Proti covidu-19 bylo v ČR očkováno asi 15.000 lidí, řekl v České televizi bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. V dubnu, květnu a červnu už bude mít ČR podle něj dva miliony dávek měsíčně. V Německu se zhruba 83 miliony obyvatel zatím naočkovali více než čtvrt milionu lidí. I tak čelí tamní vláda kritice za nedostatek vakcín. Podle německého ministra zdravotnictví Jense Spahna problémem není objednané množství, ale počáteční malé výrobní kapacity s ohledem na extrémně vysokou celosvětovou poptávku. Z globálního pohledu se nejvíce očkuje k počtu obyvatel v Izraeli, celkově v Číně.
Proti covidu-19 bylo v ČR očkováno asi 15.000 lidí, řekl v České televizi (ČT) bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Centrální informační systém, který má data shromažďovat, zatím podle premiérova poradce nefunguje. Ministerstvo zdravotnictví data nezveřejnilo, představit je chce dnes na tiskové konferenci.
Zatím se očkují hlavně zdravotníci a senioři v nemocnicích nebo domovech důchodců, sám Prymula má jako lékař vakcínu dostat 7. ledna. Premiér Andrej Babiš (ANO) o víkendu uvedl, že lidé nad 80 let se budou moci k očkování registrovat od poloviny ledna, ostatní lidé pak od února. Přesný termín dostanou až později, systém je vyhodnotí podle věku nebo zdravotního stavu.
V dubnu, květnu a červnu bude mít ČR podle Prymuly dva miliony dávek měsíčně. „Bude to zhruba 80.000 dávek denně. Nejde potom spoléhat jenom na nemocnice nebo praktické lékaře,“ uvedl bývalý ministr. V dubnu se podle něj také zřejmě nejdříve budou očkovat lidé, kteří nejsou v rizikových skupinách.
Nežádoucí účinky zatím podle SÚKL nahlásilo sedm lidí
Nežádoucí účinky vakcíny nahlásilo zatím sedm lidí, uvedla včera ČT s odkazem na informace Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). Jde o bolest hlavy, svalů a kloubů, zimnice nebo bolestivost v místě vpichu. Podle odborníků jsou to očekávatelné reakce, které obvykle zmizí do několika hodin, uvedla ČT. „SÚKL nezaznamenal žádná hlášení na stavy, které by ohrožovaly život. Dvě z těch reakcí by se daly vyhodnotit, že byly jako celkové alergické. Ale obě ty osoby v řádech hodiny, dvou byly v pořádku a odešly domů,“ řekla televizi ředitelka SÚKL Irena Storová.
Ministerstvo zdravotnictví před koncem roku povolilo získávat z jedné lahvičky vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, která je prozatím jediná v EU schválená, až šest místo dosavadních pěti dávek. Látky je v ní dost, výrobce ale počítal se ztrátami při aplikaci. Díky tomu se bude v ČR aplikovat z objednaných dodávek více vakcín.
Dosud jich dorazilo asi 32.600, další se očekávají ve čtvrtek a pak každý týden. Po rozmrazení vakcíny je třeba pět či šest dávek z lahvičky rychle spotřebovat. „Umím si představit, že budou ve velkých očkovacích centrech čekat ‚dobrovolníci‘ na očkování,“ dodal Prymula. Tito lidé budou podle jeho návrhu čekat na telefonu pro případ, že by třeba někdo objednaný na vakcinaci nepřišel a látka by zbyla.
V Německu už naočkovali přes čtvrt milionu lidí
V Německu se zhruba 83 miliony obyvatel už proti covidu-19 naočkovali více než čtvrt milionu lidí (k včerejšímu poledni konkrétně 264.952). Zhruba polovinu očkovaných tvoří obyvatelé domovů pro seniory, druhou polovinu zdravotníci a pracovníci v sociálních službách, informoval včera Institut Roberta Kocha (RKI).
Německá vláda v posledních dnech čelí kritice, že nedokázala zajistit více dávek vakcíny a při jejím nákupu spoléhala na Evropskou unii. Mluvčí vlády kancléřky Angely Merkelové včera ale strategii vlády hájil. „Jsme přesvědčeni, že to byla a je správná cesta,“ uvedl Steffen Seibert. Netrpělivost občanů ohledně očkování je podle něj ale „pochopitelná“.
Postup při nákupu vakcíny bránil včera v rozhovoru s listem Rheinische Post také ministr zdravotnictví Jens Spahn. „Objednali jsme dostatek vakcíny pro Německo i EU. Problémem není objednané množství. Problémem jsou počáteční malé výrobní kapacity tváří v tvář extrémně vysoké celosvětové poptávce,“ uvedl. Také například předseda Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble už dříve kritiku odmítl s tím, že vyspělé země by neměly hromadit vakcínu na úkor těch chudších.
Každý očkovaný potřebuje u většiny vyvíjených vakcín dvě dávky. Podle agentury Reuters nyní Německo uvažuje o tom, že by druhou dávkou vakcíny Pfizer/BioNTech očkovalo po delší době, než se nyní doporučuje. Než dorazí další zásoby vakcíny, mohlo by se tak první dávkou naočkovat více lidí, kteří by tak byli alespoň částečně chráněni. Prodloužení lhůty mezi aplikací první a druhé dávky už schválila například Británie a včera se k ní přidalo i Dánsko.
Podle Romana Prymuly je to věc k diskusi, kterou si dovede představit. Odmítá ale očkování lidí dvěma dávkami různých vakcín.
Nejvíce se očkuje k počtu obyvatel v Izraeli, celkově v Číně
Z dat serveru ourworldindata.org vyplývá, že s ohledem na počet obyvatel se zatím nejvíce očkuje v Izraeli (14,4 očkovaných na 100 tisíc obyvatel). Nejvyšší počet naoočkovaných osob celkově uvádí Čína (4,5 milionu), následovaná USA (4,23 milionu obyvatel, 1,28 očkovaných na 100 tisíc obyvatel), Izraelem (1,22 milionu) a Velkou Británií (1 milion očkovaných, 1,39 očkovaných na 100 tisíc obyvatel).
V rámci EU zatím nejvíce podle dostupných dat očkuje Německo (0,32 očkovaných na 100 tisíc obyvatel), Itálie (118.700 očkovaných, 0,20 očkovaných na 100 tisíc obyvatel) a Polsko (50.000 očkovaných, 0,13 očkovaných na 100 tisíc obyvatel). Česká republika (0,14 očkovaných na 100 tisíc obyvatel) zatím proočkovala více osob než například sousední Rakousko (6 000 očkovaných, 0,06 očkovaných na 100 tisíc obyvatel) nebo Slovensko (5.400 očkovaných, 0,10 očkovaných na 100 tisíc obyvatel).
-čtk-
