„Tvrdý“ rozchod Evropské unie s Velkou Británií se stává stále reálnějším Vyjednavači obou stran mají poslední dva až tři týdny na to, aby nalezli shodu. V době covidové pandemie tak hrozí, že od ledna se budou na hranicích na obou stranách kanálu La Manche tvořit fronty s klíčovými léky a výrazně se omezí volný pohyb zdravotnického personálu. Potřebujeme dohodu o vzájemném uznávání kontrol správné výrobní praxe a šarží, apeluje šéfka Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací Nathalie Mollová.
Podle původních předpokladů měli minulý čtvrtek lídři států Evropské unie dostat na stůl znění dohody mezi Velkou Británií a Evropskou unií o vzájemných ekonomických vztazích po 1. lednu 2021, kdy vyprší roční přechodné pobrexitové období (podrobněji jsme o tématu psali například zde a zde). Doposud se však tak nestalo a pravděpodobnost, že do nového roku vykročí obě strany bez dohody, se stále zvyšuje.
Na dokončení jednání zbývají dokonce již jen dva až tři týdny. Dohodu totiž musí schválit poslanci Evropského parlamentu, a pokud nezačnou o konkrétním textu diskutovat nejpozději začátkem listopadu, do Vánoc jej jen těžko stihnout projednat. „Tvrdý“ brexit by nebyl nic příjemného pro obě strany ani za obvyklých okolností, v době covidové pandemie si však něco takového nemůžeme dovolit, prohlásila šéfka Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací Nathalie Mollová v Evropském parlamentu minulý týden. Veřejné slyšení k dopadům brexitu, kde vystoupila i Mollová, uspořádali europoslanci z výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin.
V sázce je příliš mnoho
Podle Nathalie Mollové je v sázce příliš mnoho. Přes kanál La Manche putují na evropský kontinent a zpět každý měsíc desítky miliónů léků (45 milionů balení z Velké Británie, opačným směrem pak 37 milionů balení). Jenom britský farmaceutický průmysl zaměstnává 765.000 lidí (ve srovnání s 2,7 miliony v celé EU) a desítky let formované historické vazby nelze jen tak oddělit. „Proto potřebujeme uzavřít vzájemnou dohodu o uznávání kontrol správné výrobní praxe a šarží. A proto jsme velmi uvítali, že je to důležité i pro Evropský parlament,“ uvedla Mollová s odkazem na zářijové usnesení europoslanců k hrozbě nedostatku léků v Evropě, které vyzývá právě k tomu, aby postbrexitová dohoda zahrnula i princip vzájemného uznávání v této oblasti.
Podobně se EU již dohodla například s Kanadou, USA nebo Japonskem. Pokud k tomu nedojde v případě Velké Británie, hrozí prodlevy v dovozu léků v řádu čtyř až šesti týdnů, pokračuje šéfka EFPIA. „To se ale dotkne především pacientů z Evropské unie, nikoli Velké Británie. Její vláda totiž povinnost kontrolovat dovážené léky odložila o dva roky. Uprostřed covidové pandemie jsme si opravdu nemohli vybrat horší čas,“ upozornila Mollová. Podle studie EFPIA by se dále navíc v případě nedohody finanční objem vývozu léků z EU snížil ročně o 1,4 miliardy eur a hrozila by ztráta pracovních míst. „To se týká především zemí jako Německo, Belgie, Francie, Itálie nebo Švédsko. Teď máme obě strany stejná pravidla, nemůže to už být snadnější,“ řekla šéfka EFPIA.
Stále také není jasné, jak budou putovat léky přes hranice Severního Irska. To by totiž podle protokolu o Severním Irsku, jenž je důležitou součástí dohody o odstoupení Velké Británie z EU, mělo i nadále dodržovat obchodní pravidla EU, aby se vyhnulo tvrdé hranici s Irskou republikou. A na rozdíl od zbytku Spojeného království se bude i nadále řídit pravidly danými unijní směrnicí o padělaných léčivých přípravcích. „Je třeba se však ještě domluvit na řadě praktických detailů. Pokud k tomu nedojde, nejsme schopni se na leden příštího roku připravit. Je to naprosto urgentní problém,“ naléhá Mollová. A požaduje, aby farmaceutické firmy dostaly ještě rok k dobru na to, aby se v novém systému „zabydlely“.
EU zatím nechce uzavírat dílčí dohody
Je pravda, že vyjednavači Evropské unie a Velké Británie už velkou jednání dokončili. Varianta uzavření pouze několika sektorových dohod, podobně jako je tomu například se Švýcarskem, tak není zcela nereálná. Evropská unie však doposud takový postup odmítala, protože to považuje za pověstné vybírání třešniček na dortu. „Mám strach, že jak se začnou uzavírat dílčí sektorové dohody, naroste riziko odlišností. Neradi bychom, aby se uzavřela například dohoda ve farmaceutické oblasti a nikoli ve fytosanitární,“ reagoval na Mollovou profesor Martin McKee z London School of Hygiene and Tropical Medicine, který se dopadem brexitu v oblasti veřejného zdraví dlouhodobě zabývá.
„Nesmíme zapomínat, že britská vláda se nijak netají svým záměrem se v případě potřeby od společných pravidel odchýlit. Musíme mít připravený silný právní rámec, až se tak stane,“ upozornil McKee. Jeho důvěru nijak neposiluje ani skutečnost, že britská vláda předložila a Dolní sněmovna britského parlamentu již schválila zákon o vnitřním trhu po brexitu, který otevřeně porušuje několik let vyjednávaná pravidla dohody o vystoupení Spojeného království z EU. Evropská komise dokonce kvůli tomu zahájila s Velkou Británii sankční řízení, které může skončit u soudu. „Pokud je Británie připravena takto porušit mezinárodní dohodu, kterou sama dojednala, nelze vyloučit, že tak neučiní i v případě jiných dohod,“ obává se McKee.
Mohlo by vás zajímat
Odlišný přístup k hodnocení očekává také ředitelka irského Úřadu pro bezpečnost potravin Pamela Byrne. „Od 1. ledna bude britský Úřad pro bezpečnost potravin provádět svá vlastní hodnocení s využitím vlastního odborného zázemí. I když britská vláda prohlásila, že chce udržet ten nejvyšší standard bezpečnosti potravin, lze očekávat, že britské a unijní závěry se budou lišit. EU musí každopádně ochránit svůj právní rámec v této oblasti, který je ve světě široce uznáván,“ prohlásila.
Tvrdý brexit ohrožuje i evropskou vědu
Podle profesora McKee bude mít brexit bez dohody také výrazné dopady například v oblasti vědy. „Velká Británie je vědecky velice úspěšná. Vybudovala si silnou infrastrukturu. Pokud se nepodaří navázat na současnou úroveň spolupráce, hrozí výzkumu Evropské unie ústup z globálního jeviště,“ upozorňuje. Tuto spolupráci však zároveň narušuje neschopnost britské vlády předložit dostatečné záruky, že je schopna ochránit bezpečnost sdílených, ať již vědeckých, klinických nebo osobních, dat. Obavy vyvolává také omezení volného pohybu nejen vědeckých pracovníků, ale také například zdravotnického personálu. „Britská vláda odůvodňovala brexit nutností zastavit příliv migrantů. Ale už se příliš nezamýšlela nad tím jakých,“ dodává smutně McKee.
Dveře k dohodě o volném obchodu však stále ještě nejsou zcela zavřené. Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier má dnes odjet do Londýna, aby se ještě pokusil s Brity najít řešení. „Nikoli však za jakoukoli cenu,“ prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel na tiskové konferenci po v úvodu zmíněném summitu vrcholných představitelů států EU na konci minulého týdne. Právě to, jak zajistit vzájemný přístup na trh bez obav z budoucího zásadního porušení dohodnutých principů je, vedle pro Středoevropany trochu neuchopitelného sporu o rybolovná práva v britských vodách, jedním z hlavních přetrvávajících problémů.
Pokud ale nebude text obchodní dohody na stole do začátku listopadu, nejen že se už pravděpodobně nestihne v Evropské unii schválit, ale zároveň, jak potvrdil jeden unijní úředník serveru politico.eu, se bude muset EU již zcela vážně připravovat na scénář bez dohody a přechod na režim cel a kvót Světové obchodní organizace. „A pak již nebude mít smysl investovat energii do dalšího vyjednávání,“ dodal tento nejmenovaný zdroj.
Helena Sedláčková
