V německém zdravotnickém systému má být zaveden vědecky spolehlivý nástroj, pomocí něhož by se dala objektivně změřit potřeba nemocničního ošetřujícího personálu v přímé péči. Vyplývá to z dohody mezi Spolkovým ministerstvem zdravotnictví, zástupci zdravotních pojišťoven a nemocnic na základě předložené novely zákona o rozvoji zdravotní péče.
Německá nemocniční asociace (DKG – Deutsche Krankenhausgesellschaft), Národní asociace fondů zákonného zdravotního pojištění (GKV-Spitzenverband) a Asociace soukromého zdravotního pojištění (Verband der Privaten Krankenversicherung) se dohodly se Spolkovým ministerstvem zdravotnictví, že společně vyvinou a otestují odpovídající postup pro měření potřeby ošetřujícího personálu v přímé péči o pacienty v nemocnicích.
Termín je stanoven na konec roku 2024, tedy více než tři roky za horizontem nejbližších voleb do německého Spolkového sněmu. Aktuálně platné dolní limity ošetřujícího personálu by však měly zůstat zachovány, což vyplývá z novely zákona o rozvoji zdravotní péče, kterou Spolkové ministerstvo zdravotnictví předložilo koaličním poslancům.
Transparentnost, nezávislost, celostátní použitelnost
„Adekvátní personální obsazení ošetřovatelské péče v nemocnicích je zásadní pro zajištění kvality péče o pacienty, ale i pro pracovní podmínky samotného ošetřovatelského personálu,“ uvádí se podle deníku Deutsches Ärzteblatt v odůvodnění předkládaného zákona. Bez toho prý nelze nejen o udržení, ale ani o zvyšování kvality zdravotní péče uvažovat.
Proces vývoje postupu pro měření potřeby ošetřovatelského personálu v nemocnicích má být standardizovaný, transparentní, levný, digitálně použitelný a připravený na budoucnost. Aby byla zajištěna vědecká povaha tohoto postupu, měl by být vypracován nezávislými odborníky a vědeckými institucemi.
„Metoda měření potřeb ošetřovatelského personálu musí být vyvinuta pro okamžitou péči o pacienta ve všech oblastech, ve kterých nemocnice péči poskytují, v nichž poskytují lůžkovou péči, a to s přihlédnutím ke kvalifikační struktuře personálu,“ pokračuje odůvodnění zmiňovaného zákona.
Mohlo by vás zajímat
Výsledná metoda ale musí být také použitelná na celostátní úrovni. Jde o to, aby se na jejím základě dala určit personální potřeba nejen například v Bavorsku, ale i ve spolkových zemích na opačném konci Německa. Zároveň nesmí nechávat prostor pro různé interpretace, například s ohledem na klasifikaci potřeby péče. V neposlední řadě nesmí dojít k nadměrnému byrokratickému zatížení při výpočtu personální péče, a musí v maximální míře dojít k využití nástrojů digitalizace a stávajícího toku dat, která obsahuje nemocniční dokumentace.
Do poloviny prosince časový plán
Předkládaná novela zákona o rozvoji zdravotní péče rovněž předpokládá vznik časového harmonogramu pro vývoj hledané metody. Instituce, které nalezení způsobu měření personální potřeby ošetřovatelského personálu mají na starosti, musí nejpozději do poloviny letošního prosince Spolkovému ministerstvu zdravotnictví předložit popis obsahu zadání a časový plán včetně konkrétních cílů, jichž má být v jednotlivých fázích dosaženo. Zástupci zúčastněných stran mají ministerstvo také informovat o vývoji uvedené metody a průběžně celou metodu testovat.
Konečně tak začíná vznikat něco, po čem nemocnice a domy s pečovatelskou službou už nějakou dobu v Německu volají. Začátkem loňského roku totiž Německá nemocniční asociace, Německá rada pro ošetřovatelství a odborový svaz Verdi navrhly použití takzvaného nařízení ošetřovatelském personálu jako dočasného nástroje pro měření potřeby péče v nemocnicích. Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn ovšem použití tohoto nástroje odmítl s tím, že něco podobného už v systému existuje a nyní je tedy třeba pracovat na nástroji, který bude splňovat požadavky popsané v předložené novele zákona o rozvoji zdravotní péče.
Petr Musil
