Vyplácení odměn zdravotníkům za jejich nasazení během covidové pandemie doprovází zmatky a neochota některých zaměstnavatelů vyplácet odměny tak, jak bylo dohodnuto s ministerstvem zdravotnictví. Novinářům to včera sdělila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Dagmar Žitníková. Některá zařízení odměny krátila nebo je dokonce nevyplatila vůbec. Podle ministerstva zdravotnictví nejsou tyto peníze určené na navyšování zisků nebo sanování ztráty z hospodaření a odměny by měly být vyplaceny v plné výši.

Vyplácení odměn zdravotníkům za jejich nasazení během covidové pandemie doprovází zmatky a neochota některých zaměstnavatelů vyplácet odměny tak, jak bylo dohodnuto s ministerstvem zdravotnictví. Novinářům to včera sdělila předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociálních služeb Dagmar Žitníková. Některá zařízení odměny krátila nebo je dokonce nevyplatila vůbec.

„Denně řešíme telefonáty a e-maily na toto téma,“ tvrdí Žitníková, podle níž jde řádově o desítky zařízení. „Práce zdravotníků i sociálních pracovníků během covidu byla neuvěřitelná. Všichni obstáli se ctí, někteří za to zaplatili svým zdravím. Zaslouží si proto být řádně odměněni,“ dodává.

Poskytovatelé zdravotní péče nehlásí řádně své zaměstnance

Za druhou vlnu byly podle Žitníkové během května a června vyplaceny bez větších problémů odměny v nemocnicích a také v zařízeních poskytujících sociální služby. Šly totiž formou dotací přímo ze státního rozpočtu. Ambulancím a záchranářům se peníze na odměny vyplácí prostřednictvím kompenzační vyhlášky z veřejného zdravotního pojištění. Objem financí je přitom navázán na počet zdravotníků, jejichž seznam musí poskytovatelé zdravotní péče povinně uvádět ve smlouvách se zdravotní pojišťovnou.

„V reálu to dopadlo tak, že dvě třetiny zdravotníků peníze nedostaly. Ukázalo se, že velká část poskytovatelů neplní své zákonné povinnosti a nehlásí zdravotním pojišťovnám všechny své zaměstnance. Bohužel selhaly i pojišťovny, které povinnost uvádět do příloh smluv zdravotníky po poskytovatelích nevyžadují,“ popsala Žitníková. Odbory podle ní také řeší případy, kdy se někteří zaměstnavatelé rozhodli použít na odměny jen část přijatých financí a zbytek využít jinak, například na provoz. „Jde o peníze účelově určené na odměny zdravotníkům. Trváme na tom, že pokud zaměstnavatelé finance nevyplatí na odměnách, musí je vrátit zdravotním pojišťovnám,“ naléhá Žitníková.

Problematické případy, které se podaří shromáždit, chtějí odbory předat ministerstvu. Má jít především o zařízení, které nejsou členy odborového svazu. Svým členům jsou odbory podle Žitníkové připraveny poskytnout právní pomoc a případně je bránit i u soudu. Ostatním zaměstnancům, kteří se cítí poškozeni, doporučila, aby si najali právníka.

Mohlo by vás zajímat

Vojtěch: Nemůže se stát, že by peníze neodešly

Podle dohody odborů s ministerstvem zdravotnictví mají zdravotníci s plným úvazkem dostat za druhou vlnu pandemie odměnu až do výše 75.000 korun hrubého, ostatní pracovníci v nemocnicích až 30.000 korun hrubého. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) k tomu na včerejším jednání výboru pro zdravotnictví uvedl, že poskytovatelé dostali lhůtu do konce června na dohlášení potřebných údajů zdravotním pojišťovnám. Ty pak mají povinnost peníze odeslat nejpozději do konce července. „Pokud poskytovatelé vše nahlásí, nemůže se stát, že by peníze neodešly. Pak je to ale již jen na nich, aby je svým zaměstnancům i vyplatili,“ uvedl ministr, který doporučil, aby zdravotníci případné nesrovnalosti řešili se zřizovateli. Na zaměstnavatele pak apeloval, aby odměny v plné výši vyplatili.

Záchranáři mají podle dohody přislíbeno až 120.000 korun a hygienici minimálně 50.000 korun. I zde se však objevují problémy. Každý zaměstnavatel totiž postupuje jinak. „Odměny už vyplatily čtyři zdravotnické záchranné služby. Částky jsou ale problematické, zdravotníci neví, jak a za co jim zaměstnavatel odměny krátil,“ popsala Žitníková. Odměny hygienikům pak nebyly podle ní vyplaceny téměř nikde.

Problémy doprovázelo již vyplácení odměn za loňskou jarní vlnu. Odbory tehdy u ministerstva prosadily částku až do výše 75 tisíc korun pro zdravotníky v nemocnicích, pro ostatní pracovníky v nemocnicích do 30.000 korun. „Odměny však byly vyplaceny až v listopadu, navíc většinou nebyly započítány do průměrných mezd a průměrných platů, z nichž se potom platí dovolené,“ popisuje nespokojeně Žitníková.

„Ministerstvo zdravotnictví se znepokojením sleduje postup některých poskytovatelů, kteří odmítají vyplatit zdravotníkům mimořádné odměny za druhou vlnu epidemie covid-19, přestože prostředky na odměny od zdravotních pojišťoven obdrželi,“ uvedl včera pro ČTK za ministerstvo Martin Novotný z tiskového odboru. Tyto prostředky nejsou podle resortu určené na navyšování jejich zisků nebo sanování ztráty z hospodaření.

-sed-