Celkem tři miliardy eur (necelých 80 miliard korun) plánuje kabinet Angely Merkelové vynaložit na nákup vakcíny proti koronaviru v nadcházejícím roce. Částku chce pokrýt částečně z rezerv spolkového rozpočtu. Spolková vláda se také chystá na logistický oříšek, protože vakcínu je nutné uchovávat v extrémně nízkých teplotách.
Tři miliardy eur ale nejsou konečným účtem za pořízení očkovací látky, její distribuci a aplikaci obyvatelstvu. Spolková vláda počítá s další miliardou eur (přes 26 miliard korun) na vybudování očkovacích center. S odkazem na informaci získanou od Spolkového ministerstva zdravotnictví to uvedl portál RedaktionsNetzwerk Deutschland (RND).
Ale ani to není konečná suma, kterou bude očkování německé populace stát. Podle RND vláda počítá s tím, že se celkové náklady vyšplhají až k pěti miliardám eur, v nichž je zahrnuta i rezerva pro případ vzniku dodatečných nutných výdajů. Peníze poputují zčásti ze spolkového rozpočtu z kapitoly 60, kde jsou zahrnuty výdaje, u nichž není přesně stanoveno, na jaký účel mají být vynaloženy.
Spolková vláda však chce hradit pouze část nákladů. Na očkování přispějí také jednotlivé spolkové země a v budoucnu také zdravotnické fondy ze svých finančních rezerv. Spolkové a zemské vlády by měly fakticky pokrýt jen rozjezd celého očkovacího schématu.
Ministerstvo zdravotnictví Spolkové republiky Německo rovněž představilo kalkulaci na jeden očkovací cyklus. Za předpokladu, že by vakcínu využila celá německá populace dvěma dávkami, cena za jedno očkování by měla činit kolem 20 eur (asi 530 korun). Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) ale dal již dříve najevo, že očkování by nemělo být povinné, ale i tak věří, že jej využije co největší podíl populace.
Soutěž přináší ovoce
Zprávy o tom, že lidstvo má vakcínu proti koronaviru prakticky na dosah, uvítal mimo jiné prezident Institutu Paula Ehrlicha Klaus Cichutek. Podle něho je důležité, že mezi farmaceutickými společnostmi probíhají závody o to, která jako první představí účinnou a bezpečnou očkovací látku. „Konkurence je vždy pozitivní, protože zajišťuje, aby každý ze soutěžících podal nejlepší výkon,“ myslí si Cichutek.
Nehledě na to, že jediný výrobce nebude schopen pokrýt celosvětovou poptávku po vakcíně, která je skutečně obří. „Existuje také celá řada proměnných, kvůli kterým je užitečné, že se na vývoji podílí více subjektů. Je to například skladovatelnost nebo přepravitelnost očkovací látky,“ dodal šéf Institutu Paula Ehrlicha.
Do klíčové fáze vývoje vakcíny se zatím dostaly dva, respektive tři subjekty. Jako první s vysoce účinnou vakcínou přišla americká společnost Pfizer, která očkovací látku vyvíjela s německou firmou BioNTech. První výsledky ukázaly až 90procentní účinnost, později Pfizer a BioNTech přišly s tím, že vakcína je účinná z 95 procent. A bez vážných vedlejších účinků. Jen krátce poté podobný úspěch oznámila jiná americká společnost, Moderna. Její vakcína prý dosahuje účinnosti 94,5 procenta. Rovněž ona uvedla, že vážnější vedlejší účinky se na testovaném vzorku lidí nedostavily.
Pojízdné mrazáky
A tak se zdá, že zdaleka nejtvrdším oříškem bude samotná distribuce vakcíny k lékařům, kteří ji budou aplikovat obyvatelstvu. Vakcína od dua Pfizer – BioNTech totiž vyžaduje transport při teplotách minus 70 stupňů Celsia. Vakcína od Moderny se pak podle deníku Deutsches Ärzteblatt „spokojí“ s teplotami do osmi stupňů nad nulou.
A právě s ohledem na náročnost přepravy očkovací látky se už pečlivě připravuje celý logistický sektor. Na německém území bude zřejmě prim hrát gigant Deutsche Post DHL, ale také Kühne – Nagel, s níž podle informací Deutsches Ärzteblatt DHL uzavřela blíže neurčenou dohodu o distribuci očkovací látky.
Deutsche Post DHL údajně uvažuje o pořízení několika stovek vozidel s se zařízením pro přepravu při zvláště nízkých teplotách (ultralow freezers). Každý takový vůz stojí prý nižší pětimístnou sumu v eurech a dokáže převézt přibližně 100 tisíc očkovacích dávek. Společnost již disponuje bezmála šedesáti takovými „mrazničkami na kolech“.
„Prověřujeme naši infrastrukturu z hlediska kapacit, abychom byli schopni zboží přepravovat při minus 20 až minus 70 stupních,“ uvedl pro Deutsches Ärzteblatt Thomas Ellmann ze společnosti DHL. Pro zmrazení by se měl využívat takzvaný suchý led, což je oxid uhličitý v pevném skupenství, a sublimuje při teplotách minus 78,5 stupně Celsia.
Petr Musil
