Návrh úhradové vyhlášky rozdělující peníze z veřejného zdravotního pojištění počítá s růstem platů zdravotníků příští rok o deset procent. Stejně by měly růst i v roce 2022, od roku 2023 pak porostou o inflaci, vyplývá ze zveřejněného dokumentu. O dohodě na výši platů informovaly zdravotnické odbory 9. října. Ministerstvo zdravotnictví jim tehdy přislíbilo úpravu již připravené vyhlášky pro příští rok. Původní požadavek odborů byl 15 procent, navýšení je výraznější než loni, kdy zdravotníci dostali plošně 1500 korun.
„Na základě dohody České lékařské komory s předsedou vlády Andrejem Babišem dochází k navýšení osobních nákladů o deset procent pro rok 2021, dalších deset procent pro rok 2022 a následně od roku 2023 budou osobní náklady valorizovány o míru inflace,“ píše se v návrhu vyhlášky, která musí být schválená do konce října.
Cílem vyhlášky je každý rok aktualizovat rozdělení finančních prostředků z veřejného zdravotního pojištění mezi segmenty zdravotní péče a její jednotlivé poskytovatele. Stanoví pro každý výkon, který lékaři, nemocnice či další složky zdravotnického systému provedou, jeho bodovou hodnotu. Té pak vyhláška přiřazuje nějakou cenu. Návrh pro příští rok zařazuje nově nebo aktualizuje 141 výkonů a ruší 22 stávajících.
Z ceny odvedené práce se pak vypočítávají i odměny zdravotníků. Ve státních zařízeních se řídí tarifními tabulkami stanovenými ministerstvem práce. V krajských, městských či dalších soukromých zařízeních jsou smluvní mzdy. Proti státním jsou odměny podle odborů až o 10.000 korun nižší.
Průměrný měsíční výdělek lékaře v akutní lůžkové péči by měl podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky zveřejněných letos dosáhnout 88.312 korun, zdravotní sestry 47.498 korun. Průměrná mzda v celém Česku činila ve druhém čtvrtletí letošního roku 34.271 korun.
Příjmy veřejného zdravotního pojištění by měly příští rok být 380 miliard korun, když o 50 miliard Kč více než letos dá stát na platbách pojistného za seniory, děti a další skupiny. Na zdravotní péči má jít asi 367,5 miliardy korun.
Dosavadní návrh počítal s meziročním růstem nákladů na zdravotní péči asi o 13,5 miliardy korun. Návrh předjímá, že bude na pojistném vybráno až o miliardu méně než pojišťovny vydají, zapojit mají rezervy. Započtené nejsou náklady na testování podezřelých na nákazu covidem-19 a úhradu případné vakcíny. Podle odhadů půjde o dalších šest až sedm miliard korun, které budou pojišťovny čerpat z rezerv.
-čtk-
