Elektronické neschopenky pomohly při letošní pandemii koronaviru. Lékaři mohli vystavit pacientům neschopenku bez toho, aby lidé museli osobně do ordinace. Podle lékařů má ale systém po roce fungování stále zásadní chyby, které lékařům komplikují práci. Podle ministerstva práce systém funguje dobře a během roku se do něj podařilo některé podněty zapracovat. Za rok se vydalo asi 2,5 milionu e-neschopenek.
Na tom, že elektronické neschopenky pomohly v době epidemie, se shodují lékaři i ministerstvo. Podle lékařů má ale systém stále chyby, na které si už dříve stěžovali a ministerstvo je neodstranilo. Podle praktického lékaře Cyrila Muchy například není možné e-neschopenku stornovat. „Pacient přijde, že mu je špatně, a dostane neschopenku. Za tři hodiny zavolá, že se domluvil se zaměstnavatelem, že bude mít home office. Je obrovský problém s tím, jak vlastně toto ukončit a většinou to nejde,“ řekl ČTK Mucha, který je také členem výboru Společnosti všeobecného lékařství.
Problém podle něj nastává také tehdy, pokud pacient změnil bydliště, zaměstnavatele nebo má nějaký nesoulad údajů s registrem obyvatel. Systém pak lékaři neumožní e-neschopenku vydat, lékař se musí spojit s pacientem a zjišťovat nové údaje. „To přece není medicínská práce. Doktor tady není od toho, aby zjišťoval, kde ten člověk pracuje. Ono se to nezdá, ale na to my opravdu čas nemáme. Je to věc, která nás obrovsky zdržuje,“ uvedl Mucha. Upozorňuje i na to, že lékař nemůže ukončit neschopenku tak, aby pacient ještě ten den, kdy přišel po uzdravení k lékaři, mohl jít do práce.
Lékařům vadí rovněž to, že za práci na vyplňování e-neschopenek nejsou placeni, ale pokud by v nich udělali chybu, mohli by dostat od ministerstva práce pokutu.
Ministerstvo práce a sociálních věcí na dotaz ČTK uvedlo, že systém během roku „více zdokonalilo“. „Na základě podnětů zaměstnavatelů byla doplněna on-line služba přehled dočasné pracovní neschopnosti zaměstnanců. V březnu a dubnu bylo vylepšeno zobrazování detailů v pdf výstupech, například doplněn variabilní symbol zaměstnavatele a profese,“ uvedla Michaela Poláková z tiskového oddělení ministerstva. Ministryně Jana Maláčová (ČSSD) také už dříve vyzdvihla to, že se do systému podařilo už na jaře doplnit funkci karantény, díky které měli hygienici informace o tom, kolik lidí je v pracovní neschopnosti kvůli nákaze koronavirem nebo blízkému kontaktu s nakaženým.
Podle ministerstva obdržela Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) od ledna do poloviny prosince 2,49 milionu nových neschopenek. Nejvíc jich úřad dostal v říjnu, a to téměř 429.300. Následoval březen s 343.900 e-neschopenkami. První potvrzený případ covidové nákazy v Česku ministerstvo zdravotnictví oznámilo 1. března. Od té doby do 21. prosince lékaři kvůli koronaviru vypsali 331.339 e-neschopenek s označením Z209, tedy pro karanténu. Nejvíc lidí do ní poslali v říjnu. Bylo jich víc než 119.200.
Elektronické neschopenky se měly původně zavést od roku 2019. První Babišova vláda po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 novým. Po nástupu Maláčové do ministerské funkce v létě 2018 se zastavené práce obnovily, spuštění se však odložilo na letošní leden. Provoz tak začal až půl roku po zrušení karenční doby. S tím přitom zaměstnavatelé souhlasili pod podmínkou, že se současně spustí i neschopenkový systém. Členové vlády to přislíbili. Díky e-neschopence chtěli mít podnikatelé lepší kontrolu nemocných pracovníků. Obávali se růstu nemocnosti.
-čtk-
