Zní to možná neuvěřitelně, ale průkopníkem technologických inovací ve zdravotnictví v Africe se stala Rwanda. Země, která před necelými třiceti lety upadla po nelítostné občanské válce a následné genocidě do chaosu. Dnes pomáhají nemocnicím v hlavním městě Kigali roboti a krev a léky rozváží drony. Rwanda s třinácti miliony obyvatel a 1.350 lékaři se stane první zemí na světě, kde bude hrazen digitální kontakt pacientů nad dvanáct let s primární péčí. Nové technologie se využívají i v boji proti nákaze covid-19.
Za posledních dvacet pět let dokázala Rwanda nemožné, a to stát se průkopníkem technologických inovací ve zdravotnictví v Africe. Cesta k úspěchu byla ovšem více než trnitá. Po tříleté občanské válce následovala genocida v roce 1994, při které bylo zavražděno okolo milionu Rwanďanů. Země upadla do chaosu a spolu s tím celý zdravotnický systém. Vláda stále úřadujícího prezidenta Paula Kagameho tehdy spustila program „Vize 2020“. Ten měl celou zemi nejen resuscitovat, nýbrž také povýšit na úroveň země se středním příjmem a vytvořit „Singapur Afriky“.
Výsledkem je, že na odděleních dvou nemocnic v hlavním městě Kigali dnes vypomáhají roboti. Krev, léky a další zdravotnické prostředky po celé zemi rozváží drony, lékaři konzultují s pacienty ze všech koutů země po telefonu a elektronicky se sdílí mnohé – od radiologických snímků, přes preskripci léků a žádanku ke specialistovi, až po výsledky laboratorních testů.
„Číslo 5 žije“ – nakažené monitorují roboti
Vysoce infekční povaha covid-19 volá po uplatnění technologického pokroku v boji s pandemií. A to je jeden z důvodů, proč inovativně smýšlející Rwanda představila jako účinnou podporu tohoto boje roboty. V průběhu léta obdržela pět robotů od Rozvojového programu Organizace spojených národů.
Tito úhlední bílí roboti s velkýma modrýma očima a poměrně lidskou podobou efektivně snižují počet kontaktů personálu v přední linii s infikovanými pacienty. Jeden vyjde zhruba na 80 tisíc korun. Dokáží rozvážet jídlo a léky nakaženým, kontrolovat symptomy viru jako vysoká teplota a suchý kašel (až 150 lidem za minutu) nebo zachycovat různé další zvukové zprávy či vizuální data pacientů. A v případě potřeby ihned upozornit zdravotnický personál.
„Medici a další pracovníci v přední linii navštěvují pokoje pacientů mnohokrát denně, aby podali léky, rozvezli jídlo nebo provedli testy, To všechno jsou úkony, které zvyšují riziko nákazy,“ řekl k tomu ministr zdravotnictví doktor Daniel Ngamije. „Roboti, které máme, jsou součástí léčebného týmu,“ potvrzuje místní lékař v 75 lůžkové nemocnici David Turatsinze a dodává: „Pokud by byli naprogramováni i k měření krevního tlaku nebo hladiny cukru v krvi, mohli by v budoucnu pomáhat ještě více“. Nicméně roboti zdravotní péči v nemocnicích stále pouze doplňují, nikoli nahrazují.
Drony zahraňují životy
Rwandě se říká „země tisíce kopců“, a tak není divu, že jednou z hlavních překážek ve Rwandě při doručování krve těm, kteří ji zrovna potřebují, je terén. Kdyby například lékař z nemocnice Nyanza ležící 100 km od Kigali potřeboval krev pro akutní případ, musel by vyčkat zhruba tři hodiny na její závoz. Vláda ale našla efektivní řešení, které tuto cestu zkrátí na 30 minut. Uzavřela partnerskou dohodu s americkým start-upem Zipline, který provozuje drony rozvážející krev, léky, vakcíny a dnes i ochranné pomůcky a testy na covid-19 do nemocnic. „Každá sekunda, kterou získáte při zachraňování životů, je kritická. Když jsme viděli, že Zipline má řešení, neváhali jsme,“ uvedla dřívější ministryně zdravotnictví doktorka Diane Gashumba.
Systém funguje jednoduše, bezpečně a spolehlivě. Nemocnice potřebují jen někoho, kdo umí odeslat objednávku a vyzvednout zásilku. Jakmile obdrží počítačový systém objednávku z nemocnice, laborant krevní banky vytáhne požadované balení krve z uložiště a naloží do kartonové krabice vybavené padákem. Operátor dronů poté vloží krabici do břicha připraveného dronu, který následně přenese na startovací katapult. Po zadání a schválení cílové destinace Úřadem pro civilní letectví ve Rwandě je dron ve tvaru malého letadla vyslán ke svému cíli. Přibližně pět minut před vypuštěním zásilky obdrží nemocnice ještě upozornění. Jakmile dron doručí zásilku na určené místo, vrací se zpět do svého „hnízda“. Přistání se podobá přistání na letadlové lodi, při kterém dron vysune hák, který při nízkém průletu zachytí lanko mezi dvěma tyčemi, a hladce se tak zastaví.
Z každé ze dvou základen dronů ve Rwandě se dnes rozveze dvacet až třicet balení krve denně. Jelikož Rwanda disponuje nedostatečnou sítí silnic a požadavky na skladování krve jsou pro okresní nemocnice náročné, lze očekávat, že drony budou mít stále práce dost.
Primární péče nejdříve digitálně
Rwanda má třináct milionů obyvatel a pouze 1.350 lékařů. Zato 80 procent obyvatel vlastní mobilní telefon. I proto se Rwanda může stát první zemí na světě, kde bude hrazen digitální kontakt pacientů s primární péčí pro všechny nad dvanáct let. V březnu uzavřela vláda desetiletou spolupráci s britskou společností Babylon Health poskytující (video)konzultace s vybranými lékaři nebo sestrami po telefonu. Digitální technologie umožní rychlejší a snazší přístup k pomoci během několika minut.
Tato spolupráce navazuje na předchozí pilotní verzi aplikace spuštěnou v roce 2016 a podporovanou Nadací Billa a Melindy Gatesových. Postupně se do ní zaregistrovalo dva miliony Rwanďanů a poskytla více než 1,1 milionu konzultací po telefonu. Aktuální verze bude hrazena prostřednictvím „Mutuelle de Santé“ – slavným komunitním systémem veřejného zdravotního pojištění, který je považován za jeden z pilířů rwandského vzkříšení.
Mimo (video)konzultace po telefonu nebo v kabinkách s vestavěnými tablety v partnerských lékárnách budou mít Rwanďané možnost poslat SMS a snadno si domluvit laboratorní testy. Jejich výsledky se potom elektronicky nasdílí nejen s nimi samotnými, ale i lékařem služby. V případě nálezu či zvláštní potřeby budou moci obdržet „žádanku“ ke specialistovi, a tím rovnou přeskočit praktického lékaře. K tomu ještě budou mít lidé možnost obdržet předpis na léky ve formě SMS, podobný našemu eReceptu, a zároveň si vyhledat nejbližší partnerskou lékárnu služby s dostupným lékem.
Telemedicínou k lepším zítřkům
V mimoměstských oblastech žije 82,7 procent populace, zatímco specializovaní lékaři oproti tomu v hlavním městě. Rwanda je tak ideálním místem také pro telemedicínu. Příkladem může být úspěšná iniciativa „Elektronická kontrola rakoviny děložního čípku“, při které jsou elektronicky zasílány cervigramy specialistům do hlavního města k posouzení. Pro dokreslení: ve Rwandě pracuje 12 radiologů, tj. méně jak jeden na milion obyvatel oproti průměrnému stu v evropských zemích.
Možnosti využití telemedicíny jsou široké – od poskytování telekonzultací v interní medicíně, pediatrii, ortopedii, přes telepatologii až po teleradiologii. Ta se kupříkladu využívá ke sdílení rentgenových snímků mezi Kigali a okresními nemocnicemi či nemocnicemi v zahraničí. Ve Vojenské nemocnici v Kigali usnadňuje telemedicína vzdělávání lékařů tím, že je propojuje s vedoucími lékaři z celého světa. Cílem je především zkvalitnit edukaci studentů medicíny a umožnit jim sledovat operace bez přítomnosti na sále.
Telemedicína vytváří „univerzitu bez hranic“, která podporuje akademický rozvoj a nezávislost. Místním chirurgům umožňuje přímý přístup k expertům z celého světa během operací. S jejich pomocí si pak troufnou i na komplexnější případy. „Telemedicína je rozhodně velmi užitečná pro rozvojové země s velkým nedostatkem lékařů a specialistů, jako je ta naše,“ zhodnotil potenciál telemedicíny doktor Kalimba z nemocnice Krále Faisala v Kigali.
Inovativní řešení pandemie
Za svůj proaktivní přístup, drakonická opatření a použití technologií v boji s pandemií si Rwanda vysloužila pochvalu od ředitele Světové zdravotnické organizace Tedrose Ghebreyesuse. Už při 17. případu nákazy koronavirem přešla k úplnému lockdownu země. Ministerstvo zdravotnictví začalo proaktivně rozesílat SMS všem občanům o tom, jaká preventivní opatření mají dodržovat. Na veřejná místa byla umístěna přenosná umyvadla s tekoucí vodou. V ulicích Kigali začaly létat drony s připevněnými megafony a kamerami. Ty upozorňují na opatření jako nošení roušek, dodržování rozestupů anebo zákaz vycházení po 21. hodině. Provinilce proti jejich dodržování následně zastaví policie a odvede na místní stadiony. Tam musí za přítomnosti ozbrojených policistů po dobu jednoho dne stále dokola naslouchat pandemickým opatřením. Bez ohledu na chladné noci.
Inovací nabízí Rwanda zkrátka hodně. Například místní Biomedicínské výzkumné centrum spustilo pilotní projekt dezinfekčních kiosků. Těmi by měli lidé v budoucnu procházet a byli by hned vydezinfikováni. Další krokem vlády byla distribuce tři sta tabletů odběrovým místům a laboratořím. K trasování využívá Rwanda své předchozí zkušenosti s informačními systémy na nemoci jako HIV/AIDS, malárie a tuberkulóza. Je možné, že právě kvůli drakonickým opatřením, technologickému smýšlení a předchozím zkušenostem zaznamenala Rwanda doposud méně než 5.000 případů nakažených.
Díky společnému úsilí a jednotné vizi vznikl ve Rwandě systém, který může inspirovat i vyspělé země. Například v rámci tzv. „Umugandy“, kdy Rwanďané musí každou poslední sobotu v měsíci na tři hodiny vypomáhat své komunitě, dokázali znovu postavit zničená zdravotnická zařízení. Možná právě proto mají podle loňského průzkumu Gallup Institutu místní lidé největší důvěru ke zdravotnickým zařízením ze 140 zemí světa. Suma sumárum, Rwanda dokázala, že společnými silami je možné ledasco.
Jan Šaroch
