Zástupci několika německých zdravotních pojišťoven vznesli požadavky na zásadní reformy systému zdravotní péče v Německu. Pojišťovny formulovaly několik bodů, které vidí jako stěžejní úkol pro příští spolkovou vládu, jež vzejde z voleb do Spolkového sněmu. Ty se budou konat letos v září.
Zdravotní pojišťovny DAK-Gesundheit a IKK připravily dokument, v němž formulují hlavní oblasti systému zdravotní péče, které by příští spolková vláda měla reformovat. Jde především o větší orientaci zdravotní péče na kvalitu, regionálně lépe přizpůsobené modely péče, posílení práv pacientů nebo důraz na zvyšování zdravotní gramotnosti pojištěnců.
„Musíme využít impulsy, které vzešly z koronavirové krize a jejího řešení pro další rozvoj zdravotnického systému a ošetřovatelské péče,“ uvádí v předmluvě pozičního dokumentu předseda představenstva pojišťovny DAK-Gesundheit Dieter Schröder. K tomu je podle něho zapotřebí připravit komplexní a udržitelnou koncepci reforem pro příští volební období.
Pojištěnci, potažmo pacienti, chtějí podle autorů dokumentu rozumět tomu, co se děje s jejich zdravím. „Chtějí se aktivně a kompetentně podílet na rozhodování o průběhu léčby a možnostech zotavení,“ uvádí výkonný ředitel pojišťovny IKK Hans-Jürgen Müller. Proto musí být téma zdravotní gramotnosti zakotveno jako úkol pro celou společnost, míní.
Posílení práv pacientů a zkvalitnění péče v nemocnicích
Vedení pojišťovny DAK-Gesundheit také například kritizuje finanční zátěž pacientů v domácí péči, která navíc v posledních letech prudce vzrostla. Požaduje proto omezení vlastních příspěvků těchto pacientů na péči. Spolkové země by navíc měly být zavázány přispívat na určitou část investičních nákladů zařízením s lůžkovou péčí. „Zdravotní péče je společenskou otázkou této dekády,“ uvádí se dále v dokumentu. Pojišťovny proto chtějí, aby byla zavedena paušální dotace na celonárodní úrovni pro financování dlouhodobé péče.
DAK-Gesundheit rovněž navrhuje, aby došlo k posílení Pacientské rady (Patientenberatung). Nezávislého orgánu, který je zřízen k tomu, aby pomáhal pacientům při komunikaci se zařízeními zdravotní péče. Podle pojišťoven by zástupci pacientů v radě měli být voleni Spolkovým sněmem a nikoli jmenováni spolkovou vládou, jako tomu je nyní. Pojišťovny také chtějí, aby Pacientská rada poskytovala nezávislé poradenství pacientům, které by mělo být financováno z daňových příjmů.
Koronavirová pandemie podle autorů pozičního dokumentu ukázala na slabiny systému nemocniční péče. Podle pojišťoven si tedy „zaslouží“ dalekosáhlé reformy. Kliniky by měly projít strukturálními změnami, které by se orientovaly na upřednostňování kvality zdravotní péče. Kritéria kvality i postupy pro její zajišťování by podle pojišťoven měla být standardizována napříč jednotlivými medicínskými obory.
Transparentnost či nové modely úhrad
Pojištěnci by navíc měli mít příležitost získat přesnější obrázek o kvalitě služeb poskytovaných jejich zdravotní pojišťovnou. „Pojištěné osoby mají právo zjistit, jak se jejich pojišťovně daří nejen z hlediska přijatých plateb, ale také z hlediska schvalovaných úhrad. Jednoznačně voláme po iniciativě za větší transparentnost,“ uvedl výkonný ředitel pojišťovny IKK Müller.
Stranou zájmu reformní iniciativy pojišťoven nezůstal ani farmaceutický sektor. Autoři pozičního dokumentu vidí jako závažný problém rostoucí ceny léků. Ty se podle nich v Německu od roku 2010 zvýšily na čtyřnásobek původní úrovně. Pojišťovny proto žádají vytvoření nových modelů úhrad, které jsou nutné obzvláště u drahých léků určených k léčbě vzácných onemocnění.
Pojišťovna IKK zdůrazňuje význam digitalizace pro zdravotnictví a navrhuje takové změny, které by vedly k intenzivnější výměně dat mezi pojištěnci, zdravotními pojišťovnami a poskytovateli služeb zdravotní péče. „Čím více informací si zúčastnění vymění, tím cílenější, ale také více individuální, může léčba být,“ uvádí se v pozičním dokumentu.
Petr Musil
