V Německu vrcholí boj o podobu reformy medicínského vzdělávání. Proti sobě se ale postavily lékařské fakulty a sdružení praktických lékařů. Jejich představy o tom, jak se má systém vzdělávání změnit, se rozcházejí. Jablkem sváru se přitom staly především finance.
Říká se, že o peníze jde až v první řadě. Platí to i v případě reformy medicínského vzdělávání. Zatímco lékařské fakulty spočítaly, že budou potřebovat na financování změn 400 až 500 milionů eur ročně navíc (mezi 10 až 13 miliardami korun), Německá společnost praktických lékařů (DEGAM – Deutsche Gesellschaft für Allgemeinmedizin) je přesvědčena, že postačí asi 60 milionů eur ročně (přes 1,5 miliardy korun).
„Téměř deset let pracujeme na modernizaci vzdělávání ve všeobecném lékařství, abychom dokázali čelit nedostatku praktických lékařů. A když už jsme téměř v cíli, snaží se celou snahu zhatit různé zájmové skupiny argumenty a výpočty, které mnohdy stojí na chatrných základech,“ uvedl podle deníku ÄrzteZeitung prezident DEGAM Martin Scherer.
Spahn se prý staral jen o politiku
Podle Sdružení lékařských fakult by se dodatečné náklady na vzdělávání praktických lékařů pohybovaly mezi 32 a 40 tisíci eur na celé studium (824 tisíc až asi milion korun). K tomu by prý fakulty potřebovaly ještě dalších 180 milionů eur ročně, než by k přechodu na nový systém vzdělávání přešly. Transformace by měla být kompletní v roce 2025.
Naproti tomu výpočty DEGAM jsou nepoměrně skromnější. Německá společnost praktických lékařů tyto vícenáklady vyčíslila na necelých šest tisíc eur (asi 153 tisíc korun) na jednoho studenta za celé studium. Roční náklady by se tak vyšplhaly jen na již zmíněných 60 milionů eur.
Tento rozporný pohled lékařských fakult a sdružení praktiků podle ÄrzteZeitung způsobily, že se na reformu medicínského vzdělávaná začínají dívat skrze prsty už první ministři školství ve vládách spolkových zemí. Spolkovému zdravotnictví Jensi Spahnovi (CDU) vyčítají, že reformu prosazoval spíše z politického hlediska, aniž by s oběma nyní znesvářenými stranami dostatečně vyjednával.
Kompletní změna do pěti let
Přitom v dosavadním průběhu diskuse nad reformou medicínského vzdělávání panovala poměrně široká shoda. Všechny zainteresované strany se shodly, že všeobecné lékařství bude na lékařských fakultách posíleno. Vystudovaní praktici by také měli mít snazší přístup k výkonu lékařské praxe. Příslušná norma z dílny Spolkového ministerstva zdravotnictví je v současné době v připomínkovém řízení.
Z hlediska samotného systému medicínského vzdělávání by mělo dojít k rozšíření témat všeobecného lékařství. Každý student by tak měl mít možnost seznámit se během studia s co největším množstvím aspektů primární péče, včetně blokových stáží doprovázených semináři praktických lékařů. Tyto bloky by měly být šestitýdenní. Změna ve vzdělávacím systému by měla v plném rozsahu nastat od roku 2025.
Personální deficit přerostl hranice zdravotnictví
Naši západní sousedé se dokončovanou reformou lékařského vzdělávání snaží reagovat na negativní trendy, které se v personální oblasti německého zdravotnického systému prosazují a zesilují. Jak už loni informoval Zdravotnický deník, zásadním problémem německého zdravotnictví jsou stárnoucí lékaři. Průměrný věk lékařů v Německu (včetně psychoterapeutů) se mezi lety 2009 a 2019 zvýšil z 51,9 na 54,3 roku.
Největší problém se stárnoucí lékařskou populací mají ve spolkové zemi Porýní-Falc. Tam se podíl lékařů starších 65 let ke konci roku 2019 vyšplhal na téměř dvacet procent, naopak nejmenší podíl lékařů v důchodovém věku vykazuje Meklenbursko-Přední Pomořansko, jen něco přes osm procent.
Jenže personální deficit se v Německu už zdaleka netýká jen zdravotnictví, přerůstá i do sociální péče. Brémská univerzita nedávno vydala studii (na kterou odkazuje deník Deutsches Ärzteblatt), z níž vyplývá, že v Německu chybí více než sto tisíc pracovníků ve zdravotní a sociální péči. Jen v Berlíně budou do konce této dekády potřebovat až deset tisíc nových zdravotníků. Náklady na doplnění stavů (pokud by zdravotníky a ošetřovatele vůbec bylo kde brát) by se vyšplhaly na dodatečné čtyři miliardy eur ročně (přes 100 miliard korun).
Petr Musil
