Americký prezident Jobe Biden věří, že zdravotní péče je právo, nikoli privilegium. Podle něho by žádný Američan neměl čelit těžké volbě v podobě placení za léky na předpis nebo za zajištění ostatních nezbytných potřeb. Šéf Bílého domu proto vyzval členy a členky Kongresu, aby přijali legislativu, jež by ceny těchto léků mohla snížit.
Prý až příliš mnoho Američanů stojí před velice obtížnou volbou, zda a kolik zaplatit za léky na lékařský předpis. V průměru občané Spojených států platí dvakrát až třikrát více za léky na přepis než lidé v jiných zemích. Jeden ze čtyř Američanů, který užívá léky na předpis, pak má co dělat, aby si je vůbec mohl dovolit. Uvádí to Bílý dům ve svém stanovisku ke legislativnímu návrhu prezidenta Bidena, který se týká právě cen léků na předpis.
Podle Bílého domu farmaceutické společnost odvádějí obdivuhodnou práci při vývoji život zachraňujících léčivých přípravků a terapií, ale je prý nutné rozlišovat průkopnické objevy v lécích od zvyšování cen léků, na které se Američané často spoléhají. „Změna je více než nutná,“ píše úřad amerického prezidenta.
Tři stupně ke zlevnění léků
Joe Biden svůj plán opírá o tři pilíře. Prvním je uzákonění možnosti pro subjekty systému Medicare vyjednávat o cenách léků na předpis s jejich výrobci. V současné době totiž Medicare může jednat o cenách pouze těch léků, které užívají senioři. V ostatních případech je tato politika dokonce zákonem zakázána. Podle Bidena je zapotřebí tuto praxi změnit.
„Medicare by měl být schopen vyjednat ceny pro ty léky, které jsou drahé, a které nemají na trhu žádnou další konkurenci,“ uvádí Bílý dům ve svém stanovisku. Podle tohoto modelu by vyjednavači v rámci systému Medicare měli být vybaveni informacemi, jaké ceny lze považovat za férové, ale také příslušnými pravomocemi, jež zajistí, že výrobci léků budou ochotni na určitou „rozumnou cenu“ přistoupit.
Dalším bodem Bidenova plánu na snížení cen léků na předpis je provedení reforem, které ke zlevnění skutečně povedou. „Musíme skoncovat s tím, že ceny léků rostou výše a výše, aniž by bylo jasně viditelné, jaká je finální cenová úroveň,“ píše úřad amerického prezidenta.
Pokuty pro výrobce?
Podle Bidenova návrhu by výrobci léků, kteří ceny zvyšují rychleji, než odpovídá míře inflace, měli platit pokuty. Američtí senioři jsou prý totiž v současné době vystaveni prakticky neomezeným možnostem ve zdražování léků. „Musíme to vyřešit a stanovit strop na částku, kterou příjemci zdravotní péče ze systému Medicare musí za léky každý rok zaplatit ze svého,“ uvádí dále Bílý dům.
Třetím pilířem plánu šéfa Bílého domu na zlevnění léků na předpis je pokračování v nastoupené cestě za lacinějšími léky a stavění na krocích, které byly dosud učiněny. Bílý dům se odvolává na příklad na exekutivní příkaz, který Joe Biden podepsal minulý měsíc. V něm prezident vyzval všechny vládní agentury, aby zlepšily hospodářskou soutěž, tlačily na růst mezd a činily vše pro snižování cen, včetně cen léků na předpis.
Pokud budou v této oblasti podnikány další kroky, došlo by ke snížení příplatků za léky milionů Američanů. „Inzulín by mohl zlevnit o stovky dolarů v průměru,“ myslí si Joe Biden. Podle něho by ceny některých léků na artritidu mohly klesnout o více než dva tisíce dolarů měsíčně, což by znamenalo desítky tisíc dolarů ročně.
„Takto ušetřené peníze by skončily v kapsách amerických seniorů. V průměru by příjemci zdravotní péče ze systému Medicare ušetřili kolem 200 dolarů měsíčně,“ vysvětluje Bílý dům. Pokud by se k tomu přidala již zmíněná pravomoc pro Medicare vyjednávat o cenách léků nejen pro seniory, přineslo by to další významné úspory zdravotnickému systému.
Veřejnost návrhy vítá
Americké veřejnosti se Bidenovy návrhy zamlouvají. Podle květnového průzkumu veřejného mínění, provedeného společnosti KFF, Bidenovu představu o způsobu zlevnění léků sdílí bezmála 90 procent dotázaných.
Najde se ale také řada kritiků. „Cenové regulace, navržené Bidenovou administrativou, nejsou nic jiného než daň na investice do výzkumu a vývoje, které ale přinesly průlom v léčbě nebo předcházení chorob, třeba jako v případě očkovacích látek proti koronaviru,“ uvedl pro agenturu Reuters Neil Bradley, viceprezident Americké obchodní komory.
Podle Bradleyho taková politika povede pouze k nižním investicím do výzkumu a vývoje a zanechá Ameriku nepřipravenou na příchod dalších zdravotnických krizí, nebo způsobí zpoždění ve vývoji léků na rakovinu, Alzheimerovou chorobu a mnoho dalších.
Petr Musil
