Dohody o slevách nebo zafixování jejich výše. Jen díky těmto dvěma nástrojům ušetří německé zdravotní pojišťovny miliardy eur ročně na výdajích za léky na předpis. Přitom za ně každý rok uhradí stále větší částky.
Podle odhadů německých zdravotních pojišťoven, které fungují v systému zákonného zdravotního pojištění (GKV – Gesetzliche Krankenversicherung), dokázaly za loňský rok na výdajích za léky na předpis ušetřit více než 13 miliard eur (skoro 350 miliard korun). S odkazem na analýzu Vědeckého institutu zdravotní pojišťovny Allgemeine Ortskrankenkasse (WIdO) objemu předepsaných léků to uvedl deník Deutsche Apotheker Zeitung.
Podle WIdO se na tom nejvíce podepsaly dohody o slevách nebo fixní ceny léků na předpis. Tyto dva nástroje jsou považovány za vůbec nejvýznamnější z hlediska brzdění růstu výdajů na léky v rámci německého zdravotnického systému. Slevové dohody „zařídily“ úporu ve výši pět miliard eur a fixní ceny 8,2 miliardy eur, vyplývá z analýzy.
Výdaje na léky stále rostou
Německé úřady mají ale v rukou ještě další možnosti, jak ceny léků kontrolovat. Jedním z nich je systém včasného posuzování přínosů nově patentovaných léků. V jeho rámci se stát zaměřuje na to, zda lék, který vstupuje na trh, má skutečně dodatečný přínos, který odpovídá zpravidla vyšší ceně. Toto posuzování se děje v průběhu prvního roku od uvedení nově patentovaného léku na trh. Pomocí tohoto nástroje však zdravotnický systém loni ušetřil „jen“ 3,6 miliardy eur (asi 96 miliard korun), což je méně než u předchozích dvou cenově-politických instrumentů.
Jenže otázkou je, nakolik se jedná o reálnou úsporu. Výdaje na léky v Německu totiž v absolutních číslech stále rostou. Loni se zvýšily meziročně o 5,4 procenta na 43,4 miliardy eur (1,16 biliony korun), a to navzdory vypočtené roční úspoře 16,8 miliardy eur, která vznikla díky regulačním nástrojům obsaženým v německé zdravotnické legislativě. Analýza systému včasného posuzování přínosů nově patentovaných léků totiž ukázala, že opravdovou dodatečnou hodnotu lze prokázat jen asi u 45 procent léků, které vstupují na trh, přestože jejich cena nebo cena za celou terapii s jejich využitím roste.
Autoři analýzy upozorňují, že k obzvláště silnému růstu výdajů dochází u onkologických léků. Ty se loni zvýšily o 13,7 procenta, respektive 8,2 miliardy eur (skoro 220 miliard korun). U imunosupresiv byl nárůst 7,5procentní (o 5,6 miliardy eur – necelých 150 miliard korun), u antitrombotik došlo ke zvýšení o desetinu (2,6 miliardy eur – 69,5 miliardy korun) a u dermatologických léků byl růst 13,5procentní (1,9 miliardy eur – přes 50 miliard korun).
Slevy jdou do desítek miliard eur, hájí se výrobci léků
Podle zdravotních pojišťoven je jednou z hlavních příčin takového nárůstu až šestinásobné zvýšení průměrných ročních nákladů na terapii za pomoci nově na trh uvedených léků z 34 253 na 217 312 eur (z 916 tisíc na 5,8 milionu korun) za posledních deset let. Jde o více než šestinásobné zvýšení neboli zhruba o padesát procent za rok.
Proti těmto údajům ale protestuje Spolková asociace výrobců léčiv. Nesouhlasí s tvrzením, že by došlo k tak výraznému cenovému boomu u nově patentovaných léků. Navíc je prý třeba se dívat na to, jak se mění podíl výdajů na tyto léky na výdajích na všechny léky bez rozdílu. „Od roku 2010 došlo k poklesu výdajů na nové léky na předpis z 17,1 na 16,3 procenta v roce 2019,“ uvedl pro Deutsche Apotheker Zeitung Hubertus Cranz, generální ředitel Spolkové asociace výrobců léčiv (BAH – Der Bundesverband der Arzneimittelhersteller).
A dále zmínil, jak velké slevy už výrobci léků poskytli zdravotním pojišťovnám, díky čemuž zdravotnický systém ušetřil spoustu peněz. „V roce 2008 jsme poskytli slevy za 310 milionů eur. Loni to bylo už bezmála pět miliard. Z celé toto období už slevy dosáhly téměř 34 miliard eur,“ uzavřel Cranz.
Petr Musil
