Vysoké ceny léků byly jedním z klíčových témat předvolební kampaně už v roce 2016, kdy se o post amerického prezidenta ucházel republikán Donald Trump a demokratka Hillary Clintonová. Oba tehdejší kandidáti slibovali, že zdražování léčiv nejen učiní přítrž, ale ceny dokonce sníží. Zůstalo však jen u nenaplněných slibů. Co lze ve farmaceutické oblasti čekat od Joe Bidena?
Letošní předvolební kampaň zastínila pandemie koronaviru, která se už na jaře přesunula do Spojených států, z nichž udělala globální ohnisko. Sotva se USA stačily vymanit z první vlny, už musí čelit druhé vlně nákazy, která si doposud vyžádala bezmála 240 tisíc životů. Také Spojené státy na sobě pocítily nepříjemnou závislost na dovozu léčiv ze zahraničí, zejména pak z Číny.
Tématem číslo jedna se tak stalo vytvoření domácích dodavatelských řetězců, které by Spojené státy zabezpečily po stránce zásobování důležitými léky. Joe Biden vydal už 7. července prohlášení, v němž shrnul své plány pro formování amerického farmaceutického trhu. A jako stěžejní cíl si vytyčil přesunout značné množství farmaceutické výroby zpět do Spojených států. Návrat výroby léků domů Joe Biden během předvolební kampaně několikrát obvinil úřadujícího prezidenta Donalda Trumpa z toho, že nezajistil dostatečné množství léků pro americké pacienty, kteří s nemocí Covid-19 bojují. Odvolával se přitom na statistiku Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA – Food and Drug Administration), podle níž americké firmy…
Celý článek si můžete přečíst v MEDIA NETWORK MAGAZÍNU.
Přístupný je pro předplatitele.
Jste-li předplatitel, přihlásit se můžete zde.Přihlásit
Chcete-li se stát předplatitelem, jděte zde.Předplatit
Petr Musil
