Německo naléhavě potřebuje reformu nemocniční sítě. Musí se zbavit přebytečných lůžek a soustředit se na investice do lepšího vybavení klinik. Tím by se mimo jiné zvýšil počet ošetřujícího personálu připadajícího na jednoho pacienta. A následně by se měl reformovat také systém financování nemocnic, známý jako DRG. Myslí si to němečtí odborníci.
V uplynulém roce bylo v německých nemocnicích obsazeno v průměru jen 67 procent lůžek. Letos se obsazenost dokonce snížila na prozatímních 64 procent. „To znamená, že každé třetí nemocniční lůžko je prázdné,“ řekl v rozhovoru pro Neue Osnabrücker Zeitung Reinhard Busse, profesor zdravotnického managementu na Technické univerzitě v Berlíně.
Podle něho je nízká obsazenost německých klinik jednou ze známek, že nemocniční síť u našich západních sousedů potřebuje radikální reformu. „Aby nemocnice svá lůžka naplnily, ošetřovaly mnoho pacientů zbytečně jako hospitalizované. Například s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem,“ dodal Busse.
Příliš mnoho nemocnic
Německo prý přebudování struktury nemocniční sítě potřebuje naprosto naléhavě. Systém by se měl soustředit na lepší vybavení nemocnic a redukci nepotřebných lůžek, a to zejména ve špatně vybavených klinikách. „Pak bychom měli i více ošetřujícího personálu pro péči o pacienty,“ řekl dále Reinhard Busse.
Podle Busseho má nevyhovující struktura nemocnic i jejich vybavení závažné zdravotní důsledky. „Stále dochází k tomu, že je příliš mnoho lidí léčeno ve špatných nemocnicích. Například ti, které postihl infarkt, jsou přijati v klinikách bez srdečního katetru, a ty, kdo jsou po mrtvici, přijmou kliniky bez iktové jednotky,“ dodal profesor zdravotnického managementu.
Busse je přesvědčen, že by Německu stačilo kolem 600 „skutečných“ nemocnic, které by byly dostatečně vybaveny pro léčbu nejdůležitějších onemocnění nebo provádění nejvýznamnějších zákroků. Další nemocnice by podle něho mohly být převedeny na takzvaná ambulantní a lůžková centra. „Čím více z 800 dalších klinik bude takto transformováno, tím více se bude možné soustředit na zvyšování kvality v oněch 600 nemocnicích,“ dodal Reinhard Busse.
Problémy DRG jsou zveličené, tvrdí ministerstvo zdravotnictví
Nejde ale o jediný typ reformy v oblasti nemocniční péče, o které se v Německu již nějakou dobu diskutuje. Sílí rovněž hlasy, že je třeba změnit systém pro financování nemocnic, který se odvíjí od plateb za diagnostickou skupinu. Jde o systém, který známe pod zkratkou DRG (Diagnosis Related Group).
Sonja Optendrenková, vedoucí odboru zdravotní a nemocniční péče na Spolkovém ministerstvu zdravotnictví je ale přesvědčena, že reforma DRG systému by neměla proběhnout, dokud nemocnice neobdrží investiční prostředky od spolkových zemí, na které mají ve skutečnosti nárok.
Podle Optendrenkové jsou zmiňované problémy se systémem DRG nadhodnocované, a to právě kvůli nedostatečným investičním prostředkům, které ze zemských vlád proudí směrem k nemocnicím. „Stále hovoříme o nedostatcích DRG systému, jenže ty jsou způsobovány právě tím, že nemocnice nemají k dispozici dostatek zdrojů na investice,“ vysvětlovala Sonja Optendrenková na Zdravotnickém kongresu Západu, který se konal 7. a 8. září v Kolíně nad Rýnem.
Plánujme nemocniční síť dle poptávky o kvalitě
Jenže s tím nesouhlasí již zmiňovaný Reinhard Busse. Podle něho se zde projevuje právě fakt, že systém prakticky nutí nemocnice dávat přednost kvantitě před kvalitou. Busse zopakoval, že v Německu je příliš velký počet nemocnic. „Vysoký počet nemocnic oslabuje kvalitu léčby pacientů a odebírá to zaměstnance z celého systému. Je upřednostňována dostupnost nemocnice před kvalitou. Pro pacienta ale nemá smysl, pokud se do nemocnice dostane rychle, když v ní pak o něho není dobře postaráno,“ dodal Busse, který se rovněž účastnil Zdravotnického kongresu Západu.
Podle něho by nemocnice měly dostávat platby pouze za služby, které mohou v adekvátní kvalitě poskytovat. „Spolkové země navíc musí začít plánovat svou nemocniční síť a nemocniční prostředí tak, aby byla založena na poptávce po kvalitě, uzavřel Reinhard Busse.
Petr Musil
