Plazma vyléčených se v ČR už několik měsíců nepovažuje za standardní léčbu. Nahradily jí protivirové léky a monoklonální protilátky. Na dotaz ČTK to řekl předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý. Světová zdravotnická organizace (WHO) v úterý informovala, že její používání nebrání těžkému průběhu nebo úmrtí.

„Rekonvalescentní plasma se také v České republice používala na počátku pandemie, kdy bylo velmi málo jiných léčebných možností. Nyní máme k dispozici protivirové léky a zejména monoklonální protilátky. Ty obsahují přesně definované množství účinné látky, prokazatelně brání progresi covidu-19 do závažné formy onemocnění a snižují potřebu hospitalizace u rizikových osob,“ uvedl Dlouhý.

České odborné společnosti tak podle něj už řadu měsíců nepovažují podání plazmy za standardní součást léčby covidu-19. Proto už se podle něj dál nezvou dárci a transfuzní stanice již tuto plazmu nevyrábějí.

To potvrzuje i Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. „V naší nemocnici již řadu měsíců rekonvalescentní plazmu neodebíráme a ani se nepodává pacientům s nemocí covid-19. Jsou totiž k dispozici jiné léčebné metody: účinnější, vhodnější a lepší. Postupovali jsme přesně podle zjištění WHO, proto jsme od rekonvalescentní plazmy zcela upustili,“ napsala ČTK primářka transfuzního oddělení Daniela Dušková.

Jen malému množství pacientů podali rekonvalescentní plazmu ve Fakultní nemocnici Motol, podle vedoucího lůžkové části kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Jana Berouška to bylo bez výrazného efektu na průběh onemocnění. „Rekonvalescentní plazma není aktuálně v našich doporučených postupech v léčbě covid-19,“ napsal ČTK Beroušek. Podle něj o plazmu není ani z klinických pracovišť zájem.

Mohlo by vás zajímat

Současné doporučené postupy odborné společnosti byly vydány v dubnu letošního roku. Při hospitalizaci, ale i domácí samoléčbě se tak podávají například léky proti bolesti nebo na snížení teploty nebo proti kašli. Pacienti v nemocnici mohou mít nosní kanylou nebo maskou dodávaný kyslík a doporučuje se i aktivní polohování, tedy změny poloh nebo úlevová poloha na břiše.

Z léků dostávají také heparin proti srážlivosti krve, antivirorika remdesivir nebo favipiravir, imunoterapeutika dexamethason, tocilizumab či baricitinib nebo monoklonální protilátky. Ty se podávají i preventivně pacientům, kteří mají vážné riziko průběhu onemocnění. Zabrání mu z 30 až 50 procent.

-čtk-