Úprava zákona o návykových látkách, která umožňuje prodej léčebného konopí do zahraničí a elektronizuje recepty s modrým pruhem, by se podle středečního zasedání senátního zdravotnického výboru měla vrátit do sněmovny. I když s jejím zněním výbor souhlasí, chce do novely znovu zařadit kontrolní mechanizmus zajišťující u pěstitelů konopí správnou výrobní praxi. Senátoři vedle toho přivítali také zanášení očkování do lékového záznamu.

Novela zákona o návykových látkách má dva hlavní cíle. Prvním z nich je elektronizace receptů s modrým pruhem určených pro předepisování návykových látek, které dosud zůstávaly na papíře. Druhá část se týká dostupnosti léčebného konopí a má rozšířit počet pěstitelů s licencí od státu. Pokud přitom splní všechny zákonné podmínky, budou léčebné konopí moci dodávat do lékáren a nově také vyvážet do zahraničí.

„Slibujeme si od toho, že bude v této oblasti větší konkurence, přibude pěstitelů léčebného konopí a logicky tak dojde ke snížení ceny. Dnes hradíme léčebné konopí z 90 procent, takže pokud bude cena nižší, bude to úspora pro systém veřejného zdravotního pojištění a doplatek se sníží i pro pacienty,“ vysvětluje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Ministerstvo nechce pokutovat botanické zahrady

K úpravě byla sněmovnou schválena také řada pozměňovacích návrhů. Jedná se například o zvýšení hranice THC u technického konopí z původních 0,3 procenta na jedno procento, vyčlenění extraktu z konopí s touto hranicí ze seznamu návykových látek (problematice jsme se více věnovali v textu věnovanému debatě na sněmovním zdravotnickém výboru zde) či zrušení ministerské pravomoci rozhodnout o odnětí povolení zacházení s návykovými látkami. Došlo také k vložení nových přestupků, kde ovšem podle ministerstva zdravotnictví schází stanovení působnosti správních orgánů, které je mají projednávat. Ministerstvo z těchto pozměňovacích návrhů příliš nadšeno není, přesto ale podle něj úprava přináší řadu pozitiv.

Další pozměňovací návrh schválený sněmovnou cílí na to, že by se od příštího roku mělo veškeré očkování zaznamenávat do databáze eReceptů. „Dnes v zásadě není jednotná elektronická databáze očkování, která daný člověk má, a to od dítěte až do smrti. Navíc jsou očkovací látky léčivé přípravky, které podléhají registraci a kontrole SÚKL, tím pádem dává logiku, aby byly součástí lékového záznamu, kde jsou evidovány všechny předepsané léčivé přípravky – i pokud jde o kontraindikace,“ přibližuje Adam Vojtěch, který ve sněmovně návrh předložil. „Je dobře, že bude jednotná evidence. Dnes a denně se v nemocnicích stává, že přivezou raněného, který neví, jestli byl očkován proti tetanu,“ kvituje návrh předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus.

Senátoři se zajímali také o pozměňovací návrh týkající se pěstování keře koky, k němuž zaujalo ministerstvo neutrální stanovisko. Návrh totiž reflektuje současný stav, kdy je v některých botanických zahradách tento keř pěstován z okrasných důvodů – nyní v rozporu se zákonem.

Mohlo by vás zajímat

„Jako ministerstvu zdravotnictví nám nepřijde jako vhodné pokutovat botanickou zahradu. Věc jsme konzultovali i s Národní protidrogovou centrálou. Koka je keř, kterému by se v České republice v běžných podmínkách nedařilo, tudíž jsme v předloženém návrhu neshledali společenskou závažnost. Pokud by se ukázalo, že s tím v budoucnu budou problémy, přikročili bychom ke kontrolním mechanizmům,“ uvádí Petr Novák z ministerského Inspektorátu omamných a psychotropních látek.

Konopí není heřmánek

V Senátu pak byl podán další pozměňovací návrh. Předseda zdravotnického výboru Roman Kraus v něm reaguje na schválený pozměňovací návrh poslance Rostislava Vyzuly. Ten ruší certifikáty správné výrobní praxe u pěstitelů konopí. Podle Romana Krause by ale tento certifikát měl být zachován s tím, že pěstování a výroba jsou prakticky neodlučitelné.

Ne všichni senátoři s tím ale souhlasí. „Proces výroby má dvě fáze – pěstování a výrobu. Pěstování, správně kultivace, je analogické pěstování jiných léčivých rostlin. Dnes tu máme výrobce, kteří pěstují léčivé rostliny a dodávají je dalším společnostem. Tím, kdo ve finále zodpovídá za to, že ve finální čajové směsi je například durman nebo rulík, není pěstitel, ale výrobce. A toto je analogie,“ oponuje Karel Zitterabart s tím, že výrobce a pěstitel nemusí být totožní.

Ministerstvo však tento výklad rozporuje. „Konopí není heřmánek,“ podtrhává Petr Novák. Navíc původní ministerský návrh počítal s tím, že výrobce a pěstitel bude jedna identita. Měl by tak disponovat jak licencí k pěstování, tak certifikátem správné výrobní praxe. Jde přitom o jeden z kontrolních mechanizmů, který by měl nahradit dosavadní výkup veškerého léčebného konopí SÚKLem zabraňující nadprodukci a obchodování na černém trhu. Při vzniku mezičlánku, který ještě nebude označitlný jako léčebné konopí a k němuž podle ministerstva dojde při rozdělení řetězce, by bylo těžké zabránit jeho obchodování. Pozměňovací návrh Romana Krause ale podle ministerstva vnáší do procesu kontrolní prvek a odpovídá i mezinárodním úmluvám.

Senátoři výboru se nakonec přiklonili k tomu, aby se úprava vrátila do Poslanecké sněmovny s tím, že by měla být schválena spolu se senátory odhlasovaným pozměňovacím návrhem Romana Krause.

–mk–