Britská farmaceutická skupina GlaxoSmithKline chce vytvořit největší biotechnologický výzkumný hub v Evropě. Německá farmaceutická společnost Merck plánuje do biotechnologií investovat ve Švýcarsku a podobné plány představil americký start-up Sana Biotechnology.
Až pět tisíc nových vysoce kvalifikovaných pracovních míst by mělo vzniknout v příštích deseti letech v novém biotechnologickém výzkumném centru. V pátek to oznámila britská farmaceutická skupina GlaxoSmithKline.
Investice do největšího biotechnologického hubu, který má vzniknout ve městě Stevenage asi 50 kilometrů severně od Londýna, si vyžádá kolem 400 milionů liber (v přepočtu necelých 12 miliard korun). Kampus má stát hned vedle stávající provozovny GlaxoSmithKline. Počítá se s celkovou plochou kolem 100 tisíc metrů čtverečních a začít stavět by se mělo v příštím roce.
GSK: Chceme přilákat světovou vědeckou špičku
Kampus má být hotový do pěti až deseti let. Jakmile bude připraven ke zprovoznění, má v něm najít práci až pět tisíc vysoce kvalifikovaných zaměstnanců nejen z biotechnologické oblasti, ale i z dalších vědeckých oborů, které je možné k biotechnologickému výzkumu využít.
„Naším cílem je vytvořit ve Stevenage jednu z top světových destinací pro vědecký medicínský výzkum. Chceme dát impuls k rozvoji biotechnologického sektoru nové generace, a to u nás ve Velké Británii,“ uvedl v tiskové zprávě Tony Wood, viceprezident GlaxoSmithKline pro medicínský výzkum a technologie.
GSK si od projektu slibuje, že přiláká nejlepší světové vědce v oboru, vytvoří příležitosti pro spolupráci a rovněž podpoří vznik celého vědeckého ekosystému. Britská farmaceutická skupina zároveň potvrdila, že nový projekt nijak nenaruší stávající výzkum, který ve Stevenage již probíhá. Půjde o jeho rozšíření právě o biotechnologie.
Mohlo by vás zajímat
Merck chce zkoumat biotechnologie ve Švýcarsku
Oznámení farmaceutické skupiny GSK přišlo jen několik dní poté, co německá farmaceutická společnost Merck KGaA oznámila pokrok v budování svého biotechnologického výzkumného centra ve Švýcarsku. Projekt za 250 milionů eur (asi 6,3 miliardy korun) je z většiny dokončen, ale do plného provozu se dostane za dva roky.
Výzkumné centrum vyrostlo v asi třítisícovém městečku Corsier-sur-Vevey ležícím na severním břehu Ženevského jezera přibližně 30 kilometrů východně od Lausanne. „Biotech Development Center (jak se výzkumné centrum jmenuje, pozn. red.) je odrazem našeho závazku urychlit dostupnost inovativních léků pro pacienty, na jejichž choroby zatím neexistuje dostatečně účinná léčba. A to zejména v oblasti onkologických onemocnění,“ uvedl pro portál ThePharmaLetter.com Peter Günter, člen představenstva společnosti Merck KGaA.
Podle Güntera jde také o potvrzení, že Švýcarsko je pro Merck z hlediska biotechnologického výzkumu atraktivní lokalitou. V Biotech Development Center by mělo pracovat kolem 250 zaměstnanců. Celkově Merck už ve Švýcarsku v minulých deseti letech do výzkumných center investoval více než jednu miliardu švýcarských franků (přes 23,5 miliardy korun) a zaměstnává v nich přes 2,5 tisíce lidí.
Seattleský biotechnologický start-up míří do San Franciska
Také na opačné straně Atlantiku byla v uplynulém týdnu oznámena investice do vybudování biotechnologického výzkumného a výrobního centra. Stojí za ní seattleský start-up, společnost Sana Biotechnology, která chce svůj projekt postavit v San Francisku.
„Projekt bude naší klíčovou součástí, která nám umožní vyvíjet a vyrábět inovativní léky v dostatečném objemu,“ uvedl v tiskovém prohlášení prezident a výkonný ředitel společnosti Sana Biotechnology Steve Harr.
Sana Biotechnology vznikla teprve před třemi lety, ale letos v únoru se jí podařilo vstoupit na newyorskou burzu, kde se obchoduje v rámci technologického segmentu Nasdaq. Během primární veřejné nabídky se jí podařilo od investorů získat bezmála 600 milionů dolarů (asi 12,7 miliardy korun). Její akcie sice od té doby ztratily asi 46 procent své hodnoty, ovšem investoři na zprávu o sanfranciském projektu zareagovali pozitivně. Akcie koncem minulého týdne posílily asi o devět procent.
Petr Musil