Některé země Evropské unie bojují s rostoucí nadváhou a obezitou svých obyvatel tím, že nakázaly potravinářům uvádět na jejich výrobcích jednoduché nutriční skóre. To jako semafor rozlišuje potraviny výživově více či méně kvalitní. Schéma se setkává s nadšením i kritikou. Spory zhoustly po té, co Evropská komise ohlásila, že do konce příštího roku předloží návrh na jednotné nutriční značení pro celou EU. V Česku se zatím resorty zemědělství a zdravotnictví neshodnou, proti je Agrární i Potravinářská komora. I tak si však Nutri-Score do českých obchodů již cestu nachází.
Vědecky podložený, spotřebitelé mu rozumí a umí ho používat. Nebo taky naopak: je zavádějící, neodpovídá výživovým doporučením. Taková hodnocení zaznívají směrem k původně francouzskému systému Nutri-Score – značení výživové kvality potraviny na přední straně obalu, které vizuálně připomíná známý barevný semafor na štítcích označujících energetickou náročnost domácího spotřebiče.
Už i do Česka tak dorazil lítý argumentační souboj, který se na západ od nás odehrává minimálně od loňska. Tehdy se eurokomisařka pro zdraví a bezpečnost potravin Stella Kyriakidesová zavázala předložit do konce příštího roku legislativní návrh, jenž výživové značení potravin na přední straně obalu – toto výsostné hájemství všech potravinářů – sjednotí pro všechny země EU.
Nejde o málo. Evropané tloustnou, a zvlášť Češi jsou premianti. Podle dat Státního zdravotního ústavu má 66 procent dospělých nadváhu a dvacet procent trpí obezitou. Téměř třetinu všech úmrtí v ČR lze přičíst špatným stravovacím návykům. Výživoví poradci i lékaři bijí na poplach, roste potřeba související zdravotní péče a tím i tlak na veřejné rozpočty. Potravináři a obchodníci vidí, že lidé začínají řešit, jaké potraviny nakupují a co se píše o jejich složení na obalu. Jasné označení toho, která potravina je z hlediska lidského zdraví více či méně kvalitní, může sehrát v tomto nákupním rozhodování naprosto klíčovou roli. Zvláště pokud se nachází na přední straně obalu v zorném poli zákazníka.
Nutriční semafor
Již v současné době musí potravináři v EU při balení potravin dodržovat určitá pravidla. Všichni známe na zadní straně obalu obligátní tabulku s výživovými údaji (energie, tuky, sacharidy, bílkoviny a sůl) na sto gramů či mililitrů. Dobrovolně pak mohou výrobci tyto výživové informace zopakovat i na přední straně výrobku, případně je uvést jiným způsobem. Třeba barevným logem (v Česku je to například modrooranžovobílé logo Vím, co jím), zmíněným nutričním skóre nebo jinou formou číselného vyčíslení energetické hodnoty potraviny v porovnání s denním referenčním příjmem (známý je italský NutrInform s logem baterie).
Na oblíbenosti v poslední době nabírá právě systém Nutri-Score, který už znají zákazníci ve Francii, Belgii, Německu či Španělsku. Jak již bylo zmíněno, připomíná energetické štítky. Zelená barva s písmenem A značí nutričně nejkvalitnější potravinu, červená s písmenem E znamená z hlediska výživy méně kvalitní výrobek. Výrobky označené jako D a E by se tedy měly jíst méně častěji a v menším množství. Neznamená to však, že jsou zdraví škodlivé nebo dokonce nebezpečné.
„Skóre je navrženo tak, aby spotřebitelům usnadnilo rozpoznání a porovnání nutriční kvality potraviny v rámci dané skupiny výrobků,“ popsal v polovině září na odborné konferenci k nutričnímu značení Jiří Ruprich, vedoucí Centra zdraví, výživy a potravin ze Státního zdravotního ústavu. Potravina dostává známku podle svého celkového nutričního profilu. Ten vychází z obsahu živin, na něž je třeba si dát pozor (energetická hodnota, obsah cukrů, tuků a soli) a živin „pozitivních“ (vláknina, bílkoviny, ovoce, zelenina a ořechy, některé rostlinné oleje).
Schéma je podle řady spotřebitelských průzkumů provedených u nás i v jiných zemích jasné a srozumitelné. Stejně tak má i jasný vliv na rozhodování zákazníků o tom, jakou potravinu nakonec vloží do košíku.
MZe: Zjednodušující, zavádějící
A právě proto se setkává i s ostrou kritikou. V evropském kontextu například ze strany některých středomořských států, jako je Itálie nebo Řecko. Ty nelibě nesly, že Nutri-Score neznámkoval dobře olivový olej, tento základní kámen středomořské kuchyně, která je obecně vnímána jako zdravá a výživově kvalitní. Podobně špatně vychází z hodnocení i sýry. I kvůli této kritice rozděluje Nutri-Score dnes potraviny místo původních dvou již do čtyř různých kategorií – nápoje, sýry, tuky a ostatní.
V Česku se proti zavedení systému hlasitě ozývá Potravinářská komora ČR, podle níž je zavádějící a neodpovídá výživovým doporučením. „I přes vytvoření speciálního profilu pro tuky neodpovídá zařazení olejů do kategorii C až D jejich roli ve výživě. A není jediný důvod, aby čerstvé ryby, včetně tučných, nebyly v kategorii A,“ říká Jiří Brát z Potravinářské komory. Potravináři také nutričnímu skóre vyčítají, že nezohledňuje míru zpracování potraviny. S „béčkem“ tak mohou skončit mražené hranolky (tedy před smažením) či plechovka Coca-coly bez cukru.
Postoj českých potravinářů otevřeně podpořila Agrární komora ČR a ztotožňuje se s ním také ministerstvo zemědělství. To bude mimochodem v Bruselu za Českou republiku, až bude příslušný předpis od Evropské komise na stole, vyjednávat. „Systém Nutri-Score hodnotí potravinu příliš zjednodušeně jako celek. Vede k rozdělování potravin do kategorií na zdravé a méně zdravé,“ konstatuje ředitelka odboru bezpečnosti potravin Jitka Götzová.
Podle ní systém znevýhodňuje kvalitní potraviny, které musí splňovat legislativně stanovené požadavky, nesou značky kvality národní i EU nebo jsou historicky tradiční. Systém taky nebere v potaz velikost konzumovaných porcí dané potraviny, ani celkovou denní skladbu stravy. „A další nový povinný systém v hlavním zorném poli bude znamenat velkou zátěž pro výrobce. Ti se již za současných povinností potýkají s nedostatkem místa na etiketách,“ dodává ředitelka. Proto bude ČR podle ní v Bruselu prosazovat zavedení takového systému, který bude dobrovolný. A nebude hodnotit potravinu zjednodušeně jako celek, nýbrž podávat informaci o zastoupení jednotlivých živin.
MZd: Krok správný směrem
Zde však resort zemědělství naráží na zřetelný nesouhlas ministerstva zdravotnictví. „Vzhledem k narůstajícímu výskytu neinfekčních onemocnění, včetně obezity, je třeba preventivních opatření. Jedním z nich je i legislativní opatření v oblasti označování potravin a značení jejich složení. Zavedení Nutri-Score považujeme za krok správným směrem,“ oponuje Silvie Slavíková z odboru ochrany veřejného zdraví na resortu zdravotnictví. Současné značení potravin podle ní nepomáhá, je komplikované a lidé mu nerozumí.
Slavíková nicméně uznává, že zavedení nutričního skóre nelze vnímat jako samospásné. „Je třeba vysvětlovat, co jednotlivá značení znamenají a že skóre nerozděluje potraviny na ty, které lze konzumovat a které jsou zakázané,“ upřesňuje.
„Nejde o dokonalý systém. Ale žádný takový neexistuje. Čím dříve si to přiznáme, tím dříve uděláme něco se zdravím naší populace,“ souhlasí Eliška Selinger ze Státního zdravotního ústavu. Ta se podílí na rozsáhlém projektu modernizace školního stravování s názvem „Máme to na talíři a není nám to jedno“. Ten mj. vytváří databázi receptů pro školní kuchyně a u každého z nich propočítává jeho nutriční hodnotu právě s využitím Nutri-Score jako jednoduchého ukazatele výživové kvality jídla.
„Na léčbu obezity se ze zdravotnictví vydává 10 procent. Musíme s tím něco dělat a je třeba to řešit systémově,“ naléhá Selinger, podle níž může být značení potravin vhodnou příležitostí, jak s tím začít. „Nutri-Score je vědecky podložené. Má za sebou desítky studií, že profilace odpovídá nutričnímu doporučení. Je jasně prokázáno, že spotřebitelé mu rozumí a umí ho používat. Je prokázáno, že umožňuje dostatečný výběr a že to umí lépe než ostatní,“ dodává s tím, že právě proto by mělo být zavedeno povinně, jen tak bude dávat smysl.
Zdravější potravina jako nástroj konkurence
Jak již bylo zmíněno v úvodu tohoto článku, nakonec nejde jen o srozumitelné značení a předělávání obalů. Sami potravináři si dnes již uvědomují svůj díl odpovědnosti na epidemii chronických onemocnění. Postupně tak složení svých výrobků upravují – třeba snižováním obsahu soli a tuků a zvyšováním jejich nutriční hodnoty, například obohacením vlákninou či zvyšováním podílu ovoce a zeleniny. Trend tzv. reformulací je patrný zejména u nadnárodních potravinářů, odkud se dostává i k nám. Výroba zdravějších potravin se tak postupně stává významným předmětem konkurenčního boje. A tady může rychlé a srozumitelné vyhodnocení kvality potraviny sehrát důležitou roli.
„Hodnotící schémata na přední straně obalu mohou skutečně reformulace podnítit. Důkazy na to ukazují,“ tvrdí Jan Pivoňka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze. U zákazníka jednoduše povedou potraviny s dobrým skóre, bez ohledu na to, jestli je zaváděno povinně nebo dobrovolně. „Dobrovolný systém může naopak vést k negativnímu ohlasu u potravin, které skóre na přední straně obalu mít nebudou,“ dodává.
Čím jednodušší systém bude, tím více bude podle Pivoňky cílit na nízkopříjmové skupiny obyvatel. Ty mají obvykle i nižší vzdělání a současné složité nutriční tabulky nestudují. „Je tam však velké riziko neporozumění a dezinterpretace,“ varuje podobně jako Slavíková s tím, že například v Německu proto doprovázela zavedení Nutri-Score silná informační kampaň.
Svoji značku chtějí zlepšovat i obchody
Bez ohledu na spory úředníků a odborníků je skutečností, že někteří globální výrobci potravin jako Danone nebo Nestlé vidí – oproti českým potravinářům – v Nutri-Score budoucnost. Začínají tak barevný semafor na svých obalech uvádět dobrovolně. „Nutri-Score má jasně definovaná pravidla. Díky nim budou inovace a reformulace Nestlé výrobků spotřebitelům jasnější,“ říká ředitel pro korporátní záležitosti Nestlé Česko a Slovensko Vratislav Janda.
A otevřeně přiznává, že výrobky s lepším skóre budou mít jednoznačně konkurenční výhodu. Proto jsou již i na českých regálech k nalezení některé produkty Nestlé s nutričním skóre a další budou přibývat. Podle Jandy by pravidla měla platit pro všechny stejná: „Zákazníci budou moci snadno srovnávat mezi výrobky v dané kategorii a harmonizované nutriční značení by označování výrobků usnadnilo a nákladově zefektivnilo,“ dodává.
Pozadu nezůstávají ani obchody, tedy opět především nadnárodní obchodní řetězce se zkušeností s nutričním skóre z jiných zemí. U svých vlastních značek barevné schéma postupně zavádí Kaufland nebo Albert. Podle průzkumu, který si letos druhý jmenovaný řetězec zadal u agentury IPSOS, by přes 80 procent jeho zákazníků Nutri-Score uvítalo, protože si přejí vědět, které potraviny jsou zdravé. „Chceme používat Nutri-Score na svých privátních značkách jako nástroj zlepšení naší značky,“ uzavírá Michal Široký ze společnosti Albert ČR.
Helena Sedláčková
Článek je převzat z portálu Ekonomický deník, který stejně jako Zdravotnický deník náleží do vydavatelství Media Network.
