Počet nemocničních lůžek se v Německu od roku 1991 setrvale snižuje. Zatímco před bezmála třiceti lety jich existovalo 666 tisíc, předloni už se jejich počet snížil pod půl milionu. Poměrně dramaticky klesl také počet nemocnic.
Lůžková kapacita i počet nemocnic se podle Spolkového statistického úřadu od roku 1991 snížily téměř o čtvrtinu. Před dvěma lety tak v Německu připadalo na 100 tisíc obyvatel kolem 600 nemocničních lůžek. Jenže mezi jednotlivými spolkovými zeměmi panují relativně velké rozdíly. Zatímco v Durynsku a Brémách tato úroveň dosahovala až 740, v Bádensku-Württembersku nebo Dolním Sasku to bylo jen mezi 500 a 530 lůžky na 100 tisíc lidí.
Liší se také míra obsazenosti nemocnic, ovšem ne v takové míře, jako velikost lůžkových kapacit. Na celostátní úrovni se obsazenost pohybuje kolem 77 procent. Nejnižší obsazenost mají v Sasku-Anhaltsku, kde je permanentně využito necelých 74 procent lůžek. Naproti tomu Berlín hlásí dlouhodobou obsazenost přes 84 procent, což z hlavního města dělá německého suveréna. To ale může být dáno tím, že Berlín je přirozenou spádovou oblastí.
Polovina lůžek stále ve veřejném vlastnictví
Během uplynulých téměř třiceti let došlo k výraznému posunu ve struktuře provozovatelů klinik, a to směrem od veřejných k soukromníkům. Ještě v roce 1991 byla téměř každá druhá nemocnice ve veřejných rukou (přesně 46 procent), jejich podíl se do roku 2018 snížil na 29 procent. Více než třetina nemocnic je provozována církvemi, nadacemi a dalšími neziskovými organizacemi. Podíl soukromých provozovatelů vzrostl z patnácti na 37 procent.
Zajímavé ale je, že struktura lůžek, která se nacházejí ve veřejných nemocnicích a soukromých klinikách, této proměně neodpovídá. Ve veřejné nemocnici se v roce 2018 nacházelo 48 procent lůžkové kapacity, tedy každý druhý hospitalizovaný pacient se léčil na „státním“ lůžku. Tento nesoulad je ale snadno vysvětlitelný. Nemocnice ve veřejném vlastnictví jsou totiž průměrně zhruba třikrát větší než ty soukromé a téměř dvakrát větší než největší soukromé kliniky.
Ve stejném sledovaném období došlo k výraznému nárůstu počtu zaměstnanců, kteří v nemocnicích pracují. Na plný úvazek to bylo v roce 2018 kolem 165 tisíc zdravotníků. To podle deníku Deutsches Ärzteblatt představuje nárůst o 73 procent v porovnání s rokem 1991. V ošetřovatelství byl nárůst počtu zaměstnanců a plný úvazek jen mírný. Před dvěma lety jich v tomto segmentu pracovalo 331 tisíc, zatímco o 27 let dříve 326 tisíc.
Statistici v neposlední řadě uvedli, že se mezi lety 1991 a 2018 zvýšil počet lůžek s intenzivní péčí. Z původních 20 200 v roce 1991 došlo k nárůstu na 27,5 tisíce v roce 2018. To představuje 36procentní navýšení. Deník Deutsches Ärzteblatt ale upozorňuje, že v souvislosti s koronavirovou krizí se počet lůžek na jednotkách intenzivní péče ještě dále zvyšoval.
Jsme dobře připraveni, tvrdí Spahn
Právě druhá vlna koronavirové pandemie ale způsobuje, že se kapacita nemocničních lůžek začíná opět poměrně rychle plnit. Portál Tagesschau.de uvedl, že lékaři varují před dosažením limitů nemocnic zejména ve velkých německých městech. Spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn ale považuje Německo v tomto ohledu na dobře připravené.
Riziko problémů se zajištěním zdravotní péče v souvislosti koronavirem se v jednotlivých částech Německa značně liší. Ve velkých městech pak už existují jasná omezení kapacit. Podle lékaře Christiana Karagiannidies z Německé společnosti pro interní medicínu intenzivní péče se situace „zhoršuje především v Berlíně“. Přesto ještě nějaké rezervy existují.
Naproti tomu ředitel Asociace lékařů zákonného zdravotního pojištění Andreas Gassen tvrdí, že na celostátní úrovni je lůžková kapacita na odděleních intenzivní péče zatím stále dostatečná. „V současné době je k dispozici 8,5 tisíce lůžek na jednotkách intenzivní péče, což je více než kapacita Itálie a Španělska dohromady. Dále je k dispozici také nouzová rezerva kolem 12 tisíc lůžek, která by mohl být v případě nutnosti využita, uvedl Andreas Gassen.
Petr Musil
