Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ohlásila v září ve své Zprávě o stavu Unie vznik „Evropské zdravotní unie“. První „základní kameny“ představila komisařka pro zdraví Stella Kyriakidesová minulý týden. Podle ní je třeba více posílit společnou přípravu a reakci na zdravotní krize a rozšířit mandát unijních agentur. Do své vize Komise dále „zabalila“ i již dříve avizované strategické dokumenty jako farmaceutická strategie, Evropský plán boje proti rakovině nebo Evropský prostor pro sdílení zdravotnických dat. Stále však platí, že unijní orgány nesmí zasahovat zemím EU do jejich zdravotnických systémů. Je myšlenka na zdravotní unii reálnou vizí nebo jen reklamní nálepkou? A co lze v této souvislost čekat od lékové strategie, kterou Komise představí již za týden?
V malé anketě jsme se ptali čtyřech českých europoslanců a europoslankyň: Dity Charanzové (ANO / v EP frakce Obnova Evropy), místopředsedkyně Evropského parlamentu (EP), Alexandra Vondry (ODS / v EP frakce konzervativců a reformistů), člena výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI), Michaely Šojdrové (KDU-ČSL / v EP frakce lidovců) a Kateřiny Konečné (KSČM / v EP levicová frakce), náhradnice ve výboru ENVI, stínové zpravodajky usnesení EP k programu EU4Health a k nedostatku léčiv.
1. Evropská komise představila minulý týden své návrhy, jak posílit v reakci na covidovou pandemii připravenost a reakci EU na zdravotní krize. Jde podle Vás správným směrem?
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
-sed-
