Zdravotnický deník.
Flexibilita České republiky ve výběru priorit pro předsednictví je samozřejmě omezená. „Vybírat si priority, které jsou vzdálené francouzskému předsednictví nebo pak navazujícímu švédskému, by nedávalo smysl. Jestliže Francie začíná s orphan drugs, jsou pro ně prioritou a chtějí se věnovat hlavně pobídkám v oblasti vývoje, výzkumu, dostupnosti léčiv, tak my bychom měli navázat na to, jak se pak dostávají tyto léky k pacientům, jaké jsou tam bariéry, jestli do nich Evropa má investovat. Švédi pak budou přebírat legislativní návrhy v komplexnějším tvaru. Je ale zřejmé, že orphanové nařízení, které se připravuje, nebude ani během francouzského, ani během našeho předsednictví, hotové,“ vysvětluje nový náměstek. Podle něj je důležité, aby silně zazněly názory i menších zemí, aby budoucí prostředí regulace léčiv nevyhovovalo jenom těm velkým.
Poučení z protipadělkové směrnice
Kromě tématu léčiv se objeví i další důležitá témata. Dvořáček připomíná například evropskou digitalizaci (European health data space). „V Česku postupně zavádíme novou legislativu v oblasti digitalizace zdravotnictví, měli bychom se tedy dívat, jak bude koncipováno unijní nařízení, abychom nedělali něco, co budeme za pár let za veliké peníze předělávat,“ upozorňuje. Opět si naše země musí hlídat, zda nová evropská legislativa nevyhovuje jenom autorům z velkých zemí, ale jestli konkrétní návrhy budou akceptovatelné i pro nás.
„Budu vycházet se zkušeností, které mám z přípravy protipadělkové směrnice. Tu jsme v Česku nechali ležet, a pak jsme všichni museli proinvestovat obrovské peníze, čas a energii na systém, který je sice prospěšný, ale je otázkou, zda riziko odpovídalo nákladům. Je dobře, že směrnici máme a že v Česku funguje, ale srovnání množství záchytů padělků ve vztahu k velkým výdajům vyznívá rozpačitě. Možná mohla být směrnice napsána jinak, možná jsme se mohli podílet na jinak koncipovaném nařízení, které by nepředstavovalo tak velkou zátěž pro všechny, kteří musejí v tomto systému pracovat,“ zamýšlí se Jakub Dvořáček.
Česko může i inspirovat – zapojením pacientů
Česká republika má mezi prioritami předsednictví také vakcinaci. „S tím bude určitě ještě velká práce, protože sami nemáme ani vakcinační plán, tedy strategii, která by zahrnovala, kam směřuje prevence v České republice. Pak je otázkou, jak dokážeme vést debatu, která se o tom povede,“ říká Dvořáček.
Česko by se naopak mohlo opřít o své zkušenosti se zapojením pacientských skupin do systému hodnocení nových technologií. Podle Dvořáčka se o tom v Evropě dlouho mluví, ale v praxi si s tím v jednotlivých státech příliš nevědí rady. „Patříme mezi země, které prošlapávají cestu v tom, co Evropa jenom pojmenovává. Hovoří o účasti pacientů na evropském hodnocení už asi deset let a my už ho máme. Podobné je i Švédsko, takže úzká spolupráce se Švédskem může být extrémně prospěšná jak pro nás, tak pro ně. Byl bych velmi rád, kdyby se naši českou pozici dařilo formulovat v kontextu malých států, a tím myslím právě ty skandinávské,“ plánuje nový náměstek.
Společná práce, ale je třeba začít hned
Jakub Dvořáček si nebude vytvářet nějaký speciální tým. Předpokládá, že do organizace předsednictví se zapojí lidé z ministerstva zdravotnictví a Státního ústavu pro kontrolu léčiv. „Samozřejmě budu úzce spolupracovat s Úřadem vlády a snažit se koordinovat všechny dotčené subjekty tak, abychom tu naši zdravotní část fakt udělali dobře,“ uvádí s tím, že ze všeho nejdříve udělá určité zhodnocení připravenosti na předsednictví, zajištění finančními prostředky i inventuru partnerů, kteří se budou podílet na formulaci agend. Počítá se zapojením lékárníků, lékařů, pojišťoven, nemocnic…
„Měla by to být společná práce celého zdravotního prostředí, protože nakonec to stejně dopadne na všechny. Trochu se ale bojím, že mnozí mají pocit, že se ještě neděje nic důležitého a vážnost situace si uvědomí až čtrnáct dní před zahájením,“ dodává.
Evropská agenda představuje v těchto dnech samozřejmě především předsednictví Rady EU, ale patří sem i strukturální fondy a strategie, které jsou vyžadovány k jejich financování. I to bude mít Jakub Dvořáček na starosti. „Chcete-li financovat Národní onkologické centrum, musíte k tomu mít Národní onkologický plán. Jak dobré budeme mít podklady, tak se nám bude dařit získat finance, které jsou tam k dispozici. A Evropská unie chce bojovat nejen proti rakovině, ale chystá se i na další oblasti,“ uzavírá nový náměstek ministra zdravotnictví.
Tomáš Cikrt
