Senát bude mít nově deset výborů místo devíti. Důvodem je rozdělení dosavadního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku. Včera to schválili senátoři na první povolební schůzi horní komory Parlamentu. V čele nového výboru pro zdravotnictví stojí bývalý ředitel brněnské fakultní nemocnice Roman Kraus (ODS).
Horní komora Parlamentu schválila na své včerejší první schůzi v novém složení rozdělení dosavadního výboru pro zdravotnictví a sociální politiku na dva útvary. Do čela nového výboru pro zdravotnictví se postavil bývalý ředitel brněnské fakultní nemocnice Roman Kraus (ODS). Staronovými členy výboru jsou bývalý předseda výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Lumír Kantor (nestraník za KDU-ČSL), Alena Dernerová (nestraník za SD-SN) a Jan Žaloudík (nestraník za ČSSD). Ti se nově potkají s Tomášem Fialou (nestraník za ODS), Ondřejem Šimetkou (nestraník za ODS) a Ivem Trešlem (STAN).
Nový předseda výboru Roman Kraus byl do senátu zvolen v letošních volbách za obvod Brno-město na společné kandidátce ODS a TOP 09. Ještě vloni působil na postu ředitele Fakultní nemocnice Brno, v listopadu však skončil na vlastní žádost a bez udání důvodu. Už tehdy se spekulovalo, že se chce věnovat kariéře senátora.
A protože v současné době mluví všichni o tom, co je třeba dělat ohledně potlačení pandemie covid-19, zeptali jsme se nového předsedy, jakým „necovidovým“ problémům je zapotřebí se podle jeho názoru v českém zdravotnictví prioritně věnovat.
„Necovidové“ priority českého zdravotnictví podle MUDr. Romana Krause
- Změna pregraduálního vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, hlavně zdravotních sester. Je třeba zvýšit podíl odborné výuky teoretické i praktické tak, aby po absolvování střední školy mohly pracovat, po absolvování krátkého adaptačního procesu, ve zdravotnických zařízeních s maximem kompetencí, samostatně. Zavést pro tyto studenty motivační stipendia, aby zůstali v oboru a v ČR.
- Změna postgraduálního vzdělávání lékařů. Hlavně změnit akreditační kritéria tak, aby významná část tohoto vzdělávání mohla být realizována i v menších zařízeních než jen ve fakultních nemocnicích. Např. smluvní sdružování menších zařízení, která nemají všechny odbornosti požadované pro vzdělávání v daném oboru. Cílem je zajistit, aby lékaři neodcházeli z menších nemocnic, krajských, městských do center a malé nemocnice byly schopny toto vzdělávání zaplatit.
Roman Kraus podepisuje senátorský slib. Foto: Senát ČR
- Podstatné rozšíření domácí péče ve všech formách. Zdravotní i zdravotně sociální. Zároveň změnit a zlepšit její financování. Lidé chtějí zůstávat v domácím prostředí a nikoli v různých kamenných „ústavech“ následné a dlouhodobé péče. Navíc je to ekonomicky efektivnější.
- Skutečná elektronizace zdravotnictví. Cílem, kromě zjednodušení a ekonomické efektivity, je snížit počet fyzických návštěv zdravotnických zařízení.
- Obnova návštěvní pohotovostní služby praktických lékařů pro dospělé i děti a dorost. Cílem je větší komfort pro klienty, snižování počtu návštěv urgentních příjmů, zejména nižších typů a opět ekonomická efektivita.
- Zásadním úkolem je novela zákona 48/1997 Sb. o zdravotním pojištění. Je třeba zavést spoluúčast pacientů a zavést možnost připojištění na přesně definované služby a produkty. To je úkol nejobtížnější s největším politickým nábojem.
- Zbývá ještě hodně témat: zlepšení organizace poskytované péče, zlepšení její kontinuity, provázání poskytované péče bez ohledu na typ zřizovatele zdravotnické zařízení, programy zlepšení péče o chronicky nemocné, např. diabetiky. To je však úkol nejen pro ministerstvo, ale spíše i pro zdravotní pojišťovny. A našli bychom i témata další.
Roman Kraus
MUDr. Roman Kraus, MBA, vystudoval Lékařskou fakultu UJEP (nyní Lékařská fakulta Masarykovy univerzity), kde v roce 1981 promoval s červeným diplomem. První zkušenosti coby anesteziolog získával jako sekundární lékař v NsP Vyškov, následně na ARK FN u sv. Anny v Brně. V letech 1989–1991 pracoval v Jemenské republice jako lékař intenzivista. Od roku 1992 do roku 2005 působil jako primář ARK ve FN u sv. Anny.
V roce 1994 se stal lékařským náměstkem ředitelky FN pro chirurgické obory a v roce 2006 byl ředitelem Centra kardiovaskulární a transplantační chirurgie. Na přelomu let 2006 a 2007 se stal ředitelem FN u sv. Anny v Brně. Od roku 2007 do 2019 vedl Fakultní nemocnici Brno, která je druhá největší nemocnice v ČR.
Za dob jeho působení bylo mj. ve FN Brno vybudováno komplexní traumatologické centrum, nové centrální operační sály, centrum pro popáleniny, nový heliport, došlo k modernizaci přístrojové techniky (PET/MR, CT), dále byly zahájeny práce na rekonstrukci psychiatrické kliniky a projektu výstavby nové porodnice.
Roman Kraus nikdy nebyl členem KSČ, ani spolupracovníkem či zaměstnancem STB.
(Zdroj: ODS)
-sed-
