Německá zdravotní pojišťovna Techniker Krankenkasse je přesvědčena, že stávající systém financování nemocnic je zastaralý. Není prý možné spoléhat téměř výlučně na paušální platby, ale je třeba zohlednit také provozní náklady, systém DRG a zapojit příplatky za kvalitu poskytované péče.
Návrh, který největší německá zdravotní pojišťovna představila, předpokládá, že zákon stanoví parametry pro nemocnice, na základě kterých by poskytovaly určitou úroveň služeb. „Pokud danou péči může poskytovat pouze nemocnice, měla by dostat určitou částku jako paušální a dále pak částku, která by kryla náklady léčby konkrétního případu,“ uvedl pro deník Deutsches Ärzteblatt Thomas Ballast, viceprezident Techniker Krankenkasse.
Východiskem návrhu na reformu financování nemocnic je pro Techniker Krankenkasse studie, kterou vypracoval ekonom zabývající se ekonomikou zdravotnictví Jonas Schreyögg z Hamburské univerzity. Schreyögg v ní hovoří o různých opatřeních, pomocí nichž by bylo možné německý systém financování nemocnic přebudovat.
„Systém DRG je v Německu svým způsobem posvátná kráva. Často slýcháme, že na tomto systému nelze nic měnit. Proto bylo pro nás důležité ukázat, jak se s jeho přepracováním popasovali v jiných zemích,“ uvedl pro Schreyögg pro Detusches Ärzteblatt. Za nejdůležitější prvek reformy považuje výkonově orientované rozpočtování. Tedy jakási směs, kdy by nemocnice byly placeny ze základního rozpočtu a stanovenými poplatky za poskytované služby.
Bonusy za léčbu mrtvice
„Kromě toho by v systému byly také peníze plynoucí z příplatků za dobrou kvalitu,“ řekl dále Schreyögg. A jako příklad uvedl systém financování v Dánsku, kde je běžné, že nemocnice mívají asi o tři procenta vyšší rozpočet, pokud poskytují určitou kvalitu služeb. Aby kliniky mohly takové bonusy získat, musely by být schopny prokázat, že mimořádně kvalitní služby skutečně poskytly.
Thomas Ballast navrhuje, aby nemocnice získala finanční bonus tehdy, když bude schopna prokázat, že pacient byl ošetřen specialisty obzvláště rychle nebo že nemocnice dosahuje výrazně nadprůměrných výsledků. „Takto nastavený systém bude automaticky znamenat pobídku pro nemocnice, minimálně v tom smyslu, aby přemýšlely, jak své služby zkvalitňovat, nebo aby samy přicházely s inovacemi či návrhy na optimalizaci výsledků práce nemocničního personálu,“ doplnil Ballast.
Dalším prvkem by byly příplatky za multioborový výkon. Konkrétně v tomto případě se nejedná o nějakou novinku, nicméně podle Schreyögga se v této oblasti už „vyzkoušelo mnohé, ale bez nějakých pozorovatelných výsledků“. Jako cestu ale vidí stanovení většího množství standardů, kdy by se platby odvíjely od počtu a složitosti jednotlivých epizod v rámci celé terapie. „Například ve Francii nemocnice dostává příplatky třeba za léčbu cévní mozkové příhody,“ dodal.
Jonas Schreyögg dále upozornil, že jiné země zavedly různé formy pobídek mimo jiné proto, aby z nemocnic přesunuly podstatnou část případů do ambulantní péče. V Německu tomu tak často není. Operace kýly, šedého zákalu či artroskopie se stále provádějí hospitalizačně, a to i v jednoduchých případech. „Ve Francii se naproti tomu již několik let rozvíjejí ambulantní struktury ve formě chirurgických center, kde se tyto intervence provádějí,“ doplnil Schreyögg a dodal, že zlepšovacích návrhů je celá řada.
Šéfové jiných pojišťoven souhlasí
Schreyöggův návrh reformy financování nemocnic se zamlouvá také jinému zdravotnickému ekonomovi, Borisi Augurzkému z Leibnizkého institutu pro ekonomický výzkum (RWI). Vadí mu snad jen to, že Schreyögg odstranil z DRG systému platby za ošetřovatelství. „To považuji za nesmysl. Náklady na ošetřovatelství by měly být součástí DRG,“ uvedl Augurzky.
Pro reformu se vyslovil také Matthias Mohrman, člen představenstva zdravotní pojišťovny AOK Rheinland/Hamburg. „Podle nás je reforma financování nemocnic správná,“ řekl podle deníku Deutsches Ärzteblatt. Dovede si ale prý představit určitou základní paušální částku pro takzvaně nezbytné nemocnice, na nichž je financování takových subjektů převážně založeno.
Petr Musil
