Vakcíny proti chřipce byly letos rozdistribuovány o měsíc dříve a Všeobecná zdravotní pojišťovna chce průběžnou komunikací se všemi stranami zajistit, aby se k nim dostali všichni, kdo mají o očkování zájem. Celkem 860 tisíc dávek, které čekají v ordinacích lékařů, přitom oproti loňsku znamená 15 procentní navýšení. Po včerejším jednání správní rady VZP to oznámilo vedení pojišťovny.
„V letošním roce bylo dodáno do České republiky téměř 900 tisíc dávek. Množství je o 15 procent větší než loni, tedy o nějakých sto tisíc dávek. Jsme přitom jedna z prvních zemí v Evropě, která má očkování dostupné – ne všechny země v Evropě už mají očkování zavezeno. Očkování bylo do České republiky dodáno o měsíc dřív než v minulém roce,“ přibližuje náměstek VZP David Šmehlík.
Očkovat se začíná 1. října, distributoři ovšem začali ordinace praktiků zavážet už od 7. září. Do 9. října by pak měly být rozvezeny veškeré očkovací látky, které pocházejí od dvou výrobců. „Úhrada obou očkovacích látek je smluvně zajištěna smlouvou o dohodnuté nejvyšší ceně, je tedy garantována plná úhrada z veřejného zdravotního pojištění. Dodávky jsou nyní u praktických lékařů v lednicích,“ doplňuje Šmehlík.
Dodání probíhá tak, že praktik si objednává předpokládaný počet vakcín rok předem a na jaře dělá doobjednávku. Každoročním problémem, který letos platí dvojnásob, je ale odhad. V loňském roce se v Česku nechalo očkovat 720 tisíc lidí, ovšem 40 tisíc dávek se pálilo – a nejinak tomu bylo i v letech předcházejících. Vzhledem k tomu, že tyto vakcíny pochopitelně pojišťovny neproplácejí, snaží se lékaři co nejlépe trefit, aby netratili na případné likvidaci. Přesto letos bylo vakcín objednáno značně více.
„Zda bude vakcín dostatek či nedostatek, je debata, na kterou zatím nikdo nemá odpověď. Nedostatek, který je někdy komunikován, kdy si lékař chce objednat, je spíše lokální. Objednávky praktických lékařů totiž nejsou stejné – někdo si jich objedná 100, někdo 500, někdo více. Může docházet k tomu, že zájem daného praktického lékaře nemusí být uspokojen. Dohodli jsme se ale s praktickými lékaři na tom, že budeme v průběhu očkování sdílet informace a případně že budou pacienti směřováni ke kolegům, kteří mají očkovacích látek dostatek, aby všichni, kdo se chtějí naočkovat, byli uspokojeni,“ popisuje náměstek Šmehlík s tím, že VZP za očkování lékaře v rámci projektu AKORD bonifikuje. Praktici by také v návaznosti na znalost kmene svých pacientů měli v případě potřeby upřednostnit ty v rizikových skupinách. V první řadě by tak měli být naočkováni senioři a chroničtí pacienti.
Pojišťovna chce zároveň situaci monitorovat, a pokud bude ke konci října zájem vyšší, plánuje s výrobci a distributory komunikovat, zda na evropském trhu nebude ještě nějaké množství vakcín dostupné. „Všechny země nejsou přesně schopny množství určit, protože spotřeba se velmi těžce odhaduje. Pak případně budeme dělat kroky, aby se množství doplnilo,“ poukazuje David Šmehlík.
„V tuto chvíli nevidím důvod, proč by nebyl dostatečný prostor pro to, aby všichni občané, kteří se chtějí chránit proti sezónnímu onemocnění chřipky, tak učinili,“ podtrhává ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
Za osm let se počet očkovaných pojištěnců VZP v rizikové skupině zvedl o třetinu
Očkování proti chřipce se přitom hradí dvojím způsobem. „Vnímám z pohledu našich klientů určitou zmatenost, kdy nerozeznávají mezi povinným očkováním, očkováním nepovinným, ale hrazeným, a pak očkováním, na které pojišťovna poskytuje příspěvky v rámci fondu prevence. Dezorientace v problematice občas způsobuje problémy. U povinného očkování žádný problém nevidíme a vše běží jako v předchozích letech. Pokud jde o očkování nepovinné, ale hrazené, jako je právě očkování proti chřipce, plní VZP roli instituce nesoucí náklady spojené s očkováním u osob, které na něj mají nárok, tedy skupin ohrožených, 65+ a chronicky nemocných. V rámci fondu prevence a jeho pilíře ochrany před infekčními onemocněními vytváří VZP prostor pro to, aby motivovala své klienty k tomu, aby očkování využívali,“ popisuje Kabátek.
Připomeňme, že na úhradu očkování proti chřipce ze zdravotního pojištění mají ze zákona kromě lidí nad 65 let nárok také pacienti po odstranění sleziny nebo transplantaci krvetvorných buněk, s porušenou nebo zaniklou funkcí sleziny, po transplantaci kmenových hemopoetických buněk, se závažnými imunodeficity, po prodělané invazivní meningokokové či pneumokokové infekci, lidé se závažným chronickým farmakologicky řešeným onemocněním srdce a cév, dýchacích cest nebo ledvin, diabetici, a také ti, kdo jsou v LDN, domovech pro seniory či pro lidi s postižením.
Bohužel je ovšem Česká republika známa tím, že i když mají tito pacienti nárok na úhradu očkování proti chřipce z pojištění, jen malá část ho využívá. Podle loni prezentovaných dat jsou nejvíce proočkováni lidé v LDN a domovech, kde jde o 30 procent, na druhém místě jsou lidé s CHOPN, kterých bylo v roce 2018 proočkováno přes 21 procent, skoro 21 procentní proočkovanost je také mezi lidmi s onemocněním ledvin a téměř 19 procentní proočkovanost máme mezi diabetiky. O něco horší je situace mezi lidmi s kardiovaskulárním onemocněním, kteří jsou očkováni ve 14 procentech, a co dohánět rozhodně mají astmatici s devíti procenty. Rada Evropské komise ovšem vydala doporučení, podle kterého by v ohrožených skupinách mělo být očkováno 75 procent všech lidí – což je meta pro nás velmi, velmi vzdálená. Co se přitom týče proočkovanosti napříč celou populací, pohybuje se kolem pěti procent, což je taktéž v porovnání s vyspělými státy zoufale málo (více jsme psali např. zde).
Abychom ale v této neutěšené situaci měli alespoň nějaké dobré zprávy, podle dat VZP za posledních osm let počet lidí, kteří se v rizikové skupině nechali očkovat, stoupl o třetinu a kontinuálně tak roste. Zatímco v roce 2012 se tak nechalo očkovat 270 tisíc „rizikových“ pojištěnců VZP, loni to bylo 360 tisíc. Celkově se pak v ČR očkovalo 560 tisíc seniorů.
Přibývá také těch, kdo na úhradu z pojištění nárok ze zákona nemají a využívají příspěvek z fondu prevence. Ten od loňského roku dosahuje u VZP výše 200 korun (do té doby to bylo 150 korun; příspěvek je poskytován od roku 2013) a čerpat ho mohou děti i dospělí. Loni ho přitom využilo přes 16 tisíc pojištěnců VZP, kterým tak pojišťovna vyplatila celkem 2,4 milionu korun.
Pojišťovna už se také připravuje na příští rok, takže na správní radě projednala výši fondu prevence pro rok 2021. Celkově by mělo z fondu prevence být k dispozici k čerpání 710 milionů, přičemž vedle prevence infekčních onemocnění mají jít příspěvky také na prevenci kardiovaskulárních chorob či diabetu, na zdravé stárnutí, pro maminky či dárce krve.
Nového ředitele vybere rada na konci října či listopadu
Ředitel Kabátek také po včerejším zasedání správní rady ujistil, že VZP je připravena reagovat na stávající epidemiologickou situaci v Česku. „Pan náměstek zpracovává modelaci, jak se situace vyvíjí, a chtěl bych ujistit všechny naše smluvní partnery, že jsme připraveni operativně zohlednit jejich problémy s produkcí tím, že aktivují takzvaná covidová lůžka a věnují se péči o závažněji nemocné. Případné výpadky nebudou mít vliv na závěrečné úhrady zdravotních služeb pro naše smluvní partnery. V následujících týdnech se budeme zabývat tím, zda nasazovat podobná opaření jako v březnu, a jsme připraveni udržet financování lůžkové péče na požadované úrovni,“ uklidňuje Zdeněk Kabátek.
Podle něj tak v případě, že ani kompenzační vyhláška nepokryje všechny náklady spojené s akutní lůžkovou péčí a laboratořemi, je pojišťovna připravena individuálně přistupovat k plánování úhrad jednotlivým poskytovatelům. Zároveň pojišťovna ujišťuje, že má dostatečné rezervy na kompenzaci dopadů mimořádné situace.
Důležitým bodem, který správní rada také včera projednávala, byla kritéria pro výkon funkce ředitele. „Současnému panu řediteli končí ke konci roku mandát, takže se tomu musíme i na příštích jednáních velmi intenzivně věnovat a musíme to řešit v určitém předstihu,“ připomíná předsedkyně správní rady Věra Adámková.
Správní rada musí nového ředitele vybrat do 3. prosince 2020, kdy končí mandát Zdeňku Kabátkovi. Zatím však zástupci rady neupřesnili, zda volba proběhne na zasedání naplánovaném na konec října, nebo až v závěru listopadu. Na briefingu také nikdo z přítomných nesdělil, jak vlastně nakonec správní rada o způsobu volby ředitele rozhodla. Na minulém zasedání přitom odmítla projednat materiál předložený Filipem Vrubelem, který se výběrovým řízením na nového ředitele zabýval.
Rada se včera zabývala také centrovou péčí, která letos opět rostla. Zatímco však náklady oproti loňsku stouply o sedm procent, ošetřených pacientů přibylo o 14 procent. Dalšími body bylo vyhodnocování pohledávek za první pololetí letošního roku a schválení realizace zakázek (IT systém, telekomunikační zařízení, cizojazyčné kurzy pro zaměstnance VZP komunikující s klienty s ciziny, nákup mediálního prostoru, průzkum trhu a ochranné pomůcky pro zaměstnance).
Ke konci srpna byl zůstatek na běžném účtu VZP 20,7 miliardy a nejsou evidovány žádné závazky po lhůtě splatnosti. Výsledek hospodaření za leden až srpen činil 2,5 miliardy korun, přičemž příjmová i výdajová část jsou v korelaci. „Bohužel musíme být připraveni na další vývoj – uvidíme, jak to bude dál z hlediska výkonnosti, poskytování péče, ale i náklady na covid testy a další. Pojišťovna je na to ale podle našich informací připravena,“ dodává místopředseda správní rady Jiří Běhounek.
Michaela Koubová
