Koronavirová pandemie vylepšila rozpočty německých zdravotních pojišťoven. Zatímco ještě v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařily s celkovým deficitem 1,3 miliardy eur, za celé období od ledna do konce června vykázaly 1,3miliardový přebytek. To znamená, že během dubna, května a června vylepšily svou bilanci o 2,6 miliardy eur.
Také v Německu se projevuje efekt snížení objemu využívání zdravotní péče v důsledku koronavirové pandemie. „Protože pacienti v první polovině roku chodili k lékaři a do nemocnic méně, výdaje na zdravotní péči zejména v období od dubna do června klesly. To je ale jen jedna část komplexního obrazu,“ uvedl spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn (CDU) k oznámeným pololetním výsledkům německých zdravotních pojišťoven.
Jaké budou opravdové dopady koroanvirové epidemie na finanční situaci zdravotních pojišťoven, se lépe uvidí až na podzim. Tou dobou Spolkové ministerstvo zdravotnictví také nejspíše rozhodne, zda a o kolik bude nutné navýšit objem prostředků na zdravotní a sociální péči v roce 2021. Spahnův úřad ale nejprve plánuje situaci analyzovat a konzultovat se zástupci zdravotních pojišťoven a diskutovat další vývoj příjmů a výdajů ve zdravotnickém systému, uvedl deník Deutsches Ärzteblatt.
Pojišťovny stabilní bez ohledu na koronavirus, tvrdí šéfka asociace
Příjmy německých zdravotních pojišťoven dosáhly v prvním letošním pololetí 129,9 miliardy eur (bezmála 3,4 bilionu korun), výdaje pak 128,6 miliardy eur (3,35 bilionu korun). Příjmy pojišťoven se meziročně zvýšily o 4,2 procenta a jejich celkové finanční rezervy ke konci června vzrostly na 20,8 miliardy eur (542 miliard korun). V prvním kvartále se výdaje pojišťoven zvýšily o 5,6 procenta, ve druhém pak meziročně o necelé procento klesly.
Z hlediska jednotlivých typů zdravotní péče se v prvním pololetí nejvíce snížily výdaje na preventivní prohlídky a rehabilitace, a to o 15,2 procenta, v případě ošetření zubů o 3,6 procenta, výdaje za plánované zákroky v nemocnicích se snížily o 2,4 procenta. Téměř o desetinu také klesl objem výdajů souvisejících se zubními náhradami.
Podle předsedkyně asociace německých zdravotních pojišťoven GKV – Spitzenverband Doris Pfeifferové se ukazuje, že finanční situace pojišťoven je stabilní, a to bez ohledu na koronavirovou pandemii. Na druhé straně ale přiznává, že extrémní pokles výdajů za nemocniční péči byl mimořádným jevem, který se s největší pravděpodobností nebude opakovat.
Pro příští rok je podle Pfeifferové nutné počítat s nárůstem výdajů na zdravotní péči, zatímco otázka příjmů je s ohledem na těžko předvídatelnou ekonomickou situaci celého Německa velmi nejistá. „Pro zajištění finanční stability systému zákonného zdravotního pojištění v příštím roce je nutné vynaložit společné úsilí ze strany všech aktérů, kteří se na zdravotní péči podílejí. A to jak ze strany zdravotnických zařízení, tak politiků,“ uvedla Pfeifferová.
Zdravotnický fond v deficitu přes sedm miliard eur
Jenže finanční situace zdravotních pojišťoven nedává komplexní pohled na finanční kondici celého zdravotnického systému. Jak totiž uvedlo Spolkové ministerstvo zdravotnictví, fond zdravotního pojištění jako celek vykázal za období od ledna do června tohoto roku deficit ve výši 7,2 miliardy eur (asi 188 miliard korun).
„Vedle sezónních dopadů je tento schodek způsobem zejména nedostatečnými příjmy v důsledku nepříznivého vývoje hospodářského cyklu a náhradami plateb poskytovatelům péče,“ vysvětluje úřad Jense Spahna. Stát totiž platil nemocnicím za to, že část své lůžkové kapacity vyčlenily na lůžka intenzivní péče právě pro případ, že by se koronavirová nákaza vymkla kontrole a zvýšil by se tak dramaticky počet pacientů, kteří by vyžadovali kvůli chorobě Covid-19 hospitalizaci.
Za tuto rezervovanou lůžkovou kapacitu bylo z fondu zdravotního pojištění vyplaceno 7,25 miliardy eur (asi bezmála 190 miliard korun), a to včetně úhrady za další služby, které souvisely přímo s bojem proti koronavirové nákaze. Na druhé straně spolková vláda do fondu převedla 5,73 miliardy eur (necelých 150 miliard korun).
Nadto spolková vláda do fondu poslala v polovině července dalších 3,5 miliardy eur (91 miliard korun). Tyto peníze mají za cíl zlepšit likviditní situaci fondu a mají pomoci udržet zákonnou minimální rezervu zdravotnického fondu v tomto roce. O dalším finančním posílení zdravotnického fondu zejména s výhledem na příští rok je vláda Angely Merkelové připravena jednat, uvedlo Spolkové ministerstvo zdravotnictví.
Petr Musil
