Přílepek z dílny Adama Vojtěcha nahrává eshopům varují lékárníci, kteří vyzývají poslance, aby návrh zamítli. Exministr svůj návrh brání

Adam Vojtěch v roli ministra zdravotnictví vedl dialog s lékárníky o budoucí podobě trhu s léky, lékovém záznamu, odměňování a udržení malých lékáren. Jenže to už je minulost. Poslanec a exministr Vojtěch nyní lékárníky šokoval, když předložil 3. března Sněmovně návrh na zavedení zásilkového prodeje léků na předpis, aniž by tento krok jakkoliv avizoval či vydiskutoval s těmi, na jejichž odbornou práci či podnikání dopadne.  Učinil tak v rámci druhého čtení novely zákona o návykových látkách, čili tzv. přílepkem. Tím se vyhnul nepříjemné debatě s odbornou farmaceutickou veřejností. Sám Vojtěch ovšem situaci vidí jinak. Je přesvědčen, že jeho návrh není přílepkem a lékárenskou péči naopak zlepší.

Návrh na zavedení zásilkového prodeje léků na předpis tak, jak jej napsal poslanec za hnutí ANO a bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se svým stranickým kolegou Patrikem Nacherem, vyvolal bouři. Protestují nejen praktikující lékárníci a jejich komora a další sdružení, ale také odborná společnost a obě farmaceutické fakulty.

Mezi hlavními výhradami vůči návrhu se objevují obavy z rozvratu fungující lékárenské péče, omezení odborné práce lékárníka, průlom v reklamě na léky na předpis či posílení velkobchodníků na úkor menších nezávislých lékáren. „Lékárník v návrhu figuruje v podstatě jako skladník, který má vytvářet alibi pro co největší obrat,“ shrnuje pro Zdravotnický deník prezident České lékárnické komory Aleš Krebs. Dodává, že návrh je „zcela nepřijatelný a naprosto neopravitelný“, a proto nelze poslancům navrhnout nic jiného, než jeho zamítnutí.

„Já si odborného pohledu lékárníků nesmírně vážím. Nemohou však neustále zavírat oči před tím, co pacienti, kteří jsou vážně nemocní, imobilní, nebo senioři či lidé žijící mimo velká města potřebují,“ brání svůj návrh Adam Vojtěch (krátké rozhovory s A. Krebsem a A. Vojtěchem si můžete přečíst na konci článku). Jako předkladatel zdůrazňuje, že nic z toho, čeho se lékárnická komora obává, není v návrhu obsaženo a že naopak dbá na to, aby i zásilkový výdej zůstal v rukou lékárníků. Ti tomu ale nevěří. Jsou přesvědčení, že ve skutečnosti bude lékárník upozaděn a zvítězí honba za ziskem. 

K lékárníkům se přidávají i lékaři. Například spolky Mladí lékaři a Mladí praktici podpořily prohlášení Mladých lékárníků, v němž se mj píše: „Jsme generací, která je zvyklá na moderní technologie. Přirozeně je využíváme v osobním i pracovním životě a sami aktivně podporujeme smysluplnou digitalizaci zdravotnictví. Je však potřeba odlišit, co je smysluplným pokrokem s přínosem pro zdravotnictví a pacienty a co je unáhleným experimentem s pochybným pozadím. Je otázkou, zdali poslanci a poslankyně chtějí podporovat zisky velkých provozovatelů e-shopů, kterým položka zboží s označením léčiva v nabídce dosud chyběla? Jednohlasně požadujeme, aby byl tento pozměňovací návrh stažen!“

S návrhem nesouhlasí ani prezident České lékařské komory Milan Kubek, který za ním vidí byznysové zájmy a nikoli přínos pro pacienty. „Představenstvo nemělo čas se tím ještě zabývat. Návrh přišel překvapivě, ale za sebe mohu říci, že jej nepodporuji. Nakládání s léky na předpis musí být bezpečné, neměly by být předmětem zásilkového prodeje. Navíc se obchází část legislativního procesu, který je právě u tak vážného tématu důležitý pro to, aby se mohli vyjádřit odborníci, lékárníci. Právě ti ručí za kvalitu léčivých přípravků a bezpečí pacientů,“ řekl Kubek Zdravotnickému deníku.

Lékárníci v první anticovidové linii cítí křivdu

Namísto odborné debaty, k níž by bývalo došlo, kdyby byl návrh předložen v plnohodnotném legislativním procesu s možností připomínkového řízení, se rozproudila velice žhavá výměna názorů na Facebooku. Rozpoutal ji svým statusem již zmíněný Aleš Krebs, když napsal: „Poslanci Nacher a Vojtěch chtějí zlikvidovat lékárny!“  Diskuse akcelerovala reakcí exministra Vojtěcha, která sice nebyla nijak agresivní, ale působila jako rozbuška: „Nevím, z čeho vychází toto Vaše stanovisko o našem úmyslu ‚zlikvidovat lékárny‘. Protože nic takového vůbec s kolegou Nacherem a dalšími poslanci nemáme v úmyslu. Trochu mi to připomíná debatu o e-receptu a varování některých, že díky němu zkolabuje zdravotnictví.“ 

Následovala velice ostrá vyjádření řady lékárníků, kteří vyjadřovali své zklamání nejen z návrhu samotného, ale také z jeho zdůvodnění. Tam se mimo jiné argumentuje epidemií covid-19 a těmito větami: „O co jednodušší bylo získat elektronický recept, o to paradoxně složitější mohlo, a i do budoucna může, pro některé pacienty být složitější tento lék si vyzvednout v lékárně. Ať to bylo strachem z kontaktu s cizími lidmi ve veřejných prostorách a kumulací těchto lidí v kamenných lékárnách, až po nutnost shánět otevřenou lékárnu a dopravit se do ní. To zejména pro občany, kteří nebydlí ve velkých městech, nemuselo a nemusí být snadné.“

Lékárníků se takové formulace dotkly, protože během celé pandemie stáli v první linii a lékárny zůstávaly po celou dobu otevřené. V době, kdy se zavíraly mnohé ordinace praktických lékařů, to bylo jediné dostupné místo prvního kontaktu se zdravotnickým systémem. Za všechny citujme shrnutí Michala Hojného, vedoucího lékárny IKEM, jednoho z nejumírněnějších představitelů celé profesní skupiny: „Nezpochybňuji Vaše právo podat pozměňující návrh. Jen mě mrzí, že jste nenašel s dalšími autory špetku odvahy probrat veřejně jeho podobu dříve, než jste ho 3. března předložili. Zavání to celé účelovostí a z Vašich odpovědí jsem se tohoto dojmu nezbavil. Umocněno je to dobou, v které návrh podáváte. Dobou, v které všichni zdravotníci bez výjimky mají jiné starosti než připomínkovat Váš pozměňovací návrh.“

Výhrady lékárníků – dlouhý seznam

Návrh poslanců hnutí ANO Vojtěcha a Nachera rozšiřuje současné možnosti zásilkového výdeje volně prodejných léčivých přípravků o léčivé přípravky, jejichž výdej je vázán na lékařský předpis. Takové léky musejí být podle návrhu předepsány na elektronický recept, pokud jsou sjednány distančně. Při osobním sjednání v lékárně je možné vystavit recept i v listinné podobě tam, kde to obecně dovoluje zákon. Předmětem zásilkového výdeje nemůže být podle návrhu léčivý přípravek ve čtyřech případech:

• nebyl řádně uveden na trh v České republice,
• obsahuje omamnou nebo psychotropní látku,
• je prvním registrovaným léčivým přípravkem obsahujícím danou léčivou látku, a to po dobu 18 měsíců od registrace,
• je na seznamu stanoveném prováděcím právním předpisem.

Předkladatelé zdůrazňují, že je lékárenství odbornou činností a že i zásilkový výdej musí být v rukou lékárníků. Návrh skutečně obsahuje paragraf, který v patnácti podrobně rozvedených bodech definuje podmínky, které musí lékárna při zásilkovém výdeji léků na předpis splnit (§ 86  Zvláštní úprava zásilkového výdeje léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis). Nicméně ani relativně obsáhle popsané paragrafy lékárníky nepřesvědčily. Shrňme si jejich hlavní výhrady.

Přílepek

Jak už jsme uvedli, jedná se podle lékárníků o tzv. přílepek. Pozměňovací návrh byl podán těsně před dokončením druhého čtení novely zákona o návykových látkách. Jejím cílem je nově upravit předepisování a výdej léčivých přípravků s obsahem návykových látek na elektronický recept s označením „vysoce návyková látka“ a zvýšit dostupnost konopí pro léčebné použití. Podle lékárníků je Vojtěchův poslanecký návrh přílepkem proto, že zásilkový výdej léků na předpis nebyl novelou zamýšlen (byť je současně novelizován i zákon o léčivech). Tím se předkladatel vyhnul standardnímu legislativnímu procesu zahrnujícímu připomínkové řízení, na který měl – podle lékárníků – poslanec Vojtěch dostatek času ve své bývalé pozici ministra zdravotnictví. Vyhnul se tak i diskuzi s odbornou veřejností. Česká lékárnická komora má přitom připravený legislativní návrh na zavedení tzv. donáškové služby lékárníka, která umožňuje poskytovat lékárenskou péči v domácím prostředí u imobilních pacientů.

Posílení kartelů, monopolizace a rozvrat péče

Podle lékárníků už dnes existuje vertikální kartel distributora s vlastním řetězcem lékáren, který má plnohodnotný sortiment léčiv na recept a tedy zásadní konkurenční výhodu proti dalším provozovatelům lékáren.  Návrh na zásilkový výdej těchto přípravků povede k monopolizaci jen přes ten e-shop, který je bude mít na skladě. Bude tak ještě více posíleno postavení velkoobchodníků s vlastním řetězcem lékáren na úkor menších nezávislých lékáren. Následně dojde, podle lékárníků, k devastaci a rozvratu fungující lékárenské péče v ČR. Návrhu chybí analýza dopadů na podnikatelské prostředí. Lékárníci upozorňují, že podle posledních statistických údajů zaniklo v roce 2020 v důsledku pandemie 72 kamenných lékáren bez náhrady a varují před zánikem dalších. Jinými slovy –  lékárny, které nejsou propojeny s distributorem, přijdou o příjmy, protože  70 procent tržeb tvoří výdej léků předepsaných na recept a placených  zdravotní pojišťovnou.

Navíc majetkově silné e-shopy provozované distributory budou mít možnost zásilkově doručovat léčiva na recept po celé České republice. Na druhou stranu provozovatel kamenné lékárny „na vesnici“ prakticky nemá šanci doručit léčivo na recept ani pacientovi ve svém okolí. Lékárníci se obávají, že paradoxně si tak pacienti budou nechávat posílat léky přes kurýra a pro odbornou radu s dávkováním budou chodit do nejbližší kamenné lékárny. Taková kamenná lékárna nebude mít žádný příjem z léčiv na recept a rychle ekonomicky zanikne.

Zásilkový výdej léčiv na recept je sice vázán na poskytovatele lékárenské péče, ale tím může být v Česku kdokoliv. Stačí, že zaměstná farmaceuta. Farmaceut v zaměstnaneckém poměru vůbec nemůže ovlivnit velikost a druh nabízeného sortimentu léčivých přípravků a je zcela odkázán na ekonomické zájmy zaměstnavatele. Český trh s léky je při tom z hlediska vlastnictví a vzniku lékáren výjimečně liberální. Lékárníci zdůrazňují, že státy, kde je zásilkový výdej povolen, zároveň daleko přísněji trh regulují. Například v Německu je omezen vznik a vlastnictví lékáren. V dalších zemích je zakázáno majetkové propojení velkoobchodu s léčivy a lékárny apod.

Omezení odborné činnosti lékárníka

Podle lékárníků nebudou pacienti při zásilkovém výdeji dostatečně informováni o dopadech na jejich zdraví při nesprávném používání či zneužívání léčiv. Návrh předpokládá jen uskutečnění dvou marných pokusů o telefonní kontakt a následné zaslání SMS zprávy pacientovi s upřesněním dávkování a dispenzačního minima. Po uskutečněné těchto dvou marných pokusů a SMS zprávy se považuje odborná činnost lékárníka za provedenou. To je pro lékárníky zcela neakceptovatelný a odborně nesprávný přístup. Velkou kritiku si vysloužilo pravidlo, že farmaceut nesmí vydat za osm hodin pracovní směny více než 400 elektronických či listinných receptů. V přepočtu to totiž znamená časové omezení odborné práce lékárníka na jeden recept v délce cca 1,5 minuty. Podle lékárníků je to jen administrativní údaj, nikým nekontrolovaný, který bude obcházen počtem farmaceutů daného provozovatele.

Průlom v reklamě na léky

Reklama na léčivé přípravky vydávané na lékařský recept směrem k laické veřejnosti je v Česku zakázána. Týká se to tedy i vyobrazení konkrétního léčiva pomocí fotografie s komerčním názvem, příbalovou informací a výši doplatků. Návrh ovšem umožňuje prezentaci konkrétních léčiv od konkrétních výrobců v podobě reklamy šířené mezi širokou veřejností. Stačí fotografie přípravku s textem „bez doplatku“ a už vzniká zajímavá příležitost pro konkrétní farmaceutické firmy, spolupracují s e-shopem. 

Zásilkovému výdeji léků na předpis se nelze vyhnout

Téměř všichni, kteří z odborné pozice kritizují návrh poslanců Vojtěcha a Nachera, se shodují, že se do budoucna zavedení zásilkového výdeje léků vázaných na lékařský předpis vyhnout nelze. Žádají ale, aby byl připraven po důkladné odborné diskusi se zvážením všech dopadů na český trh a dostupnost léčiv. Lékárníci jsou přesvědčeni, že je třeba nejprve nastavit lépe pravidla pro regulaci trhu, upravit je na podobné podmínky, jaké jsou v těch zemích, kde je už zásilkový výdej léků na předpis povolen. Až pak je možné jej spustit také u nás. Aktuálně ale není dohoda možná a rozhodnutí bude na poslancích Sněmovny. O vzdálenosti názorů předkladatelů a jejich kritiků svědčí i následující krátké rozhovory.

Adam Vojtěch: Argument s velkými e-shopy odmítám

Překvapila vás reakce lékárníků? Neukazuje, že přeci jen chybí potřebná odborná diskuse?  Domníváte se, že jí může nahradit debata na Facebooku, kde jste se ostře střetl nejen s prezidentem komory, ale i dalšími lékárníky?

Já rozhodně nejsem ten typ člověka, který by standardní odbornou diskuzi nahrazoval diskuzí na sociálních sítích. Na druhou stranu jsem považoval na nutné se ohradit proti tomu, pokud někdo hovoří o tom, že cílem našeho návrhu je likvidace lékáren. To je skutečně nesmysl. Mrzí mě poměrně velká agresivita, která diskuzi provází. Je potřeba říct, že nejde o nový návrh, který by najednou spadl z čistého nebe zcela bez jakékoliv historie. Debaty o distančním výdeji léků na předpis už jsou tady dlouho. A já sám jsem se těchto diskusí účastnil a ještě jako ministr jsem tuto myšlenku podpořil. Společnost však k takové změně musela dozrát. Před dvěma lety tady byl legislativní návrh mého kolegy Patrika Nachera, který ale měl řadu nedostatků. My jsme se ze všech těchto pokusů poučili a připravili precizní změnu zákona, která chrání jak lékárny, tak přináší maximální záruky pro pacienty.

Co říkáte na námitku, že ve vládním prohlášení se vláda zavázala revidovat odměňování lékárenské péče a že Vy sám v roli ministra jste vzbudil naděje, že se tak bude dít v diskusi se zástupci lékárníků a na základě odborných argumentů? Že se tedy nebudou dělat zásahy do trhu s léčivy, pokud nebudou pořádně vydiskutovány? Dokážete pochopit lékárníky, kteří mají pocit, že jakmile jste se stal poslancem, změnil jste přístup a de facto jste je zradil?

Já si nemyslím, že jsem vzbudil pouhé naděje. Vytvořil jsem lékárníkům prostor pro to, aby mohli vznášet své návrhy přímo na půdě ministerstva. Tu diskusi o změně lékárenské péče jsme zahájili a samozřejmě mě mrzí, že jsme jí kvůli covidu nemohli dokončit. Za celou dobu svého působení v pozici ministra jsem nepřestal naslouchat odborníkům. Nicméně to naslouchání nemůže být jednostranné, potřebujete partnera. A já jsem ho na straně lékárníků často postrádal. Přesto se podařilo některé věci prosadit, například finanční podpora pro lékárny v odlehlých oblastech. 

Nyní společně se skupinou poslanců předkládáme změnu, která pomůže pacientům. Změnu, kterou odborná veřejnost diskutuje už roky. Vzhledem k tomu, že potřeba distančního výdeje léků na předpis je s ohledem na stále trvající pandemii koronaviru čím dál více naléhavější, bylo důležité změnu navrhnout co nejdříve. Pokud by se totiž tak nestalo nyní, ve chvíli, kdy je otevřený potřebný zákon, pacienti by na projednání této změny museli čekat další minimálně dva roky.

Jak zaručíte, že vámi navrhovaný systém nebude hromadně zneužíván, že se přítomnost lékárníka v těžko kontrolovaných skladech nestane jen formální a že online shopy nebudou hospodářsky poškozovat zejména malé lékárny v nerovném boji?

Tento argument s velkými e-shopy musím jednoznačně odmítnout. Distanční výdej bude moci provádět pouze licencovaná kamenná lékárna a pacient si při objednávce rozhodně nebude dávat léky takzvaně „do košíku“. Pacient pouze na dálku lékárníkovi zašle ID svého eReceptu, který mu mimochodem již dnes může lékař zaslat na dálku smskou, lékárník ho zpracuje, připraví předepsaný lék, připojí písemné sdělení a odešle zásilku. Ta pacientovi dorazí nejpozději do dvou pracovních dnů. Je to pouze a výlučně lékárník, kdo může provádět distanční výdej s tím, že pacient s lékárníkem může rovněž na dálku konzultovat užívání léku. Za celkový proces je přitom zodpovědná lékárna.

Podmínky jsou v návrhu nastaveny tak, aby si internetový zásilkový výdej léků mohla bez problémů a velkých nákladů zřídit jakákoliv kamenná lékárna, tedy i ta nejmenší v ČR. Podle statistik a dlouhodobých zkušeností západoevropských států se procento výdeje léků pomocí internetového zásilkového výdeje z celkových prodejů léků pohybuje pouze v jednotkách procent. V ČR to nebude jinak. Zásilkový výdej léků na předpis je myšlen jen jako jedna z možností výdeje léků, alternativa pro pacienty, kteří tuto službu potřebují.

Neuvažujete přeci jen, že byste návrh stáhnul poté, co proti němu protestují lékárníci, ale také fakulty, odborná společnost a dokonce i organizace mladých lékařů? Nebyl by to vstřícný krok směrem k odborné veřejnosti a vyjádření, že si odborného pohledu vážíte a že je třeba jej podrobně zvážit?

Vnímám diskusi, která se kolem návrhu zvedla. Moc bych si ale přál, aby byla konstruktivní a pomohla dále vylepšovat náš návrh a ne, aby ho a priori bořila. Bohužel část kritiky je stylem osobních útoků na mě a takovou debatu já neuznávám.  Tento návrh vzešel z potřeb pacientů. A je určen pacientům. Bezvýhradně ho podpořila Národní rada osob se zdravotním pojištěním. Právě osobám se zdravotním postižením zasílání léků na recept pomůže, ušetří peníze a ještě zjednoduší kontakt s lékárníkem. Mnohým z nich totiž dnes chodí pro léky jejich asistent a s lékárníkem již roky nepřišli do kontaktu. Já si odborného pohledu lékárníků nesmírně vážím, nicméně nemohou neustále zavírat oči před tím, co pacienti, kteří jsou vážně nemocní, imobilní, nebo senioři či lidé žijící mimo velká města potřebují.

Aleš Krebs: Návrh je vadný jako celek

Co byste doporučil poslancům, pokud jde o pozměňovací návrh Adama Vojtěcha k zákonu o návykových látkách na zavedení zásilkového výdeje léčivých přípravků na předpis? Lze ho nějak opravit?

Zmíněný návrh nebyl vůbec projednán s odborníky, byl předložen na poslední chvíli a zcela nepochybně se jedná o tzv. přílepek k novelizovanému zákonu o návykových látkách. Navíc je zcela nepřijatelný a naprosto neopravitelný je také vlastní obsah návrhu. Proto nelze navrhnout poslancům nic jiného než jeho zamítnutí.

Na Vašich FB stránkách došlo k intenzivní výměně názorů s Adamem Vojtěchem, do níž se zapojili také mnozí Vaši kolegové. Jak tuto diskusi hodnotíte?

Je to v podstatě tak, jak jsem psal v odpovědi panu poslanci právě na svém FB profilu. Způsob předložení, cestu, diskuzi a vše ostatní si volil on sám. Vzhledem k závažnosti návrhu bohužel z mého pohledu vše špatně, v rozporu s běžnou praxí a principy odborné diskuze. Nehodláme se s kolegyněmi a kolegy nechat manipulovat do diskuzí a rozhodování podle nálad na sociálních sítích nebo v médiích. To je z obecného principu cesta do pekla. Jedná se o ryze odbornou záležitost a myslím, že se k tomu tak postavili i oni. Je vidět, že jim náš obor ani jejich pacienti nejsou lhostejní.

U jedné věci se však zastavit musím, a to je náznak pana poslance, že snad svým vyjádřením zpochybňuji základní principy demokracie. Ani toto jeho vyjádření nesmí zapadnout. Demokracie spočívá i na řádné odborné diskuzi, kterou pan poslanec svým postupem de facto odmítl a eliminoval. Volený zástupce našeho zákonodárného sboru by si neměl vůbec dovolit se takto vyjádřit v obdobných situacích k jakémukoliv občanovi České republiky. Tím spíš při znalosti názoru Ústavního soudu na přílepky. On je ten, kdo se zodpovídá ze svého jednání nám, nikoliv obráceně. I on musí unést vysokou míru kritiky, stejně jako ji musím snést případně já od členů České lékárnické komory, jakkoliv by mi mohla být nepříjemná.  

Když byl Adam Vojtěch ministrem, úspěšně jste komunikovali, Čím si vysvětlujete, že je najednou komunikace tak napjatá? Překvapilo Vás to?

V první řadě jsem neměl potřebu některé věci řešit prostřednictvím médií, bez vzájemného informování a vysvětlení. Pan poslanec však sám tyto principy svým postupem popřel. Pak se jimi vůči němu již necítím vázán ani já. Je to velmi prosté. Pokud snad čekal, že nechám bez jediného slova devastovat svůj obor, kolegyně, kolegy, pacienty, tak se velmi hluboce zmýlil. Spíše než překvapení u mě převládá zklamání. Především z nepravdivých a manipulativních prohlášení včetně důvodové zprávy k pozměňovacímu návrhu.

Lékárníci argumentují zejména obavou z toho, že e-shopy převálcují lékárny. Adam Vojtěch popírá, že by se to stalo, že vždycky bude pracovat s lékem jen lékárník. Z čeho pramení Vaše obavy? Můžete vysvětlit, kde je úzké místo návrhu, pokud jde o zacházení s léky?

Pan poslanec neponese za tento návrh a jeho důsledky žádnou osobní odpovědnost. Takže tvrdit může cokoliv. Lékárník v návrhu figuruje v podstatě jako skladník, který má vytvářet alibi pro co největší obrat. V žádném případě by mu neumožňoval poskytnout řádnou lékárenskou péči. Dokonce dle návrhu by ani nemusel. To je řeč paragrafů v návrhu.

Vysvětlovat jednotlivosti je nemožné, protože je zmíněný návrh vadný jako celek. Už jen odvolávání se na některé jiné země EU, kde ovšem celé lékárenství funguje s mnoha pojistkami zcela jinak než v ČR. Ceny, doplatky, síť, vlastnictví, podpora dostupnosti kamenných lékáren, obecně zdravotnických zařízení. Nic z těchto věcí pan poslanec ve funkci ministra neřešil, ačkoli jsme ho na to opakovaně při jednáních upozorňovali. A to je jednoznačně jeho chyba. Všechny tyto souvislosti musí být vyřešené před tím, než se řeší možnost a podmínky zásilkového výdeje. Ten je v daných zemích navíc doplňkem. Tento návrh však jednoznačně směřuje k dominanci velkých e-shopů, a tím likvidaci kamenných lékáren a jejich dostupnosti pro pacienty. Nemůžeme začínat od konce.

Jedním z velkých paradoxů je také to, že by primárně poškodil již dnes hendikepované skupiny, seniory apod. Některé skupiny léčiv z mnoha rozumných důvodů by jim ani nešlo takto vydávat. Přitom právě mezi zmíněnými pacienty je celá řada polymorbidních osob, pro které jsou tyto léky životně důležité. Jak by se k nim mohli nějak jednoduše dostat při likvidaci jejich lékárny, to si nedovedu vůbec představit. Přitom principy poskytování péče v sociálním prostředí pacienta od nás mělo ministerstvo již v navrženém (a jím zamítnutém) výkonu návštěvní služby lékárníka předkládaném ještě před covidem, následně ve zveřejněné donáškové službě. Na nic z toho bohužel nereflektovalo. Právě tyto naše návrhy mohou vyřešit řádné poskytnutí lékárenské péče cíleně právě u zmíněných skupin pacientů, bez ohledu na aktuální epidemickou situaci. Za připomenutí rozhodně stojí i to, že během celé epidemie je lékárenská péče prakticky kompletně dostupná všem pacientům. Ukázalo se, jak důležitá je pro pacienty široká a dostupná síť lékáren právě v těchto náročných obdobích.  
 

Z vyjádření lékárníků v diskusi s Adamem Vojtěchem na Facebooku

• „Sami si stanovili limit pro zásilkový výdej 400 receptů na jednoho farmaceuta za osmhodin. To je 1 minuta 12 sekund na jeden recept. Každý, kdo rozumí tomu, co obnáší výdej léčivého přípravku, jaké problémy farmaceut musí řešit, jakou komunikaci si výdej žádá jak s pacientem, tak s lékařem nebo s distributorem obtížně dostupného léku, ví, že o žádný limit nejde. Jde jen o číslo vyhovující e-shopům, protože tento počet receptů nebude schopen odbavit žádný pracovník e-shopu, natož farmaceut odpovědný za správný výdej.“
• „Myslíte ty lékárny, které mají otevřeno dvě hodiny týdně nebo jednu hodinu denně, aby jejich majitelé obešli povinnost mít zásilkový výdej volně prodejných léků vázaný pouze na kamennou lékárnu a lékárníky, kteří v těchto velkoskladech budou chystat receptové zásilky rychlostí 50 receptů za hodinu?“ (reakce na tvrzení A. Vojtěcha: S žádnými e-shopy návrh nepočítá. Distanční výdej mohou provádět pouze lékárny a lékárníci…)
• „Jsem mezi lékárníky jedním z největších zastánců deregulace a volného trhu. Jsem přesvědčen, že pacient má mít absolutní svobodu při volbě své léčby. Dovážková služba lékáren je nevyhnutelnou budoucností. To, co tu navrhuje poslanec Vojtěch, není krokem, který zajistí kvalitní a dostupnou lékárenskou péči. Je to brilantní příklad politické a legislativní manipulace a korporativismu, kdy je legislativa tvořena ve prospěch lobujících subjektů. Fakt, že se proti tomuto návrhu vyjádřila celá odborná lékárenská veřejnost odmítavě, mluví za vše. Bez odborné debaty. Bez shody s lékárníky. Bez špetky slušnosti a úcty.“
• „Lékárník nikomu nic posílat nebude. Budou to e-shopy. Tím vznikne obrovské množství chyb, záměn, problémů. Nechápu, proč se raději nevěnujete tomu, aby pojišťovny platily návštěvní službu lékárníků. Tím byste udělali službu imobilním pacientům, když Vám na nich tak moc záleží.“
• „Běžně se při elektronické preskripci stane chyba. Lékař omylem v číselníku vybere jiný řádek, lékárník nachystá léky dle receptu a sám pacient upozorní, že mívá ten růžový a ne modrý Warfarin, inzuliny mívá v peru a ne v ampulích. Situace, kterou lze okamžitě řešit, ověřit telefonicky u lékaře a napravit. Kdo a kdy bude takovou chybu konzultovat s předepisujícím lékařem, když pacient zavolá na infolinku, že dostal v krabičce jinou sílu léku, než mu běžně lékař předepisuje? Komu se pacient dovolá? Nepředpokládám, že budou na infolince sedět farmaceuti s vysokoškolským vzděláním. Kdy e-shop zajistí výměnu léku, přijede kurýr ještě týž den večer? Nehledě na to, že veškerá takto chybně doručená léčiva půjdou k likvidaci, zatímco když se na chybu přijde ještě při expedici v lékárně a lék neopustí lékárnu, bude nadále možné jej vydat. Jak je toto ošetřeno, aby nedošlo k ohrožení zdraví pacienta?“
• „Už vidím tu telefonickou konzultaci. A všechny nejasností ohledně e-receptu budeme řešit online, že? To bude opravdu rychlá a správná expedice, pane poslanče. Děkuji jako lékárník za házení klacků pod nohy už v tak náročné době a devalvaci našeho jinak krásného povolání.“
• „Jde skutečně o likvidaci lékáren v menších a středních obcích. Byl jste někdy v takové lékárně? Třeba v době covidu? Kdy tam jedna dvě lékárnice obsluhují téměř nepřetržitou frontu pacientů. Jak budou současně řešit e-shop a radit telefonem? Takže je to jen pro velké firmy, které skrz jednu nebo několik málo kamenných lékáren už teď provádějí za mlčení SÚKL z 90% online prodej.“
• „Děkujeme pěkně pane poslanče, už teď si o nás lidé myslí, že jsme jenom prodavačky a prodavači, že pro povolání lékárníka si stačí udělat nějaký kurz (jo, pěkně dlouhý pětiletý kurz). Čekala bych od Vás, že budete mít pochopení pro naše odborné vzdělávání. Už vidím, jak lékárník volá nějakému nedoslýchavému seniorovi a problém bude na světě… vážně, studujeme pět let, abychom balili e-shopy? Bylo by od Vás hezké komunikovat aspoň s Českou lékárnickou komorou a studentskými spolky, kde se vyjádřili sami studenti.“

Tomáš Cikrt

Výňatek z návrhu poslanců Vojtěcha a Nachera: