Centra duševního zdraví by měla mít jen jednoho zřizovatele. Urychlená změna by však mohla zablokovat reformu a ohrozit dotace

V České republice dnes máme tři desítky center duševního zdraví, která se v rámci reformy péče o duševní zdraví povedlo rozjet za pomoci evropských peněz. Odborníci se ale nyní obávají, že by úspěšně nastartovaný proces mohl být zhacen. Příčinou jsou ustanovení, která byla schválena v rámci komplexního pozměňovacího návrhu k novele zákona o veřejném zdravotním pojištění. Podle nich by měla mít centra jednoho zřizovatele, byť má většina dva – jenže na změnu je málo času a navíc by se tak zablokoval vznik nových center iniciovaný poskytovateli sociální péče. Díky senátorům ovšem vznikl po dohodě s ministerstvy návrh, který účinnost odkládá o tři roky a dává tak prostor vše připravit dle potřeby.

„V Česku probíhá už více než šest let transformace psychiatrické péče, která má u nás zdravotnicko-sociální parametry. Duševně nemocným lidem je přitom nejlépe, když péče probíhá v jejich přirozeném prostředí. Tento velký projekt, který zasáhl celou republiku a jehož vlajkovou lodí jsou centra pro duševní zdraví, byl ohrožen návrhem zákona o zdravotním a sociálním pojištění. Z poslanecké sněmovny nám byl zaslán přílepek, který by ze dvou oblastí, zdravotní a sociální, chtěl po lednu 2021 udělat jeden subjekt. To by znamenalo, že by dosavadní spolupráce nastavená na dvou subjektech byla změněna. Zdravotnický subjekt by si zřejmě dokázal zaregistrovat nové sociální služby, ale sociální služby, které mají třicetiletou tradici, by podle nového zákona na registraci zdravotních služeb nedosáhly,“ popisuje předsedkyně senátního sociálního výboru Miluše Horská.

Pokud by přitom byla novela zákona 48/1997 přijata tak, jak přišla z poslanecké sněmovny, znamenalo by to ohrožení transformace psychiatrické péče. Ze současných třiceti center duševního zdraví jich má totiž 17 dva zřizovatele, podle navržené úpravy by však musela mít jednoho – a také jedno IČO. Zařízení by ale neměla prostor na přeměnu – a není to jen o transformaci organizační, ale i v oblasti financování.

„Zpočátku jsme o financování neměli zcela jasnou představu. Část zdravotnická už si u zdravotních pojišťoven vydobyla nové kódy a výkony a je to adekvátně hrazeno, zatímco u části sociální jsme nevěděli, jak to bude. Teprve později jsme se dozvěděli, že jsou na to vyčleněny peníze, které se nevezmou krajům z vyčleněných rozpočtů, ale jsou navíc. Hlavně je ale poskytování zdravotně-sociální péče podmínkou čerpání dotace na sociální služby z Národního fondu obnovy dotovaného EU,“ přibližuje předseda senátního výboru pro zdravotnictví Roman Kraus.

Senát se problém pokusí napravit vlastním návrhem

Z evropských fondů již šly na transformaci psychiatrické péče čtyři miliardy korun na investice – jen FN Brno dostala 380 milionů. Projekt center duševního zdraví, který končí v tomto roce, má v parametrech zakotvenu pětiletou udržitelnost. Potenciálně tak může hrozit, že bychom museli finance EU vracet, což by znamenalo pro nemocnice a další subjekty obrovský problém.

Řešením by mělo být odložení účinnosti. „Společně s oběma ministerstvy jsme to konzultovali a došli ke konsenzu, že nejlepším řešením bude časové odložení účinnosti tak, aby na konci byla nejen centra duševního zdraví, která byla v pilotním projektu, ale všech plánovaných sto center funkčních a pomáhala tak pacientům, kteří mnohdy nechtějí být stigmatizovaní hospitalizací nebo docházením do zdravotnických zařízení, ale raději péči přijímají doma,“ vysvětluje Roman Kraus.

Mohlo by vás zajímat

Elektronické služby v zdravotníctve majú byť efektívnejšie. Sestrám s odbornou prípravou v Rumunsku sa bude uznávať kvalifikácia

„Jsem moc rád, že se povedlo přílepek v Senátu podchytit a napravit ho. Doufám, že sněmovna, která o něm bude později jednat, ho takto přijme. Jde o odložení platnosti o tři roky. Díky tomu nám začíná práce na tom, abychom uzákonění center duševního zdraví udělali dobře a zajistili financování tak, aby centra byla funkční,“ doplňuje k tomu Jan Sobotka z Asociace komunitních služeb, která sdružuje všechna centra duševního zdraví poskytující služby v sociální oblasti a také část těch „zdravotních“.

V návrhu jsou i další problematická ustanovení

Asociace už na problém upozornila i na květnovém jednání sněmovního zdravotnického výboru, který projednával novelu před třetím čtením jako garanční. „Jde o to, že v pozměňovacím návrhu, který prošel, je chyba, a když to projde, ohrozí to fungování CDZ,“ konstatovala na výboru poslankyně Olga Richterová (Piráti).

Vedle výše popsaného problému s jedním zřizovatelem tehdy asociace poukázala také na to, že je nejasně definovaná cílová skupina, kterou mají být osoby s duševní poruchou nebo poruchou chování – jenže poruchy chování by znamenaly jít mimo současný standard center duševního zdraví. Další připomínky měla asociace k povinně registrovaným službám, kde přibyla adiktologie, a jednosměrnému sdílení informací směrem od zdravotních k sociálním službám, již ale ne naopak.

„V reálu by to znamenalo, že by v budoucnu nevzniklo dalších 70 center, k nimž jsme se zavázali, jinak než přes velké nemocnice – sociální služby se svou registrovanou sítí by na to nedosáhly,“ shrnul včera Jan Sobotka. „Zřídit nová centra by podle návrhu bylo takřka nemožné, protože silný potenciál nemocnic posílený o evropské investice by směřoval k tomu, že by zdravotnická část převažovala a sociální by odstrouhala,“ potvrzuje Horská.

Připomeňme, že cílem reformy, na níž se začalo pracovat už skoro před deseti lety, je snížení množství pacientů ve velkých psychiatrických léčebnách a posílení komunitní péče. Hlavní roli by při tom měla hrát centra duševního zdraví a komunitní týmy, které zajistí péči v domácím prostředí pacienta.

Michaela Koubová