Hlas pacientských organizací nabral v posledních pěti letech na síle. Nejdříve mu začala v rámci své pacientské rady naslouchat největší česká zdravotní pojišťovna, pak se před několika lety přidalo i ministerstvo zdravotnictví. I zde dnes funguje pacientská rada, zástupci pacientských organizací jsou členy různých pracovních skupin a spolupodílejí se na tvorbě některých legislativních návrhů (např. novela zákona 48 usnadňující vstup inovativních léčiv nebo regulace zdravotnických prostředků). Přesto ale máme omezené možnosti financování, díky nimž by pacientské organizace nebyly závislé na penězích od farmaceutických firem (v některých zemích jde o podmínku k tomu, aby organizace byly přizvány do procesů, jako je například hodnocení zdravotnických technologií, více jsme psali zde). Pacientské organizace proto navrhují, aby prostředky na jejich provoz poskytly zdravotní pojišťovny – které ovšem nesouhlasí. Jsou ale ochotné podpořit konkrétní projekt nebo činnost, případně se bavit o společném fondu, kam by vedle nich mohl přispívat stát, farmafirmy či další subjekty a odkud by pak byly peníze transparentně organizacím rozděleny. Debata o financování pacientských organizací byla součástí diskuzního bloku na konferenci Efektivní nemocnice pořádané HealthCare Institute, která se konala 24. a 25. listopadu v Praze.
Přečtěte si celý článek s předplatným elektronického Media Network Magazínu
- přináší exkluzivní informace, analýzy a komentáře o klíčových změnách v oblasti ekonomiky, práva a zdravotnictví
- zaměřuje se na nejzásadnější problémy jednotlivých oblastí a způsoby jejich řešení
- věnuje se strategickým otázkám rozvoje
-mk-
