Lékárníci usilují o zavedení novinky, díky které by mohli v klidu v odděleném prostoru s pacientem probrat jeho užívané léky. Výkon by trval až půl hodiny a předepisoval by ho lékař. Lékárníci by nyní měli novinku projednávat s dalšími stranami na ministerské pracovní skupině. Výkon navazuje na možnost nahlížet do pacientova lékového záznamu, kterou mají lékaři a lékárníci od června. Lékárníkům se už během uplynulého čtvrt roku povedlo podchytit celou řadu nevhodně předepsaných léků nebo rizikových kombinací i s volně prodejnými léky. O novinkách informovala včera Česká lékárnická komora v souvislosti se Světovým dnem lékárníků, který připadá na 25. září.
S novým výkonem konzultace s pacientem nad lékovým záznamem přišli lékárníci už minulý rok, jak to tak ale často bývá, jde o běh na dlouhou trať. Navrhovaná novinka měla být 3. září projednána na ministerské pracovní skupině k seznamu zdravotních výkonů, kvůli koronavirové situaci však byla odložena.
„Výkon by měl být prováděn odděleně od běžného výdeje v konzultační místnosti nebo prostorách. Jde o hlubší rozbor užívání léků pacientem, který je spojen se spoluprací s praktickými lékaři tak, aby léčba byla maximálně efektivní a bezpečná. Není to tedy nic, čím bychom chtěli zasahovat do kompetencí praktických lékařů,“ vysvětluje prezident České lékárnické komory Aleš Krebs.
Navrhovaný výkon by měl mít časový rozsah až 30 minut. Po konzultaci mezi odbornými společnostmi došlo k dohodě, že by výkon měl indikovat lékař. Pokud se tedy výkon povede prosadit, zřejmě si ho zdravotní pojišťovny nasmlouvají v lékárnách, které mají možnost poskytovat konzultaci v odděleném prostoru zajišťujícím soukromí.
„V tuto chvíli se snažíme zavést výkon jako takový, aby byl přijímán zdravotními pojišťovnami a lékařskými společnostmi,“ popisuje Krebs s tím, že výši ohodnocení výkonu ještě bude potřeba s pojišťovnami nastavit. „Je dobré mít na mysli, že jestliže bude pacient léčen správně, dokážeme některým věcem předejít a ve svém důsledku tak i šetříme peníze zdravotních pojišťoven. Následky by jinak byly větší a dražší než úhrada konzultací. Prvotní preventivní opatření jsou levnější a efektivnější než pak hašení požárů,“ dodává.
Možnost konzultovat léčbu pacienti vítají
Iniciativa lékárníků navazuje na lékový záznam, do něhož mohou nahlížet od 1. června. Dlouho očekávaná nadstavba eReceptu má přitom zamezit duplicitám a také pomoci snížit množství rizikových lékových interakcí. Lékárníci mohou nahlížet do záznamu ve dvou situacích: když vydávají eRecept, a pokud chce pacient zkonzultovat, jaké léky užívá. V tomto případě dochází k přístupu do lékového záznamu přes pacientův občanský průkaz nebo pas. Lékárník má možnost v obou situacích vidět, jaké léky byly pacientovi předepsány a jaké si vyzvedl, jeden rok zpátky. V záznamu zároveň zůstává uloženo, kdy který lékárník do něj nahlédl.
„Neoprávněného přístupu do lékového záznamu se tak pacient určitě bát nemusí. Je to přitom věc vyloženě praktická, kterou já osobně používám několikrát týdně. Většinou to není tak, že bych se na něj díval při každém výdeji, ale stává se, že při osobním pohovoru s pacientem na něco přijdeme,“ popisuje viceprezident komory Martin Kopecký. Doporučení, jak a kdy mají lékárníci lékový záznam využívat, už přitom Česká lékárnická komora přijala na začátku roku (viz zde).
Připomeňme, že zákon zavádějící lékový záznam začal platit už dříve, měl ovšem půlroční přechodné období, během kterého měli pacienti možnost vyjádřit s nahlížením do něj nesouhlas. Nyní tak platí předpokládaný souhlas, pokud pacient neřekne jinak. „Za první měsíc bylo 84 tisíc náhledů do lékového záznamu a od pacientů bylo dáno jen pět tisíc nesouhlasů s nahlížením. To je z deseti milionů krásné číslo,“ řekla na kulatém stole ZD, který se konal 1. července, ředitelka SÚKL Irena Storová.
Zkušenost přitom lékárníci potvrzují. „Od kolegů nemám informace, že by přístup pacienti odmítali, ani jsem se s tím sám nesetkal. Spíše jsou pacienti rádi, když s nimi jejich zdravotní problémy a užívání léků konzultujeme a věnujeme se jim,“ uvádí Aleš Krebs. „Když do lékového záznamu přistupuji, vždy pacienta upozorním a zdůrazním, že v tuto chvíli vstupujeme do lékového záznamu,“ doplňuje Kopecký.
Častý problém? Warfarin a ibuprofen
V Česku je nyní registrováno kolem osmi tisíc léčivých přípravků, a čím více léků najednou pacient užívá, tím roste riziko interakcí. Pokud člověk užívá šest léků, je riziko nežádoucích farmakoterapeutických následků desetiprocentní, při 11 lécích už je ale 28 procent a při 16 lécích dokonce 54 procent. Interakce se přitom mohou objevit i při kombinaci s doplňky stravy či některými potravinami.
„Role lékárníka spočívá vedle toho, že je kontrolním bodem, i v tom, že napomáhá adherenci, tedy přiměje pacienta léčbu náležitě užívat. To je jeden z důvodů, proč je třeba, aby byl pacient s lékárníkem v osobním kontaktu. Týká se to nejen hodnocení interakcí a kontraindikací, ale i způsobu, jak pacient léky užívá, jak užívá konkrétní lékovou formu, jestli nedělí tablety, které by dělit neměl, a jestli léky užívá správě ve smyslu potravy, časování během dne či kombinaci s doplňky stravy. V lékárně se přitom scházejí informace nejen o lécích na recept, ale pacienti si tam chodí vyzvedávat i léky bez lékařského předpisu,“ vysvětluje Aleš Krebs, který připomíná, že lékárníci mají stejnou povinnost zachovávat tajemství jako lékaři.
Co lékárníci řeší nejčastěji? „Do lékového záznamu pacienta nahlížejí lékárníci například při výdeji léků na bolest, a to s ohledem na užívání warfarinu, nebo dalších léků užívaných na ředění krve, na léčbu onemocnění srdce, či vysoký krevní tlak, a to i tehdy, když si je pacient chce pořídit k samoléčbě. Pokud by lékárník při takové medikaci lék pacientovi vydal, hrozilo by mu zdravotní riziko,“ vysvětluje Kopecký. Lékárníci do lékového záznamu pacienta nahlížejí i při výdeji antibiotik, protože makrolidová antibiotika mohou zvýšit nežádoucí účinky statinů.
Více se věnovat pacientům, a ne administrativě, přitom v posledních měsících umožnila některá nová opatření. Tím asi nejvýraznějším je možnost načítání elektronických receptů přes občanský průkaz nebo pas namísto opisování kódů z mobilních telefonů.
Lékárníci v době koronaviru
Česká lékárnická komora se snaží aktivně působit i na poli prevence proti covid-19. Snaží se tak mezi veřejností šířit základní zásady pro období zvýšeného výskytu respiračních onemocnění (desatero je k nalezení zde), jak správně nosit a starat se o roušky nebo si dezinfikovat ruce. Ne každý přípravek přitom působí i proti virům.
„Závisí to na složení. Virucidní účinnost je dána koncentrací lihu, a čím víc ho tam je, tím více je virucidní,“ vysvětluje mluvčí komory Michaela Bažantová s tím, že dostatečně účinné bývají spíše roztoky. „Připravit gel, který má dostatečné procento lihu, je poměrně obtížné. Je proto potřeba na přípravku zkontrolovat, zda skutečně funguje i na viry, popřípadě je ideální konzultace s lékárníkem, který poradí,“ dodává Bažantová.
Lékárníci se také snaží podporovat prevenci i lepší imunitou. Nespecifickou imunitu posiluje například vitamin D, zinek či selen, vliv mají pochopitelně také nefarmakologická opatření. Velmi tak může podle Aleše Krebse pomoci postupné otužování, pohyb na čerstvém vzduchu a v případě, že má člověk kila navíc, začít hubnout (poradenství v tomto směru poskytují i některé lékárny, jejichž seznam je k nalezení zde). Na místě je také doléčit různé menší záněty, například zubů nebo močových cest, protože pak může organizmus na infekci reagovat přehnanou zánětlivou reakcí.
Michaela Koubová
