Systém německého zákonného zdravotního pojištění bude na příští rok potřebovat rekordní mimořádnou finanční injekci ze spolkového rozpočtu. O její výši nyní vede diskusi skupina odborníků tvořená zástupci Spolkového ministerstva zdravotnictví, Spolkového úřad sociálního zabezpečení a Národní asociace zákonných fondů zdravotního pojištění.
V letošním roce by výdaje v rámci systému zákonného zdravotního pojištění v Německu měly dosáhnout 272,2 miliardy eur (asi 6,9 bilionu korun). Spolková vláda uvolnila z rezerv fondů zdravotního pojištění osm miliard eur a dalších téměř 20 miliard eur přispěla v rámci mimořádného finančního příspěvku. Původně přitom spolková vláda počítala jen se 14,5 miliardami.
Jenže německý zdravotnický systém se v roce 2022 bude potýkat s dalším nárůstem výdajů. Ty by měly činit 284,2 miliardy eur (7,22 bilionu korun), přičemž na příjmech se podle odhadu Národní asociace zákonných fondů zdravotního pojištění (GKV – Spitzenverband) mělo vyinkasovat necelých 257 miliard eur (přibližně 6,5 bilionu korun). V takovém případě by tedy německým zdravotním pojišťovnám v příštím roce chybělo skoro 28 miliard eur.
O příspěvku rozhodne dosluhující vláda a nový Bundestag
Zdravotní pojišťovny však budou žádat o celkový objem mimořádného příspěvku od spolkové vlády až do výše 28,5 miliardy eur,. To by měla být vůbec rekordní suma, kterou do systému zákonného zdravotního pojištění spolková vláda pošle.
Nůžky mezi příjmy a výdaji německého zdravotnického systému se tak stále rozevírají. Rostoucí výdaje už nestačí pokrýt ani dodatečný příspěvek na zákonné zdravotní pojištění, který je pro letošní i příští rok stanoven ve výši 1,3 procentního bodu nad rámec základní sazby pojistného. Jen tento dodatečný příspěvek má v roce 2022 zdravotním pojišťovnám přinést kolem sedmi miliard eur, uvádí deník Deutsches Ärzteblatt.
O finanční injekci ze spolkového rozpočtu však musí rozhodnout jak spolková vláda, tak Spolkový sněm. Podle informací deníku Deutsches Ärzteblatt by mimořádný příspěvek měl mít ve spolkové vládě podporu, respektive shodu hledají spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) a spolkový ministr financí Olaf Scholz (SPD). Vláda by o něm měla hlasovat na začátku listopadu a poté by návrh na finanční injekci měl putovat do Spolkového sněmu, který už o něm bude rozhodovat v novém složení.
Spahn pod palbou kritiky
Přestože se na mimořádném finančním příspěvku do zdravotního systému nejspíše najde mezi politiky shoda, dosluhující ministr zdravotnictví je ze strany odborné veřejnosti a zejména pak zdravotních pojišťoven vystaven kritice.
Za nárůstem výdajů bez adekvátního růstu příjmů fondů zákonného zdravotního pojištění totiž nestojí pouze mimořádné výdaje související s řešením koronavirové krize, ale i systematické navyšování nároků na výdajovou stranu právě Jensem Spahnem a jeho zdravotnickou politikou.
„Spolkový ministr zdravotnictví ve své výdajové politice a legislativě významně přispěl k tomu, že se systém zákonného zdravotního pojištění dostal do této obtížné situace,“ uvedl podle deníku Deutsches Ärzteblatt předseda představenstva GKV – Spitzenverband Volker Hansen. Podle něho je nezbytné, aby došlo ke zvýšení daňové zátěže a dodatečně vybrané prostředky by mohly do zdravotnického systému putovat. Tím by se zamezilo každoročnímu vyjednávání o mimořádné finanční injekci ze spolkového rozpočtu.
Jens Spahn ale kritiku odmítl s tím, že v posledních třech letech směřoval do zdravotnictví velký objem investic. „Do lepší péče, do rychlejší digitalizace, a především do zvládání pandemie. Pacientům se to vyplatí,“ vysvětlil Spahn s tím, že po odeznění ekonomické krize se finanční situace zlepší.
Petr Musil
