Spolkové asociace lékařů zdravotních pojišťoven chtějí, aby vládnoucí garnitura vzešlá z voleb do Spolkového sněmu zachovala v co největší míře práci lékařů na volné noze, posílila ambulantní péči nebo urychlila digitalizaci ve zdravotnictví a odbourala tím nadbytečnou byrokracii, která zatěžuje zdravotnický personál.
Poziční dokument k volbám do Spolkového sněmu představený německými lékaři sdruženými ve Spolkové asociaci lékařů zdravotních pojišťoven (KBV – Kassenärztliche Bundesvereinigung) zmiňuje celkem osm klíčových oblastí, jimž by nová vládnoucí garnitura měla věnovat pozornost.
Lékaři si přejí zachovat svobodné lékařské povolání. Po politicích chtějí, aby zamezili oslabování významu lékařské profese a kladli důraz na vztah důvěry mezi lékařem a pacientem. „Dobrá a udržitelná ambulantní péče je založena na silném a zároveň citlivém vztahu důvěry mezi lékařem nebo psychoterapeutem a pacientem,“ píše KBV ve svém pozičním dokumentu.
Podle KBV se jasně během pandemie ukázalo, na kom kvalitní ambulantní péče stojí. „Přibližně 181 tisíc nezávislých lékařů a psychoterapeutů pracujících v ambulantních ordinacích se stará o více než 650 milionů případů ročně,“ dodávají zástupci KBV.
Zabránit exodu lékařů z venkova
S tím podle KBV souvisí požadavek na posílení a modernizaci struktury ambulantní péče. KBV apeluje na politiky, aby brali vážně výzvy, které na síť ambulantní péče v Německu čekají. A to zejména kvůli „dobře známým jevům jako je demografický vývoj nebo exodus lékařů z venkova“.
Posilovat síť ambulancí je podle lékařů sdružených v KBV důležité také z toho důvodu, že roste podíl případů, které už dnes lze ošetřit ambulantně, a dříve se neobešly bez hospitalizace. „Kromě toho existuje potřeba rozšířit nabídku ambulantní péče a tím odlehčit klinikám,“ dodávají autoři pozičního dokumentu.
Lékaři nezapomínají ani na digitalizaci. Ta se podle nich musí urychlit, aby bylo možné naplno vytěžit její potenciál ke zlepšení péče o pacienty. Nejde však jen například o pouhé převádění formulářů z papírové do elektronické podoby, ale zejména o zvyšování přidané hodnoty pro pacienty.
„Rozhodujícím faktorem je, abychom se zaměřili nejprve na procesy a nikoli, jako dříve, na technické nástroje,“ píše asociace KBV. Pouze tak je podle nich možné, aby digitalizaci začalo přijímat za svou stále větší množství lékařů a psychoterapeutů, protože v ní uvidí jasný přínos pro sebe i pro pacienty. „K tomu je nutné zapojení všech zúčastněných,“ dodávají autoři dokumentu.
Mít ordinaci se musí vyplatit
Čtvrtou oblastí, na kterou lékaři sdružení v asociaci KBV upozorňují, je pohotovostní péče. Podle nich by měla být reorganizována a rovněž co nejvíce digitalizována. „Měla by být vytvořena kooperativní struktura mezi ambulantní a lůžkovou oblastí, která koordinuje obě složky, aniž by bylo nutné vytvářet nový sektor zdravotní péče,“ myslí si lékaři. Ruku v ruce s tím mají být do systému implementovány nástroje pro zajišťování kvality péče a pro motivaci jejího zvyšování.
Lékaři z KBV apelují také na to, aby z voleb do Spolkového sněmu vzešlá politická reprezentace vytvářela podmínky pro zefektivnění spolupráce i mezi jednotlivými ambulancemi, mezi lékaři a nelékařskými zaměstnanci pracujícími ve zdravotnictví a v neposlední řadě mezi lékaři a kvalifikovaným zdravotnickým personálem.
Spolkové asociaci lékařů zdravotních pojišťoven v neposlední řadě klade důraz na zefektivňování systému celoživotního vzdělávání lékařů. Tím se má vytvořit podhoubí pro zlepšování kvality péče a rozšiřování nových metod ve zdravotnické péči. Současně by se vláda měla zaměřit také na zlepšení „průchodnosti“ lékařů mezi ordinacemi a nemocnicemi. Od toho si KBV slibuje mimo jiné zatraktivnění medicíny pro mladé zdravotníky.
Podle KBV totiž provozování vlastní ordinace není pro nastupující lékaře dostatečně přitažlivé. S tím souvisí rovněž otázka financování a odměňování lékařů v ordinacích. Právě možnost získávat zkušenosti na klinikách a jejich využívání v ambulantní péči má vést právě i ke zvýšení finanční zajímavosti založení své vlastní ordinace.
Petr Musil
