Protidrogová politika by podle odborníků měla zůstat meziresortní agendou úřadu vlády. A doufají, že se plánovaný přesun na ministerstvo zdravotnictví neuskuteční. Jasno do situace nevneslo ani včerejší jednání Rady vlády pro koordinaci protidrogové politiky, kde se o přesunu jednalo.
Protidrogová politika by podle odborníků měla zůstat meziresortní agendou úřadu vlády. Doufají v to, že se plánovaný přesun na ministerstvo zdravotnictví neuskuteční. Novinářům to včera sdělili zástupci Asociace neziskových organizací (A.N.O.), České asociace adiktologů, Společnosti pro návykové nemoci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně a dalších organizací, které se závislostmi zabývají.
„Zatím nikdo nepřinesl rozumné argumenty, proč z nadresortního a průřezového pojetí protidrogové politiky udělat resortní záležitost jednoho ministerstva,“ uvedl v tiskové zprávě prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiří Horecký.
Odpoledne byl bod zařazen na jednání rady vlády, která se protidrogovou politikou zabývá. Její člen, ředitel A.N.O. Matěj Hollan ČTK sdělil, že požadavek odborníků podpořilo i ministerstvo práce, Svaz měst a obcí ČR nebo Asociace krajů. Podle něj premiér kritiku záměru a argumenty organizací vyslechl, žádné konečné stanovisko ale nepadlo.
Na protidrogové politice se kromě ministerstva zdravotnictví podílejí resorty školství, sociálních věcí a vnitra. Mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová ČTK sdělila, že sjednocení posílí odbornou a expertní činnost a zefektivní plnění cílů Národní strategie prevence a snižování škod spojených se závislostním chováním 2019-2027.
Dalším argumentem mají být výsledky kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Mezi lety 2016 a 2019 bylo v oboru rozděleno na dotacích 849 milionů korun, NKÚ zjistil různá pochybení. „Zjištění je takové, že zdaleka nejhorší dotační politika je na ministerstvu zdravotnictví,“ uvedl Hollan.
Na Jarmilu Vedralovou, která v daných letech řídila příslušný odbor ministerstva zdravotnictví a nyní je národní protidrogovou koordinátorkou na úřadu vlády, bylo podle něj kvůli tomu podáno i trestní oznámení.
Proti smyslu i koncepci adiktologické péče
„Přesun jde zcela proti smyslu a koncepci adiktologické péče. Obáváme se, že sociální služby budou opomíjeny a bude brzděn jejich rozvoj,“ řekla Martina Těmínová, ředitelka společnosti SANANIM, která v Praze zajišťuje služby pro závislé. Podle ředitele odborné lékařské společnosti pro návykové nemoci Jakuba Mináříka je přesun pod jakýkoliv, ale jediný, resort špatný krok.
„Pokud bychom v léčbě závislostí postupovali jenom zdravotnickým směrem, tak bychom nedopadli dobře, a našim klientům bychom moc nepomohli,“ uvedl ředitel České asociace adiktologů Ondřej Sklenář.
Podle bývalého protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila může být problém i s financováním služeb. Ministerstvo zdravotnictví totiž dlouhodobě tvrdí, že nemůže hradit nezdravotnické náklady, například mzdy sociálních pracovníků.
„Očekávám, že to zvrátíme. Dvakrát přesun (premiér) Andrej Babiš zastavil, protože si vyslechl naše argumenty a přijal je,“ řekl k tomu Pavel Bém, který je členem rady a mezinárodní The Global Commission on Drug Policy (Světové komise pro drogovou politiku).
V Česku denně kouří 2,4 milionu lidí. Milion je rizikových uživatelů alkoholu, zhruba 100.000 gamblerů závislých na hazardu a 50.000 uživatelů injekčních drog. Celospolečenské náklady odborníci odhadují na 60 miliard korun ročně.
Úřad vlády má ve své působnosti celkem 19 takových průřezových agend, které koordinuje. Jde například o oblast lidských práv, národnostních menšin, neziskových organizací nebo bezpečnosti.
-čtk-
