Organizace či asociace zastupující a sdružující německé zdravotníky nebo zdravotnická zařízení vesměs vítají plán Spolkového ministerstva zdravotnictví na posílení digitalizace i kyberbezpečnosti nemocnic. Upozorňují ale také na některá rizika, která s mechanismem financování mohou souviset, případně tvrdí, že peněz bude zapotřebí daleko více.
Jako jedna z prvních zdravotnických organizací se k plánu spolkového ministra zdravotnictví Jense Spahna (CDU) vyjádřila lékařská asociace Marburger Bund. „Potřebu zvláštního vládního programu na modernizaci nemocniční informační infrastruktury vidíme už dlouho,“ uvedla pro deník Deutsches Ärzteblatt její předsedkyně Susanne Johnaová. Podle ní je oblast informačních technologií zanedbaná a její kvalita neodpovídá požadavkům na to, jaké služby by měla digitalizace nemocnic zajistit. „Ze strany vlády by nemělo jít jen o jednorázový program pro financování,“ dodala Johnaová.
Spolková vláda v červnu oznámila, že v rámci fiskálního balíčku pro povzbuzení německé ekonomiky vyčlení tři miliardy eur (přes 78 miliard korun) na rozšíření a revitalizaci informačních technologií v nemocnicích. Počátkem srpna pak Spolkové ministerstvo zdravotnictví představilo návrh, jak by tyto peníze měly být rozdělovány a jak by vůbec měl fungovat celý systém financování tohoto plánu. Návrh se stal součástí novely zákona o nemocnicích.
Zemské vlády nemají dost prostředků, varuje lékařská komora
Nemocnice budou moci peníze získat, pokud zavedou například pacientské portály pro správu digitálních příjmů a propouštění pacientů nebo automatizované systémy pro podporu vypracování posudků. Minimálně patnáct procent musí být použito na zvýšení kyberbezpečnosti, tedy zejména ochrany proti hackerským útokům. Peníze mají poskytovat jak spolková vláda, tak zemské vlády. Spolková vláda dá sedmdesát procent, zemské (coby zřizovatelé) třicet. Financování by mělo být k dispozici po dobu dvou let.
Jenže právě proti spolufinancování se vymezila Spolková lékařská komora (BÄK – Bundesärztekammer). Upozornila, že zřizovatelé klinik nebudou schopni potřebnými penězi dorovnat příspěvek spolkové vlády. A to kvůli výpadkům daňových příjmů, k nimž dochází v důsledku ekonomické krize způsobené koronavirovou pandemií. „Nebude dostatek klinik, které budou schopny spolufinancování získat, přestože těch, které inovace potřebují, existuje celá řada,“ uvedli zástupci BÄK.
Komora se také obává, že nemocnice se budou snažit prostředky zajistit jiným způsobem, a to například rozšiřováním nabídky lukrativní zdravotní péče nebo pomocí úspor v osobních nákladech. Komora rovněž požaduje, aby zvýšení úrovně digitalizace bylo doprovázeno odpovídajícím nárůstem počtu zaměstnanců, aby nedocházelo ke křížovému subvencování v nemocnicích „se známými důsledky pro péči o pacienta“.
Deset miliard eur během příštích šesti let
Určitou kritiku vyjádřili i zástupci Marburger Bund. Podle nich je totiž ministerský plán příliš ambiciózní ve vztahu k objemu peněz, které na ně Spahnův úřad vyčlenil. „Finanční prostředky v plánované výši jsou nedostačující,“ zaznělo z řad Marburger Bundu. Tato lékařská asociace odhaduje, že během následujících šesti let by bylo zapotřebí do rozvoje informační infrastruktury v nemocnicích investovat nejméně deset miliard eur (přes 260 miliard korun).
Na druhé straně Marburger Bund vítá, že součástí návrhu plánu na posílení digitalizace nemocnic je systém doprovodného hodnocení digitální zralosti nemocnic. Marburger Bund ale požaduje, aby se při tomto hodnocení braly v potaz názory lékařů, kteří by tak mohli ovlivnit, které oblasti při digitalizaci prioritizovat. „Hodnocení se nesmí omezovat jen na to, že správní rady rozhodují, která opatření mají být provedena, aniž by docházelo ke konzultacím s lékaři a sestrami,“ zdůraznili zástupci Marburger Bundu.
Své k ministerskému plánu řekla rovněž Spolková asociace medicínské technologie (BVMed – Bundesverband Medizintechnologie). Chválí vládu za to, že hodlá do digitalizace nemocnic takto masivně investovat, ovšem podle ředitele asociace Marc-Pierra Mölla nejsou v návrhu dostatečně zohledněny moderní lékařské technologie a robotické asistenční systémy. Podle BVMed je nezbytné, aby se tímto směrem investovalo také v pohotovostních odděleních.
Petr Musil
