V poslední době přibývá klinických studií, které poukazují na účinnost psychedelik, jako jsou psilocybin či MDMA, při léčbě duševních onemocnění. Spolu s tím narůstá i seznam amerických měst, která se rozhodla tyto drogy dekriminalizovat. Opatrná však v tomto směru zůstává Austrálie, jejíž regulační úřad nyní odmítl psychoaktivní látky přeřadit do skupiny kontrolovaných léků s tím, že jsou třeba robustnější data.

Pacienti v melbournské Nemocnici svatého Vincenta mají v rámci paliativní péče možnost zapojit se do studie, která jim má pomoci překonat úzkost z blížící se smrti. Ve speciální, útulně zařízené místnosti odborníci podávají účastníkům psilocybin, tedy látku obsaženou v lysohlávkách. Ti se pak za pomoci terapeutů snaží překonat své nejhlubší obavy.

„Když použijete termíny jako úzkost a deprese, je to podle mě trochu zjednodušující. To, s čím se lidé potýkají, je hrůza, kterou je velmi těžké slovy popsat – ten pocit, že už tu nebudete. Standardní léčba v podobě antidepresiv a léků proti úzkosti má velmi málo co nabídnout,“ konstatuje podle ABC News psychiatr Justin Dwyer.

Všichni, kdo se rozhodli do studie zapojit, si odnesli velmi silný zážitek. „Jedna z našich výzkumnic prováděla rozhovor s jedním z participantů poté, co mu byla podána dávka. Když vyšla z místnosti, rozplakala se z hloubky toho, co během rozhovoru vyslechla. Být svědkem něčeho takového, pocitu smíření, kterého mohou lidé bojující s úzkostí ze smrti dosáhnout, to je něco, co doufám, že budeme moci nabídnout i mimo tuto studii. Snad budeme moci přispět k výzkumu, který to podpoří. Pokud budeme pokračovat dosavadní cestou, můžeme poskytnout zkušenost více lidem, kteří se musí vyrovnat se smrtí,“ říká klinická psycholožka Marg Rossová.

Psychedelická renesance

Odborníci tak doufají, že se Austrálie připojí k takzvané psychedelické renesanci, tedy k návratu klinických studií na poli psychedelické terapie, který je v plném proudu v Británii a Spojených státech. Například studie Univerzity Johnse Hopkinse z roku 2016 se zaměřila na účinky psilocybinu u onkologicky nemocných pacientů s depresí a úzkostí. Zjistila přitom, že jediné psilocybinové sezení poskytlo úlevu od deprese po dalšího půl roku u 78 procent pacientů a od úzkosti u 83 procent pacientů.

Vedle psilocybinu se přitom zkoumá také účinek MDMA (známé jako extáze) při léčbě posttraumatické stresové poruchy. Výzkumníci v Británii také nyní dostali zelenou ke klinické studii zaměřené na využití dimethyltryptaminu (DMT), což je velmi silný, přírodně se vyskytující halucinogen (je obsažen v ayahuasce), k léčbě deprese.

Mohlo by vás zajímat

Dosavadní zjištění přitom naznačují, že pokud jsou správně dávkovány, bývají psychedelika dobře tolerována a mají málo nežádoucích účinků (mezi které patří přechodný strach, vnímání iluzí, nevolnost a zvracení či bolest hlavy). Oproti tomu běžná antidepresiva mohou způsobit změny v srdečním rytmu a krevním tlaku, zvýšit riziko sebevraždy a vyvolat abstinenční příznaky. Zároveň je k jejich účinku více než třetina pacientů rezistentní.

„Pokud jde o výsledky, psychedelika v kombinaci s psychoterapií jsou při léčbě deprese pozoruhodně efektivní. Ve srovnání se SSRI, současným zlatým standardem při léčbě deprese, mají psychedelika na pacienty rychlejší účinek, někdy jsou efektivní i po jediném terapeutickém sezení. Na druhou stranu u antidepresiv často trvá týdny, než lze pozorovat zlepšení. Psychedelika také mají dlouhodobější efekt než SSRI,“ poukazuje v časopise Scientific American profesor neurovědy na DePaul University Austin Lim.

Podle studie z roku 2015 provedené na 190 tisících Američanech se také ukázalo, že zkušenost s psychedeliky byla spojena s nižší pravděpodobností sebevraždených myšlenek nebo pokusů během života, zatímco u jiných drog bylo riziko naopak vyšší. Dosavadní poznatky naznačují, že psychedelika mohou pomáhat při léčbě úzkosti, obsesivně-kompulzivní poruchy nebo závislosti na tabáku či alkoholu. Samy ovšem mají velmi nízké riziko vzniku závislosti a jsou i ve vyšších dávkách málo toxické.

Australané sahají po undergroundových rituálech

Některá americká města tak přehodnocují legální statut psychedelik. Legalizace psilocybinu už přoběhla v Denveru, Oaklandu či kalifornském Santa Cruz, signál k dekriminalizaci držení přírodních psychedelik vydala v tomto týdnu i massachusettská Cambridge. Ta požádala o pozastavení právních kroků vůči lidem, kteří měli tyto látky v držení. V Kanadě dnes má povolení léčit pomocí psychedelik několik desítek odborníků, a jsou činěny kroky k tomu, aby takzvaná psychedelická medicína byla zcela zlegalizována. V závěru loňského roku bylo dekriminalizováno LSD v Oregonu a tresty za držení psychedelik snížily státy New Jersey, Washington, D.C. a Vermont.

Jiný přístup ovšem zvolil australský regulátor Therapeutic Goods Administration (TGA). Ten v tomto týdnu odmítl žádost o změnu zařazení dvou doposud zakázaných drog mezi kontrolovaná léčiva. Návrh pacientské skupiny Mind Medicine Australia (MMA) měl usnadnit předepisování psilocybinu a MDMA lidem s chronickou úzkostí, depresí a posttraumatickou stresovou poruchou.

Pacientská organizace návrh podložila klinickými studiemi na onkologických pacientech. Ty ale zatím nedospěly do fáze III, kdy se prokazuje bezpečnost a efektivita na velkých skupinách lidí. TGA tak svoje rozhodnutí zdůvodnila stanoviskem Královského australského a novozélandského kolegia psychiatrů, které uvedlo, že i když máme náznaky, že psilocybin může přinést terapeutický benefit, důkazy nejsou zatím úplné.

Mnozí australští pacienti s mentálními problémy se přesto rozhodli vyzkoušet undergroundové psychedelické rituály. Příkladem budiž ceremonie s australskou verzí ayahuasky, tedy DMT. Někteří účastníci se přitom na akce vracejí – podle svědectví jednoho z nich mu totiž pomohly vyrovnat se s traumatickým dětstvím plným domácího násilí. Jemu i dalším DMT pomohlo vyjádřit své pocity a vyrovnat se s problémy. „Jsou tu lidé ve vyšším věku, kteří prožili celé životy v utrpení. Tohle bylo jako intervence. Prošel jsem si velkou bolestí, utrpením, depresí a úzkostí. Teď se ale zlepšuji,“ vysvětluje.

Odborníci ale varují, že takovíto experimentátoři čelí řadě rizik, o zákonných postizích nemluvě. Psychedelické nápoje, jako je ayahuaska, mohou mít potenciálně smrtící interakce s předepsanými léky nebo mohou způsobit strach či úzkost vyvolávající halucinace. U malého procenta lidí, kteří mají predispozice k psychóze nebo bipolární poruše, dokonce trip může spustit psychotickou epizodu. „Vedle toho, že je to ilegální, myslím, že velmi, velmi důležitá je také psychologická práce, která s léčbou probíhá,“ dodává Justin Dwyer.

-mk-